Trump chtěl zkrotit Írán, k nové dohodě ho ale nepřiměl. Přesto se teď Teherán drží zpátky

Teherán, Írán

Teherán, Írán Zdroj: CC BY 2.0: Kamyar Adl; Flickr.com

Zemi ekonomicky ničí americké sankce i pandemie
Koronavirus v Íránu: země si nemůže dovolit přísný lockdown
Írán si nemůže přísný lockdown dovolit
Koronavirus v Íránu
Koronavirus v Íránu
9
Fotogalerie

Americký prezident Donald Trump si určil za jeden z hlavních cílů své zahraniční politiky oslabení Íránu. Oficiálně deklaroval, že si přeje výhodnější smlouvu o jeho jaderném programu, než kterou v roce 2015 uzavřel s Teheránem jeho předchůdce Barack Obama. Bývá však podezírán z toho, že jeho skutečnou ambicí je "vyhladovět" režim, povzbudit nepokoje a podnítit tak politické změny. Během jeho prvního období však taktika maximálního tlaku nezabrala a Írán se nyní drží zpátky, aby zvýšil šance na změnu v Bílém domě.

Od nástupu republikána do funkce se několikrát hovořilo dokonce o hrozbě otevřeného ozbrojeného střetu mezi zeměmi. Jejich vzájemné vztahy se prudce zhoršily po americkém vypovězení zmíněné dohody v roce 2018,. Následovaly sankce, do nejnebezpečnějšího bodu se napětí mezi rivaly dostalo na počátku letošního roku po zabití velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního.

Poté, co země několik měsíců z velké míry zaměstnával koronavirus a Trumpa předvolební kampaň, ohlásil v září Bílý dům, že bude vůči Teheránu jednostranně uplatňovat zrušené či končící sankce OSN.

"Nehledě na to, kdo jste, pokud porušíte zbrojní embargo OSN na Írán, riskujete sankce," uvedl šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Zákaz dovozu zbraní přitom na základě dohody z roku 2015 vypršel v půli října a evropské státy, které ji stále dodržují, s krokem Washingtonu nesouhlasí.

Přesto se neočekává, že se nyní Írán vrhne na horečnatý nákup zbraní. Americké sankce ho hospodářsky drtí a většina potenciálních prodejců se patrně bude bát americké reakce. "Íránská obranná doktrína je založena na tom, že silně spoléháme na náš jedinečný lid a domácí kapacity," uvedlo ministerstvo zahraničí v Teheránu.

Faktem je, že země kvůli dlouhotrvajícím mezinárodním postihům vybudovala vlastní zbrojní průmysl, podle analytiků však svůj arzenál nadhodnocuje. Nelze tak vyloučit, že země přece jenom nějaké nákupy uskuteční v Rusku či Číně. Zvlášť, pokud se bude cítit ohrožená rozvíjejícím se izraelsko-arabským partnerstvím.

Nehledě na další vývoj je pro USA vypršení embarga diplomatickou prohrou. Předtím, než přistoupily k jednostrannému a právně pochybnému kroku, snažily se totiž v Radě bezpečnosti OSN o prodloužení zákazu. V patnáctičlenném orgánu návrh podpořila pouze Dominikánská republika.

Trump v létě uvedl, že pokud bude zvolen znovu, je schopný dosáhnout nové dohody s Persií do měsíce. Země přitom jednání s Američany podmiňuje jejich návratem k původní dohodě a tvrdí, že postihy ji neobměkčí.

Začarovaný kruh tak zatím nebyl přerušen a Teherán se nyní snaží, aby Trump nezískal další čtyři roky na svůj nátlak. Íránští lídři usoudili, že zdrženlivost je nejlepší cestou, jak zabránit jeho znovuzvolení, uvedl v září list The New York Times s odkazem na zpravodajské služby.

Írán si nemůže dovolit přísný lockdown

Americké sankce v kombinaci s pandemií koronaviru mají na íránskou ekonomiku ničivý dopad. Riál prudce ztrácí svou hodnotu. Zatímco v roce 2015 byl na černém trhu k sehnání dolar za 35 tisíc riálů, nyní je 315 tisíc. Inflace v zemi roste, podle oficiálních statistik se meziročně ke konci září vyšplhala na 34 procent.

Země v krizi si nemůže dovolit luxus přísného lockdownu. "Írán zažívá těžké časy, protože odstavení ekonomiky je kvůli sankcím obtížné," citoval Jediot Achronot Mohammada Marandího z teheránské univerzity. Washington přitom nedávno ještě více přitvrdil a snaží se vzpurnou zemi zcela odříznout od globálního finančního systému. Postihy jsou však terčem kritiky nejen zdravotnických expertů, podle mnohých názorů znesnadňují obyvatelům země přístup k základnímu zboží a lékům.

Íránu se navzdory sankcím v září podle nepotvrzených zdrojů mohlo dařit vyvážet až 1,5 milionu barelů ropy denně, což by byl největší objem za 18 měsíců. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na zdroje, které se zabývají "stopováním" tankerů. Pečlivé utajení neumožňuje určit cílovou destinaci, v minulosti se ale spekulovalo o nákupech z Číny.