V Barmě podle řady institucí dále trvá vysoké riziko pro návrat uprchlé menšiny.
Uprchlí Rohingové a lidskoprávní aktivisté zpochybňují bezpečnost návratu muslimského etnika z Bangladéše do Barmy. Jejich obavy ilustruje poslední zpráva Lékařů bez hranic, podle které bylo během armádních čistek v srpnu a září v Barmě zabito přinejmenším 6700 Rohingů. Některá média apelují na mezinárodní společenství, aby vyvinulo na vedení země větší tlak. Varují, že nečinnost se může Západu vymstít.
Před tažením barmské armády uteklo do sousedního Bangladéše zhruba 650 tisíc lidí. Ještě v listopadu tam podle OSN přibylo dvacet tisíc uprchlíků. Přesto obě země koncem uplynulého měsíce uzavřely dohodu, podle níž by měla být do 23. ledna zahájena repatriace běženců. Organizace Human Rights Watch však tvrdí, že časový rámec je nerealistický, protože pro návrat nejsou příznivé podmínky.
„Bezpečnostní síly nadále představují bezprostřední hrozbu pro všechny rohingské rodiny, které by se vrátily,“ uvedla minulý týden organizace. Podle ní navíc musí být repatriace dobrovolná, mnozí Rohingové však zpátky nechtějí.
„Ponížili nás, zničili naši půdu a farmu, vzali nám krávy a úrodu. Jak se mám vrátit? Zničili naše živobytí,“ řekla AP před pár dny jedna z uprchlic. Agentuře popsala, jak ji vojáci znásilnili v osmém měsíci těhotenství a zkopali ji, takže se její dítě narodilo mrtvé. Podobné příběhy vylíčily i další ženy.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn počátkem prosince uvedl, že armádní operace proti Rohingům nesou známky genocidy. Barmské vedení ale mezinárodní kritiku nebere příliš vážně a spoléhá zřejmě na ochranu Číny. Ozývá se proto volání po silnějším tlaku.
„Austrálie musí okamžitě co nejsilněji odsoudit barmské akce a nazývat je tím, čím nepochybně jsou,“ uvedl včera ve svém úvodníku The Sydney Morning Herald. Varuje přitom také před možným přílivem uprchlíků na Západ a radikalizací některých příslušníků muslimské menšiny.
