Také rok 2023 bude nabitý řadou významných zpráv, které ovlivní mezinárodní trhy. Redakce E15.cz vybrala deset nejzajímavějších zahraničních událostí, které by vám v příštím roce neměly uniknout.
Chorvatsko vstoupí do eurozóny
Chorvatsko se od 1. ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Směna se uskuteční v kurzu 7,5345 kuny za euro. První dva týdny po Novém roce ještě bude možné kunami platit, poté se odeberou do historie. Pro Chorvaty, jejichž ekonomika je do značné míry závislá na příjmech z cestovního ruchu, je to velice důležitý krok. Česko se tím zároveň stane jedním ze sedmi posledních unijních států, které si ponechávají vlastní měnu.
Nevyhnutelná globální krize
Odborníci mají jasno. Současné geopolitické napětí, nedostatek energetických surovin, vysoká inflace a zvyšování úrokových sazeb zcela nevyhnutelně povedou k tomu, že drtivá většina světa zabředne možná už na začátku příštího roku do ekonomické krize. Velká část evropských zemí stojí na pokraji hospodářského úpadku už teď. V následujících měsících proto lze očekávat růst nezaměstnanosti a pokles v utrácení spotřebitelů, varuje britský týdeník The Economist. Recese se nevyhne ani České republice. Nejhlouběji se má tuzemská ekonomika propadnout na přelomu prvního a druhého čtvrtletí 2023.
Německo zavede celostátní jízdenku
Cestování po Německu se od dubna výrazně zjednoduší. Zájemci si budou moci zakoupit celostátní jízdenku pro regionální a městskou hromadnou dopravu za pouhých 49 eur, necelých 1200 korun na měsíc. Spolková vláda kancléře Olafa Scholze chce navázat na úspěch devítieurových lístků, které kabinet zavedl letos v létě a prodalo se jich přes milion. Ministři dopravy spolkových zemí se však zatím se Scholzem nedohodli na financování projektu.
Karel III. bude korunován britským králem
Velkolepá událost, jakou svět nezažil sedmdesát let, se odehraje 6. května v Londýně. Je jí slavnostní korunovace nového britského panovníka Karla III. a jeho manželky Camilly. Dosud poslední královská korunovace Alžběty II. z roku 1953 stála v přepočtu na dnešní peníze desítky milionů liber a byla historicky prvním masově sledovaným živým televizním přenosem. Spekuluje se, že král Karel plánuje uspořádat daleko skromnější akci, Buckinghamský palác to ale oficiálně nepotvrdil.
Indie se stane nejlidnatější zemí
Po celá staletí byli nejpočetnějším národem na světě Číňané. Například v roce 1750 žila na území Číny více než čtvrtina globální populace. Asijská země se nicméně v poslední době potýká s prudkým úbytkem obyvatel a na základě nejnovějších demografických projekcí to vypadá, že již v příštím roce o svůj mnohaletý primát přijde. Na jaře by ji měla předběhnout Indie, jejíž populace naopak stále roste. Ačkoli toto prvenství nemá samo o sobě velký význam, může naznačovat velké změny v budoucím uspořádání světa. Postavení Indie jako globální vojenské, hospodářské a politické velmoci posílí.
Hokejový svátek opět bez Ruska
Od 12. do 28. května si sportovní nadšenci i sázkaři vychutnají každoroční mistrovství světa v ledním hokeji. Turnaj se měl původně konat v Petrohradu, pořádání šampionátu však bylo Rusku odebráno kvůli invazi na Ukrajinu. Mistrovství proto budou hostit Finsko a Lotyšsko. Stejně jako v roce 2022 se ho nesmějí zúčastnit reprezentační týmy Ruska a Běloruska. Češi budou na turnaji obhajovat bronzovou medaili, kterou letos vybojovali po desetileté odmlce.
Poslední šance zbavit se Erdoğana
Turecko čekají v červnu klíčové parlamentní a prezidentské volby, které mohou na dlouhé roky určit budoucí politické i ekonomické směřování této země. Funkci bude znovu obhajovat autoritářský prezident Recep Tayyip Erdoğan, jenž řídí zemi posledních dvacet let. Turecké opoziční strany proti němu chtějí postavit společného kandidáta. Podle médií má šanci porazit Erdoğana třeba starosta Istanbulu Ekrem İmamoğlu. Ten ale čelí patrně vykonstruovanému trestnímu stíhání, které mu má v kandidatuře zabránit. Turecko sužuje téměř devadesátiprocentní inflace a špatný stav veřejných financí.
Voliči rozhodnou o budoucnosti Polska
Nové vedení si budou v listopadu příštího roku volit Poláci. Liberální opozice se po osmi letech pokusí ukončit vládu národně konzervativní strany Právo a spravedlnost. Současný režim v Polsku je kritizován institucemi Evropské unie pro nedodržování principů právního státu, a Varšavě za to dokonce v minulosti hrozilo zmrazení miliard eur z unijních fondů. Na druhé straně je kabinet premiéra Mateusze Morawieckého oceňován za příkladnou vojenskou a humanitární podporu válkou rozvrácené Ukrajiny.
Propad technologických akcií neskončí
Obří technologické firmy, jako jsou Amazon, Apple nebo Netflix, se v letošním roce potýkaly s masivním propadem hodnoty akcií a podle analytiků je pravděpodobné, že trend bude nadále pokračovat. Napovídá tomu rovněž vyjádření Marka Zuckerberga, jenž na podzim ohlásil, že mateřská společnost Facebooku a Instagramu Meta Platforms bude „na konci příštího roku poněkud menší než nyní“. Propouštět zaměstnance a šetřit peníze se chystají také Alphabet, Microsoft, Twitter či zmiňovaný Amazon. Technologický sektor potáhne do ztráty i celé americké akciové indexy S&P 500 a Nasdaq Composite.
Pohyb trhů bude dál určovat válka na Ukrajině
V nadcházejících měsících bude nepochybně pokračovat válečný konflikt na Ukrajině. Jak se bude vyvíjet a zda může válka už v příštím roce skončit, nelze odhadnout. Jisté je, že situace na bojišti bude mít zásadní vliv na mezinárodní obchod a rozhodování světových vlád.
