Rozdělené Polsko: co přinese znovuzvolení Dudy a co změní případné vítězství Trzaskowského

Prezidentské volby v Polsku: Adrzej Duda obhajuje svůj post

Prezidentské volby v Polsku: Adrzej Duda obhajuje svůj post Zdroj: Reuters

Prezidentské volby v Polsku: Adrzej Duda obhajuje svůj post.
Rival současného prezidenta Dudy Rafal Trzaskowski
Rival současného prezidenta Dudy Rafal Trzaskowski
Rival současného prezidenta Dudy Rafal Trzaskowski
Rival současného prezidenta Dudy Rafal Trzaskowski.
8
Fotogalerie

Poláci dnes v nebývale vyrovnaném duelu vybírají prezidenta. Za běžných okolností by tento typ hlasování nepřitahoval tolik evropské mediální pozornosti, tentokrát jde ale o hodně. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) má v současném prezidentovi Andrzeji Dudovi spolehlivou „propisku“ na podepisování zákonů. Pokud vyhraje varšavský primátor Rafal Trzaskowski, nejsilnější partaji to velmi zkomplikuje schvalování legislativy.

Podívejte se na dva scénáře výsledku polských prezidentských voleb.

Prezidentem bude opět zvolen Andrzej Duda (48)

Prezidentské volby v Polsku: Adrzej Duda obhajuje svůj post.Prezidentské volby v Polsku: Adrzej Duda obhajuje svůj post.|Reuters

Vítězství současné hlavy státu by bylo zárukou, že se nic významně nezmění a Polsko bude pokračovat v trendu nastoleném v posledních pěti letech. Původním povoláním právník Duda byl dlouholetým členem PiS a pracoval mimo jiné v týmu někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského. Jeho vítězství v roce 2015 předznamenalo nástup vlády PiS a následně ji poskytlo prakticky neomezenou svobodu při provádění reforem.

Podzimní volby, v nichž partaj Jaroslawa Kaczyńského přišla o většinu v Senátu, však vládě činnost zkomplikovaly a hrozba prezidentského veta je pro ni velmi nepříjemná. K jeho přehlasování je totiž nutná třípětinová většina v Sejmu, kterou PiS nedisponuje. „Vítězství Andrzeje Dudy by PiS poskytlo hladkou kontrolu nad legislativou, potvrdilo, že změny v justici zůstanou nezpochybněny,“ napsala pro web Visegrad Insight politoložka Edit Zgutová, působící v Polské akademii věd.

Narážela tak na kontroverzní reformy soudnictví, které vyvolaly kritiku doma i v zahraničí. Evropská komise na sklonku roku 2017 vyjádřila podezření na porušení vlády práva v zemi a zahájila s Polskem řízení, na jehož konci mu hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Polsko je však v této otázce silně rozdělené. To, co jedna strana vnímá jako erozi demokracie, druhá považuje za nápravu dřívějšího zkorumpovaného stavu. Příznivci PiS, kterými jsou zejména věřící lidé z venkova na východě země, mají pocit, že je nutné se zcela odstřihnout od předchozí éry Občanské platformy (PO).

Země podle nich také potřebuje větší příklon ke konzervativním hodnotám, což v kampani Duda reflektuje. Jeho voliči si navíc za vlády PO připadali jako občané druhé kategorie, na které neměl polský hospodářský růst žádný dopad. PiS se podařilo získat jejich podporu důrazem na socioekonomické otázky, zavázalo si je především štědrými příspěvky na děti.

V zemi, která zápasí jak s nízkou porodností, tak s odlivem mladých do zahraničí, je podpora rodin do velké míry nutností. Otázka však je, kolik jí je rozpočet schopný dlouhodobě unést, zvlášť když nastaly hospodářsky nejisté časy. Pro voliče PiS je Duda každopádně určitým garantem pokračování blahobytu. V kampani slibuje další sociální benefity, rozvoj venkova i velké infrastrukturní projekty. Vzhledem k tomu, že má polský prezident zákonodárnou iniciativu a Duda rovněž oporu ve vládě, může si takové sliby dovolit.

Prezidentem se stane Rafal Trzaskowski (48)

Rival současného prezidenta Dudy Rafal TrzaskowskiRival současného prezidenta Dudy Rafal Trzaskowski|Reuters

Ani od vítězství Rafala Trzaskowského se vzhledem k omezeným prezidentským pravomocem nedají čekat dalekosáhlé změny. Vládní kritici by ale díky němu získali poměrně solidní naději na to, že další plány kabinetu na změny v oblasti soudnictví i jiné kontrovezní záměry buď skončí u ledu nebo je bude PiS prosazovat jen horko těžko.

„Pro voliče Trzaskowského volby představují možnost zabránit tomu, aby PiS neovládalo všechny mocenské páky, aby se Polsko nezměnilo v Maďarsko a znovu se přiklonilo k unijním hodnotám a prioritám,“ poznamenal podle Euronews odborník na mezinárodní politiku z Metropolitní univerzity v Londýně Angelos Chryssogelos.

Trzaskowski může působit vládě další komplikace například při jmenování konkrétních soudců. Jeho příchodem do funkce by opozice také získala silnější hlas v médiích a zajistila by si i větší mezinárodní pozornost. Varšavský primátor vystudoval mezinárodní vztahy, má velké zkušenosti s unijními tématy i dobré kontakty. Není vyloučené, že by na vládu mohl tlačit i tímto způsobem.

Šéf metropole si každopádně přeje, aby Polsko hrálo v EU aktivnější roli. Je také ochotný podřídit se zeleným unijním plánům. Polsko by podle něj mělo využít peněz ze společenství k odklonu od uhlí, například na rekvalifikaci horníků.

Kandidát Občanské platformy je oproti stávajícímu prezidentovi liberálnější v otázce interrupcí a umělého oplodnění a patrně by se snažil o podporu sexuálních menšin. Ve Varšavě propagoval vstřícnost vůči LGBT, zatímco řada měst se v poslední době vydala opačným směrem. V kampani však zdůraznil, že není pro adopci dětí páry stejného pohlaví. Dal tím najevo, že současnou Dudovu aktivitu v tomto směru považuje za bezpředmětné strašení konzervativně laděných voličů.

Dudovi příznivci se rovněž nemusejí obávat toho, že by se je Trzaskowski nějakým způsobem snažil připravit o příspěvky na děti. Opoziční uchazeč připustil, že se vládní partaj správně zaměřila na potírání nerovností a vyjádřil této politice podporu.

Celkově slibuje, že se v případě zvolení pokusí být neutrálním prezidentem, který potlačí svůj politický původ. To však bude velmi těžké, jelikož snaha opozice využít ho jako páku proti vládě by byla zcela jistě značná. Trzaskowskému proto hrozí, že se stane prezidentem, jenž bude chtít překračovat pravomoci a omezovat právo řádně zvolené vlády na výkon své funkce.