Rusko ostře sleduje Gruzii a Moldavsko. Potřebuje ukázat kontrolu nad postsovětským prostorem

Demonstrace v gruzínské metropoli Tbilisi přiměly vládu přehodnotit kritizovaný zákon.

Demonstrace v gruzínské metropoli Tbilisi přiměly vládu přehodnotit kritizovaný zákon. Zdroj: ČTK

Demonstrace v gruzínské metropoli Tbilisi přiměly vládu přehodnotit kritizovaný zákon.
Hybatelem protivládních protestů v Moldavsku jsou proruské síly.
Hybatelem protivládních protestů v Moldavsku jsou proruské síly.
4
Fotogalerie

Poslední vývoj v Moldavsku a Gruzii nasvědčuje, že se Rusko v těchto zemích usilovně snaží o posílení svého vlivu. Obavy ze ztráty kontroly nad postsovětským prostorem ho mohou přimět k eskalaci napětí, jak varují odborníci. Obávají se, že Západ se stále nepoučil z ruské agrese a není připraven na souboj s Kremlem o osud dalších zemí v regionu.

„Jedním z důsledků války na Ukrajině je, že Kreml ztratil hodně vlivu v bývalých sovětských zemích. Nabízí se tak příležitost pro omezení schopnosti Moskvy využívat svou kdysi dominantní roli k prosazování svých cílů,“ konstatoval v analýze na webu The Conversation Stefan Wolff, odborník na mezinárodní bezpečnost z univerzity v Birminghamu. „Znamená to však také, že Rusko pravděpodobně zvýší sázky a pokusí se vyvolávat napětí a konfrontaci v celém regionu,“ zdůraznil.

Média v uplynulých dnech informovala o tajném dokumentu, jenž má dokazovat, že ruská zpravodajská služba FSB vypracovala plán na destabilizaci Moldavska. Jeho cílem je zmařit sbližování Kišiněva se Západem, zejména torpédovat jakékoli snahy o začlenění země do Evropské unie a NATO a intenzivnější spolupráci s Rumunskem.

Desetiletý destabilizační plán

Stanice CNN, která má materiály k dispozici, uvedla, že zřejmě vznikly v roce 2021, tedy ještě před invazí na Ukrajinu. Popisuje desetiletou strategii, jak vtáhnout Moldavsko do sféry ruského vlivu za pomocí vydírání zemním plynem, využití proruských skupin a pravoslavné církve.

A přesně to se v posledních měsících odehrává. Společnost Gazprom na podzim hrozila, že zemi sníží dodávky plynu. Kišiněv byl přitom na ruské surovině stoprocentně závislý, až v prosinci ji začal odebírat i z jiných zdrojů, zejména z Rumunska. Opoziční proruská strana Šor pravidelně organizuje demonstrace proti západně orientované vládě a vysokým cenám energií.

Před měsícem prezidentka Maia Sanduová obvinila Kreml přímo z přípravy puče. „Plán zahrnoval sabotáže a za civilisty převlečené jedince, kteří mají vojenský výcvik k provádění násilných akcí, útoků na vládní budovy a braní rukojmích,“ řekla novinářům. Před týdnem moldavská policie zadržela skupinu osob s vazbami na Rusko, která se údajně chystala vyvolat nepokoje na protivládních demonstracích. Před snahou Kremlu oslabit vládu v Kišiněvě varoval i Bílý dům.

Moskva navíc spoléhá na separatistické Podněstří, kde působí na 1500 ruských vojáků, a snaží se všemožně zabránit, aby Kišiněv nad územím opět získal kontrolu. Moldavská armáda přitom není významně silnější, čítá zhruba šest tisíc vojáků.

Prezident Vladimir Putin minulý měsíc zrušil dekret z roku 2012, který sliboval vyřešit podněsterskou otázku s ohledem na moldavskou suverenitu, územní celistvost a neutralitu. Zdůvodnil to hlubokými změnami v mezinárodních vztazích a ochranou ruských národních zájmů.

Zároveň stále existuje riziko, že Kreml použije své síly v separatistické periferii k útoku na Ukrajinu. Přestože je celkem nízké, nutí Kyjev držet část svých vojáků v této oblasti.

Moskva opět viní Ukrajinu

Kreml existenci destabilizačního plánu oficiálně popírá. „Nevylučuji, že se jedná o další padělek. Rusko vždy bylo a zůstává otevřené budování dobrých sousedských, vzájemně prospěšných vztahů, což se týká i Moldavska,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Je nám velmi líto, že současné vedení Moldavska má zcela neopodstatněné a nepodložené předsudky vůči Moskvě,“ dodal.

Rusko naopak opakovaně obviňuje Ukrajinu z přípravy vpádu do Podněstří a atentátu na vůdce separatistů Vadima Krasnoselského. Odborníci podotýkají, že tyto dezinformace, které hovoří i o možném užití takzvané špinavé bomby, jsou součástí destabilizačních snah Kremlu. Podobná nařčení použil proti Ukrajině už dříve k ospravedlnění invaze a údajné potřebě ochrany obyvatel Donbasu.

Je však otázkou, zda má Kreml sílu zvrátit dění v Moldavsku. „Nově rekonstruovaná vláda se vůči ruskému vlivu v zemi i domácím prokremelským hráčům silněji vymezuje a jejich působení a vliv postupně omezuje. Bezprostřední nebezpečí tedy nehrozí, přestože další společenské otřesy nemůžeme vyloučit. Nicméně situace není kritická, přestože zůstává napjatá,“ domnívá se odborník na ruské vlivové operace z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Kreml nesl gruzínské protesty nelibě

Moldavsko není jedinou zemí, ve které Moskva v současnosti intenzivně testuje svůj vliv. Rusko nelibě nese, že gruzínská vláda v důsledku silných demonstrací stáhla zákon o „zahraničních agentech“. Vyžadoval, aby se organizace získávající přes dvacet procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako agenti pod zahraničním vlivem. Demonstranti tvrdili, že se kabinet inspiroval v Rusku a v zemi vzniká autoritářský režim.

Peskov ujišťoval, že Moskva s připravovanou normou nemá nic společného. Představitelé země ale ostře odsuzovali protivládní protesty a přirovnávali je k ukrajinským protestům v roce 2014. Padala nařčení z plánu na převrat se zahraniční podporou. Propagandistka a šéfredaktorka RT Margarita Simoňjanová dokonce vyzvala k raketovému útoku na Tbilisi.

Vše nasvědčuje tomu, že vládnoucí strana Gruzínský sen považuje svou porážku pouze za dočasnou a dá se očekávat, že v brzké době znovu dojde k jejímu střetu s občanskou společností. „Nejde ale jen o domácí boj. Ruské imperialistické ambice jsou expanzivní a Kreml bude pokračovat ve svých vlivových operacích, aby zajistil, že Gruzie zůstane daleko od demokracie a Západu,“ napsala pro magazín Foreign Policy Laura Thorntonová z think-tanku German Marshall Fund.

EU zůstává bezradná

Odborníci se shodují, že obě země potřebují větší aktivitu a pomoc ze strany Západu, a to v řadě oblastí. „Moldavsko trpí špatnou socioekonomickou situací umocněnou následky války a také uprchlické vlny, na to vše musí Západ reagovat a podporovat místní vládu v reakci na negativní a destabilizační pokusy Kremlu a jeho spojenců,“ míní Havlíček.

Evropská unie si zvýšená rizika v obou zemích uvědomuje. V současnosti kupříkladu zvažuje, že moldavské armádě poskytne dalších čtyřicet milionů eur mimo jiné na posílení průzkumu vzdušného prostoru, logistiky a kyberbezpečnosti. Británie přislíbila Kišiněvu i Tbilisi miliony liber na boj proti ruskému vměšování, mimo jiné v souvislosti s volbami v Gruzii v příštím roce.

„Málo společností rozumí podloudné taktice ruské zhoubné činnosti více než Moldavsko a Gruzie. Británie nebude nečinně přihlížet, zatímco Moskva nestydatě podkopává jejich demokracii, suverenitu a územní celistvost,“ prohlásil podle Sky News ministr zahraničí James Cleverly.

Někteří experti se však obávají, že EU činí pro válkou rozkolísaný region málo, je bezradná ve své východoevropské politice a nedokáže zastavit ruskou imperialistickou politiku. Ukrajina a Moldavsko se loni sice staly kandidátskými zeměmi, jejich členství v sedmadvacítce je však v nedohlednu. Unie si nedokázala poradit ani se situací v Bělorusku, ani s obcházením protiruských sankcí prostřednictvím Arménie a Kazachstánu.  

„EU musí do regionu investovat podstatně více – a to důsledně – a plnit své politické závazky týkající se rozšíření,“ podotkla v anketě think-tanku Carnegie Endowment for International Peace šéfka Globsec Policy Institute v Bratislavě Alena Kudzková.