Zdaleka nejen válka na Ukrajině je tématem začínajícího Valného shromáždění OSN v New Yorku. Seznam krizí, kterým se mají světoví lídři věnovat, zahrnuje masivní povodně v Libyi, sérii převratů v Africe, ekonomické rozpory globálního Severu a i všudypřítomné téma klimatické krize. Zároveň se může zdát, že mnozí aktéři už řešení od nejvyššího orgánu OSN ani neočekávají. Zasedání se účastní jediný z lídrů stálých členů rady bezpečnosti OSN – americký prezident Joe Biden. Za Česko se Valného shromáždění účastní prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Jedině Rusko je zodpovědné za současnou válku na Ukrajině a jedině Rusko stojí v cestě míru,“ řekl na úvod zasedání OSN americký prezident Joe Biden. Moskvě vyčetl, že jako cenu za ukončení konfliktu požaduje ukrajinskou kapitulaci, ukrajinská území a životy ukrajinských dětí. Biden dále uvedl, že soupeření s Čínou „nesmí přerůst v konflikt.“ S Pekingem chtějí Spojené státy v některých otázkách, včetně těch týkajících se klimatické krize, spolupracovat.
Ke kritice Moskvy se v New Yorku připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko používá potraviny a jejich nedostatek na světových trzích jako zbraň a ohrožuje tak nejenom Ukrajinu, ale celé mezinárodní společenství,“ uvedl Zelenskyj. Svět se podle něj musí sjednotit a porazit Rusko, aby se mohl soustředit na palčivější globální problémy.
Na Valném shromáždění OSN chybí francouzský prezident Emmanuel Macron, neboť v Paříži očekává návštěvu britského krále Karla III., aby jednali o situaci v Africe. Politická destabilizace zemí v pásmu Sahelu, tedy oblasti na jižním okraji Sahary, přitom bude i jedním z témat diskutovaných v New Yorku.
Valného shromáždění se nebude účastnit ani Rishi Sunak. Britský premiér přitom bude chybět poprvé za poslední dekádu. Premiérův mluvčí to odůvodnil nabitým podzimním programem Sunaka a doplnil, že britský premiér měl příležitost jednat se světovými lídry na nedávném summitu zemí G20 v Dillí a opět se s nimi setká na listopadovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních měsících vyhýbá cestování kvůli hrozbě, že by byl zadržen na základě zatykače vydaného Mezinárodním trestním tribunálem. A čínský prezident Si Ťin-pching se Valného shromáždění OSN ještě nikdy nezúčastnil.
Před zasedáním nepanovala shoda na tom, která témata jsou nejvýznamnější ani jaká opatření by státy OSN měly přijmout. „Lidé očekávají od svých lídrů cestu ven z tohoto zmatku,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. „Přesto tváří v tvář tomu všemu podkopávají další geopolitické rozdíly naši schopnost reagovat,“ dodal.
Zelenskyj bojuje o hlasy neutrálních zemí
Na valném shromáždění poprvé osobně vystoupí například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se dosud těchto zasedání účastnil pouze prostřednictvím videohovoru.
Zelenského agendou je vedle udržení podpory stávajících partnerů ve válce navzdory pomalému postupu velké ukrajinské protiofenzivy také snaha získat na svou stranu některé z afrických, asijských a latinskoamerických zemí, které dosud k ruské invazi na Ukrajinu zachovávají převážně neutrální postoj.
Ukrajinského prezidenta v USA čeká rovněž bilaterální jednání s Bidenem, cestu využil také k návštěvě skupiny ukrajinských vojáků, kteří se v New Yorku zotavují z válečných zranění. Pří této příležitosti naznačil, že ve své řeči na půdě OSN představí návrh, „jak posílit princip územní celistvosti a zlepšit schopnost OSN mařit a zastavit agresi“.
Na otázce války na Ukrajině se také ukazuje rozpor mezi Západem a zeměmi globálního Jihu, který by preferoval, aby válka skončila co nejdříve, a to i za cenu toho, že by se Ukrajina musela vzdát části svého území. Západ se snaží prosadit myšlenku, že válka na Ukrajině není jen otázkou evropské bezpečnosti, ale ekonomickou krizí s dopady na celý svět.
Více pozornosti pro klimatickou krizi
„Problém, kterému Zelenskyj a jeho západní spojenci čelí, spočívá v tom, že mnozí lídři chtějí, aby se shromáždění OSN zaměřilo více na klimatickou krizi a jejich ekonomické potíže než na válku v Evropě,“ píše BBC.
Státy OSN se v roce 2015 přihlásily k 17 takzvaným cílům udržitelného rozvoje (SDG). Tyto cíle zahrnující boj proti klimatické krizi a extrémní chudobě, měly být naplněny do roku 2030. Většina plánů ale nabírá značné zpoždění kvůli pandemii, rostoucímu globálnímu zadlužení, neochotě států cíle zavádět a koneckonců i kvůli válce na Ukrajině.
Generální tajemník Guterres proto hodlá navrhnout nové hospodářské stimuly pro SDG. Také bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jake Sullivan řekl, že Biden hodlá využít svůj projev na půdě OSN k tomu, aby vyzval k „mobilizaci zdrojů pro rozvojové a infrastrukturní potřeby globálního Jihu“.
„Chceme si být jisti, že vysvětlíme důsledky Putinovy nelegální invaze, především otázku potravinové bezpečnosti. Ale také že se budeme věnovat i dalším problémům, jako je SDG a klimatické financování,“ uvedl pro BBC nejmenovaný diplomat.
Česká delegace vedená prezidentem Pavlem se hodlá na Valném shromáždění OSN „zasazovat o podporu Ukrajiny a postih Ruska za rozpoutání války proti Ukrajině“, uvedlo ministerstvo zahraničí. Česká delegace také představí svou kandidaturu do Rady bezpečnosti OSN na roky 2032 a 2033.
