Jeden z nejznámějších představitelů ruské opozice Alexej Navalnyj v pátek opět stanul před soudem. Nešlo ovšem o soud v tradičním slova smyslu. Obžalovaný se rozsudek nedozvěděl v soudní síni, ale přímo ve věznici s nejvyšší ostrahou v Melekchovu, kde je uvězněn od loňského roku. Prokuratura žádala 20 let za mřížemi. Navalnyj, který si již odpykává dřívější tresty, obvinění z extremismu označil za absurdní.
Navalnyj byl odsouzen na základě obvinění z extremismu a rehabilitace nacismu, pravděpodobně kvůli tomu, že dlouhodobě odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině. Bezprostředně po začátku invaze Navalnyj vyzval Rusy, aby proti válce protestovali v ulicích. Ruského prezidenta Vladimira Putina označil kvůli zahájení války na Ukrajině za „bláznivého cara“.
Ruská prokuratura Navalnému v aktuálním obvinění navrhovala trest odnětí svobody na 20 let. Sám obžalovaný k dnešnímu soudnímu stání uvedl, že očekává „stalinský proces“ a rozsudek 18 let odnětí svobody. Ruský zpravodajský server Meduza, který sídlí v lotyšské Rize, popisuje v kontextu s tímto prohlášením Navalného stalinský proces takto: „Člověk není souzen jen podle zákona, ale spíše politickými a ideologickými principy: není důležité, jestli se zločinu dopustil, ale zda k němu měl politický motiv. Jednoduše řečeno nejvážnějším zločinem je politická nespolehlivost, vedle které je i vražda sekundární.“
Meduza poté uvádí, že politické procesy prováděné v současném Rusku tyto rysy vykazují. Jmenuje například novodobé ruské zákony, na základě kterých dochází k soudnímu stíhání kritiků vojenské agrese, nebo konkrétní případ ruského opozičního politika Vladimira Kary-Murzy, který si v současnosti odpykává 25 let vězení. Kara-Murza je viceprezident neziskové organizace Otevřené Rusko a demokratický aktivista, před jeho smrtí byl blízký Borisi Němcovovi. Je obviněn z velezrady.
Nepřítel Kremlu
Navalnyj již přes dekádu působí jako jeden z nejhlasitějších kritiků putinovského Ruska. Doma si vystudovaný právník získal popularitu nejprve díky odkrývání korupčních kauz ruských oligarchů. Později ovšem začal vystupovat s kritikou Kremlu a oznámil plán kandidovat na post ruského prezidenta. Jeho kandidatura ale byla ruskými úřady v roce 2017 zamítnuta.
Mezinárodní pozornost se k Navalnému upřela ve chvíli, kdy byl v roce 2020 na palubě letadla nad Sibiří otráven neznámou látkou, kterou následné testy určily jako novičok. Novičok, nervově paralytická látka vyvíjená v 70. a 80. letech na území Sovětského svazu, byla přitom už o dva roky dříve v britském Salisbury použita k otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije.
Navalnyj byl po otravě novičokem v kritickém stavu a na naléhání rodiny a světové veřejnosti byl převezen do berlínské nemocnice Charité. Potom co byl v roce 2021 propuštěn, se rozhodl vrátit domů do Ruska, kde ho hned po příletu na moskevské letiště Šeremeťjevo zatkla ruská policie a obvinila z extremismu a krádeží finančních darů, které získal k financování své prezidentské kampaně. V únoru téhož roku moskevský soud Navalného odsoudil ke třem a půl roku odnětí svobody. Trest si začal odpykávat ve vězeňské kolonii Pokrov východně od Moskvy.
Kreml odpovědnost za Navalného otravu odmítá. Prezident Putin zásadně nevyslovuje Navalného jméno a hovoří o něm jako o „berlínském pacientovi“ a „tom gentlemanovi“. Z dokumentu Navalnyj, který odvysílala HBO, vyplývá, že jeden z agentů, kteří za otravou opozičního politika stáli, ale Navalnému, jenž se vydával za jeho nadřízeného, popsal, jak celá akce pod záštitou FSB probíhala.
Na jaře roku 2021 se u vězněného Navalného objevily zdravotní komplikace. Poté co mu vedení věznice odmítlo poskytnout lékařskou pomoc dle jeho volby, začal Navalný držet protestní hladovku. Po několika týdnech ale hladovku ukončil. Podle lékařských odborů těsně předtím, než by mu v jejím důsledku selhaly ledviny. V březnu 2022 byl Navalného trest nahrazen devítiletým odnětím svobody ve věznici s nejvyšší ostrahou v Melekchovu.
