Po dvou letech recese by ruská ekonomika měla letos výrazně ožít. Vláda očekává, že hrubý domácí produkt poroste meziročně o dvě procenta. Moskva je v předpovědi optimističtější než Mezinárodní měnový fond, který věští růst 1,1 procenta, i než Světová banka, která od Ruska očekává růst 1,5 procenta.
Ministr pro hospodářský rozvoj Maxim Oreškin na ekonomickém fóru v Soči vysvětlil, že vládní optimismus plyne z vyšších cen ropy, které se pohybují nad padesáti dolary za barel. „Už v roce 2016 se růst koncentroval do určitých odvětví, třeba zemědělství. Letos by se měl projevit i ve spotřebitelském sektoru,“ prohlásil. Oficiální ekonomický výhled vláda zveřejní v dubnu.
Ruskou ekonomiku by letos měl posílit dvouprocentní růst reálných mezd, odhadují analytici. Pomůže to zkrocení inflace na zhruba čtyři procenta. Rusové tak budou mít větší důvod otevřít peněženky a konečně začít utrácet. Jenže průzkumy spotřebitelské důvěry zatím těmto vizím nenahrávají.
Lednové šetření institutu Levada Center ukázalo, že 78 procent Rusů věří, že se jejich země řítí do ekonomické krize. Loni v září bylo stejného mínění 74 procent lidí. „Hlavní důvod je, že až do ledna vytrvale klesaly reálné příjmy, zejména penze a sociální dávky,“ tvrdí Vladimir Osakovskij, hlavní ekonom pro Rusko v Bank of America. Nicméně i on odhaduje, že v roce 2017 by příjmy měly začít růst. Důchodci si už letos polepšili díky navýšení průměrného důchodu a jednorázovému lednovému příspěvku.
Analytici tvrdí, že kromě oživení spotřebitelských nákupů nakopnou ekonomiku také vyšší investice firem, které by měly meziročně vzrůst o 2,2 procenta. Pomůže také zlevnění úvěrů, které by měla zařídit centrální banka mírným snížením úrokových sazeb.
Rusko se do recese propadlo v roce 2015. Jeho HDP kleslo o 3,7 procenta jednak kvůli pádu cen ropy, jednak kvůli mezinárodním sankcím. Loni se výkon hospodářství snížil o 0,2 procenta. Už na podzim slušný růst vykázala nejen těžba surovin, ale také průmyslová výroba.
