Služby založené na principech takzvané sdílené ekonomiky prochází v Číně příznivým obdobím. Jen za rok 2016 vzrostl počet lidí, kteří tyto služby využívají, o 100 milionů. Číňanům přitom zdaleka nestačí příslušné mobilní aplikace jen k pronájmu volných bytů či aut, v asijské zemi se "sdílejí" i basketbalové míče, powerbanky nebo deštníky.
Služby sdílené ekonomiky v Číně využívá již přes 600 milionů lidí a podle záměrů čínské vlády by tento hospodářský segment měl do roku 2020 tvořit jednu desetinu celého čínského HDP, uvádí agentura Reuters. Poradenská firma PwC navíc předpovídá, že globální roční příjmy v sektorech "sdílené ekonomiky" výrazně vzrostou ze současných 15 miliard dolarů na 335 miliard do roku 2025. A z velké části k tomu má přispět právě Čína.
Tamní investoři totiž nemají problém zainvestovat i do služeb na pronajímání relativně atypických komodit, u nichž bylo doposud komerční sdílení nemyslitelné. Například Sai Min, zakladatel firmy Zhulegeqiu, dostal jen dva měsíce od uvedení svého konceptu automatů na pronájem basketbalových míčů od investorů podporu ve výši deseti milionů jüanů (33,2 milionu korun). Jeho automaty se již na několika místech úspěšně používají.
Na Minův dosavadní úspěch chtějí navázat i další projekty. Například firma Anker, která prodává powerbanky, hodlá do konce roku 2017 umístit do čínských barů a kaváren k pronájmu více než milion svých nabíječek.
Tyto a další firmy ve svoji budoucnost věří. „V dnešních dnech se čínští občané neobtěžují nosit ani peněženku, místo toho používají jen mobilní platby. Myslíte si, že s sebou budou chtít tahat vlastní powerbanky, když budou mít i ty veřejné?“ ptá se Wilson Shi, mluvčí firmy Laidian Technology, další firmy, která pronajímá svoje přenosné nabíjecí stanice. „ Jakmile si na ty veřejné zvyknout, nebudou mít důvody si kupovat své vlastní,“ uvádí Shi.
Číně v šíření konceptu sdílené ekonomiky hojně dopomáhají již existující pokročilé programy a technologie. Zejména pak velmi populární aplikace WeChat, spravovaná internetovým gigantem Tencent holding, která uživatelům umožňuje přivolat si například taxi, objednat si pizzu či návštěvu u lékaře, posílat peníze známým nebo sdílet bydlení a další služby.
„Tento koncept de facto eliminuje potřebu uživatelů navštěvovat klasické webové stránky. Vše je zabudováno v jedné jednoduché a uživatelsky příjemné aplikaci,“ popisuje Tadeáš Beránek, posluchač Palackého univerzity v Olomouci, který během svého ročního pobytu v Číně přišel s aplikací čato do styku. „Na téměř všech výrobcích jsou také QR kódy, což značně zjednodušuje jakýkoliv nákup. QR kódy v Číně naleznete například i u stánků se zeleninou na městských trzích,“ dodává ke specifikům tamního trhu.
K rozmachu sdílené ekonomiky údajně dopomáhá také čínská kulturní specifičnost, podle Jeongwena Čianga, lektora marketingu na Čínsko-evropské škole mezinárodního obchodu (CEIBS), jde zejména o vztah k otázce soukromí. „Víte, proč se sdílená ekonomika nešíří v USA, Japonsku či Evropě tak jako v Číně? Číňané se nestarají o svoje soukromí, nechrání ho a ani jim nevadí, že se do něj zasahuje, a v tom je naše síla,“ míní akademik.
Kromě kulturálního pohledu je možné na uvedený trend nahlížet i politicky. Podnikatel a spoluzakladel fondu Asian Innovation Group Andy Tian prohlásil, že „po všech těch letech se Čína konečně vrací ke svým komunistickým kořenům, ke své podstatě: sdílení.“ Upozaďuje tak skutečnost, že principem provozování těchto služeb je pořád generovat zisk.
Z toho důvodu mají i společnosti založené na principu sdílení svoje kritiky. Ti pochybují o smysluplnosti řečeného obchodního modelu. Například Allen Zhu, ředitel šanghajské GSR Venture, který již dříve úspěšně investoval populární služby na sdílení kol Didi Chuxing, nevnímá každý nový projekt v této oblasti jako smysluplný. „Sdílené míče, sdílené deštníky – tohle všechno jsou špatné myšlenky,“ tvrdí Zhu.
Zkušenosti z evropských trhů podobným obavám nahrávají. Dva giganti sdílené ekonomiky Uber a Airbnb sice každý rok výrazně zvyšují obraty, ale druhá jmenovaná firma se dostala do zisku až loni a Uber se dál topí ve ztrátě.
