Krymský poloostrov nadále trpí kritickým nedostatkem vody. Moskvě se potíže na okupovaném území nedaří vyřešit. A jak míní analytička Clara Ferreira Marquesová, potíže na Krymu mohou stranu Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina připravit o voliče v blížících se parlamentních volbách.
Právě dnes si státy připomínají Světový den vody. Na Krymu však budou mít oslavy hořkou příchuť. Region se dlouhodobě potýká s vyschlými kohoutky a stále to nevypadá, že by se situace měla v blízké budoucnosti zlepšit. Zásoby pitné vody v hlavním krymském městě Simferopolu se neustále ztenčují. Tamní vodní nádrž byla minulý měsíc naplněná jen ze sedmi procent.
Většina vody na Krym totiž do roku 2014 proudila z řeky Dněpr Severokrymským kanálem. Ukrajina však tento kanál po ruské anexi poloostrova před sedmi lety uzavřela, čímž poloostrov připravila až o 90 procent pitné vody. K tomu se loni přidalo mimořádně suché počasí. V řadě obcí a měst je proto voda dostupná pouze na příděl.
Kromě samotných obyvatel má nedostatek vody neblahý dopad především na zemědělství. Rozloha obdělávané půdy na Krymu se od roku 2013 zmenšila ze 130 tisíc hektarů na pouhých 14 tisíc hektarů. Okupace černomořského poloostrova se navíc Moskvě finančně čím dál tím více prodražuje.
Jenom během prvních pěti let od záboru tohoto území ruská vláda nalila do Krymu 1,5 bilionu rublů, kolem 440 miliard korun. K tomu se přidávají západní sankce, které poškozují ekonomiku Krymu i celého Ruska.
Rusy přitom čekají letos v září důležité parlamentní volby, poslední před vypršením mandátu prezidenta Vladimira Putina v roce 2024. „Je to nepříjemná komplikace v době, kdy nátlak na Kreml sílí,“ píše v komentáři pro agenturu Bloomberg analytička Marquesová. Upozorňuje, že ačkoliv Rusové anexi Krymu nadále převážně podporují, daný trend se v příštích letech klidně může otočit.
Pokud si chce Moskva poloostrov udržet, bude do něj muset pumpovat další miliardy rublů a tyto peníze budou pochopitelně chybět v jiných ruských oblastech. To v kombinaci s nekončící koronavirovou pandemií může vyhnat frustraci občanů do nevídaných rozměrů.
Putin minulý týden při příležitosti sedmého výročí od zabrání Krymu Ruskem slíbil, že problém s nedostatkem vody bude brzy vyřešen a ekonomický rozvoj poloostrova pro něj zůstává prioritou. Analytička Bloombergu však žádné dlouhodobé řešení nevidí. Kyjev mezitím stále usiluje o návrat území pod ukrajinskou správu.
Maximilian Hess z amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky se domnívá, že problém s vodou by se mohl stát předmětem vyjednávání mezi ruskými a ukrajinskými politiky. Rusko může například výměnou za znovuotevření Severokrymského kanálu přestat blokovat Kerčský průliv a umožnit Ukrajině volný přístup do Azovského moře, které Kyjev dříve využíval k exportu oceli a uhlí. Zda se ale na obou stranách najde vůle dohodu uskutečnit, zůstává značně nejisté.
