Sedmadvacítka řeší „Euronukes“. Trump ji donutil oprášit téma jaderných zbraní
Válka na Ukrajině a hrozba návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nutí Evropu stále více přebírat zodpovědnost za svou bezpečnost. Obranné rozpočty se zvyšují, kapacity zbrojního průmyslu pomalu rostou. Na starém kontinentu zároveň sílí i celé dekády nemyslitelná debata o vlastních jaderných zbraních. Jejím tahounem je Francie, některé důležité země však zůstávají opatrné.
Ačkoli není při současném turbulentním dění ve Spojených státech jisté, že v podzimních prezidentských volbách zvítězí Trump, Evropa bere toto riziko vážně. Země NATO se především zaměřují na zvýšení výdajů na obranu, protože černí pasažéři byli v minulém období silným tématem amerického exprezidenta. Letos by mělo doporučená dvě procenta HDP vydávat 23 z 32 členů aliance.
Stále častěji ale zaznívají názory, že více peněz tentokrát stačit nebude a starý kontinent bude muset přehodnotit celou obrannou architekturu včetně jaderného odstrašení. Zvlášť když ruští představitelé hrozí, že Západ vyprovokuje jadernou válku, pokud se bude více angažovat na Ukrajině.
VIDEO: Fiala v Blesku o Bidenově ústupu a Trumpovi, Ukrajině, Dukovanech i investicích vlastních peněz
„Kdybychom si položili otázku, zda bude Trump riskovat Chicago kvůli Berlínu, myslím, že by bylo docela těžké na to odpovědět jinak než záporně,“ konstatoval pro web Vox Nick Witney z Evropské rady pro zahraniční vztahy. „A pak se opravdu musíte zamyslet nad tím, jakou cenu má americká jaderná záruka,“ dodal.
Macron slibuje i ochranu Skandinávie
Evropa je chráněna americkým deštníkem od nástupu jaderných zbraní. Washington jí sliboval ochranu před SSSR a jeho jaderné zbraně mají i v současnosti na svém území Německo, Nizozemsko, Belgie, Itálie a také Turecko. Vlastní atomové arzenály v omezeném měřítku rozvíjely pouze Francie a Británie a jsou zaměřené především na ponorky.
Francie je tak se svými necelými třemi stovkami jaderných hlavic jedinou unijní zemí, která může tímto způsobem odstrašovat Moskvu. Londýn nyní disponuje 225 hlavicemi a království plánuje rozšíření jejich počtu na 260.
„Francouzi a Britové budou muset přemýšlet o svém jaderném postoji, pokud bude Trump zvolen a pokud splní svou hrozbu odchodu z NATO,“ je podle webu Politico přesvědčen bývalý americký velvyslanec v Polsku Daniel Fried. „Je to poprvé od 60. let, kdy evropské země musejí zpochybňovat americký deštník,“ dodal.
Francie dlouhodobě hovoří o nutnosti snížení závislosti na USA a nyní nejspíš cítí příležitost k prosazování evropské autonomie. „Jsem pro otevření této debaty, která musí zahrnovat protiraketovou obranu, odpalování zbraní dlouhého doletu a jaderné zbraně v případě těch, co je mají nebo mají americké jaderné zbraně na své půdě,“ řekl na konci dubna prezident Emmanuel Macron.
Dodal, že Paříž je ochotná více přispět k obraně evropského území. Během letošní návštěvy Švédska šéf Elysejského paláce dokonce prohlásil, že by byl ochotný použít francouzské jaderné zbraně na obranu Skandinávie před ruskou hrozbou v Arktidě, o které se hovoří stále častěji.
Web Politico uvedl, že představitelé různých zemí v poslední době potichu pátrají po tom, co Macron svými slovy přesně sledoval a jak si své plány podrobně představuje. Otázek přitom mají celou řadu.
Týkají se především toho, jestli by francouzské zbraně dokázaly Rusko skutečně odradit či zda by do evropského jaderného odstrašení byla zapojena i Británie. Ožehavým tématem je také to, jestli by Paříž byla ochotná sdílet rozhodování o použití hlavic a jak by ve stále více rozštěpené sedmadvacítce takový postup vlastně vypadal.
Jaderný deštník může být bez USA děravý
Pro srovnání, Spojené státy mají podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) přes pět tisíc jaderných zbraní, a Rusko dokonce více než 5500. Někteří experti jsou tak poměrně skeptičtí k tomu, že by evropská jaderná síla mohla fungovat bez té americké.
„Žádný evropský jaderný odstrašující prostředek neexistuje. Je třeba, aby USA, Spojené království a Francie na obraně Evropy a Severní Ameriky a zajištění míru spolupracovaly prostřednictvím NATO,“ domnívá se podle litevské stanice LRT kupříkladu William Alberque, který se zabýval problematikou jaderných zbraní v Severoatlantické alianci.
Není podle něj ani reálné, že by si v Evropě pořídily tento typ vojenské výbavy další země. Už jenom kvůli tomu, že je váže smlouva o jejich nešíření. Kdyby ale USA skutečně opustily NATO, bylo by podle něj spíše řešením společné financování posílení kapacit stávajících jaderných států, zejména vzdušné nukleární síly Spojeného království.
Jan Kallberg ze Střediska pro evropskou politickou analýzu (CEPA) ve svém textu upozorňuje, že další evropští členové aliance by tak museli přispívat Francii a Británii nemalé prostředky. Kupříkladu nové britské ponorky s jadernými zbraněmi třídy Dreadnought, které by měly být uvedeny do služby začátkem třicátých let, budou zřejmě stát 41 miliard liber. Podobné investice rozjíždí i Paříž.
„Jedná se o extrémně nákladnou záležitost a evropské NATO v současnosti nepřispívá. To by se muselo změnit. I když Francie a Spojené království nadále ponesou hlavní finanční břemeno, dalších 28 evropských členů aliance by také mělo nést významnou část nákladů a mělo by také nabízet podpůrnou infrastrukturu a přístavní zařízení,“ zdůraznil expert zvlášť s důrazem na Německo.
Němci Francouzům nedůvěřují
Některé důležité unijní státy včetně Německa a Polska přitom odmítají hlubší debaty, protože je vyhlídka na americké bezpečnostní stažení z Evropy děsí. Nechtějí působit tak, že samy vytlačují Washington a uvolňují místo pro aktivity Paříže. Polští představitelé naopak od začátku války zmiňovali možnost umístění amerických jaderných zbraní ve své zemi, tedy přímo v ruském sousedství.
„Několik členských států NATO se obává, že by se frustrovaní Američané mohli odvrátit, pokud by Macron v určitém okamžiku přešel do ofenzivy se svými myšlenkami na jaderné odstrašování,“ řekl Politiku nejmenovaný bývalý vysoký představitel NATO.
V Německu se však objevují i vstřícné hlasy. „Evropa musí vybudovat odstrašení, musíme být schopni se bránit. A všichni víme, že když dojde na tlak, jaderná varianta je skutečně rozhodující,“ uvedl před časem šéf evropských lidovců, nejvlivnější politické síly v Evropském parlamentu, Manfred Weber. Tvrdí, že ideálním řešením by byly unijní jaderné zbraně. Dokud to však nebude reálné, je podle něj vhodné přijmout Macronovu nabídku a vymyslet, jak francouzské prostředky zabudovat do evropských struktur. Zároveň je i pro konstruktivní dialog s Británií.
Debata je však složitá i kvůli současné francouzské politické nestabilitě. Není vůbec jisté, že Macron vydrží ve funkci do voleb v roce 2027. Zemi hrozí vláda levicových radikálů a příští prezidentkou se může naopak stát krajně pravicová politička Marine Le Penová. I z tohoto důvodu jsou někteří němečtí představitelé k myšlence na více „jadernou“ Paříž zdrženliví a hovoří o tom, že Francie je možná jen jedny volby od proruské hlavy státu. Myšlenka na pořízení vlastních jaderných zbraní by zase nejspíše tvrdě narazila u německé veřejnosti.
Evropa přitom není jediným regionem, kde se vede podobná diskuze. Toto téma řeší například i Jižní Korea, která se rovněž obává bezpečnostní nejistoty po případném příchodu Trumpa. Saúdská Arábie hovoří o tom, že bude o nukleární arzenál usilovat, pokud si ho vybuduje Írán. Antijaderná skupina International Campaign to Abolish Nuclear Weapons minulý měsíc odhadla, že globální výdaje na nemírové atomové vybavení loni vzrostly o třináct procent na rekordních více než 91 miliard dolarů.
