Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič bude kandidovat na slovenského prezidenta v březnových přímých volbách. Oznámil to na tiskové konferenci v Bratislavě. Přijal tak nabídku nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Podle bookmakerů patří Šefčovič k favoritům za zvolení hlavou státu.
Dvaapadesátiletý Šefčovič je členem EK od roku 2009. Předtím působil ve slovenské diplomacii i na vedoucích postech na ministerstvu zahraničních věcí. Absolvent Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Šefčovič je v současnosti v EK odpovědný za energetickou unii.
V projevu před novináři Šefčovič zdůraznil potřebu pevného ukotvení země v takzvaném jádru EU a odmítl hlasy, které proevropské směřování země zpochybňují. Vyslovil se rovněž pro nastolení smíru ve společnosti, kterou poznamenala loňská vražda novináře Jána Kuciaka. Ta vyústila v největší demonstrace od pádu komunismu v roce 1989 a v politickou krizi, během které na post premiéra rezignoval Fico.
„Slovensko potřebuje prezidenta, který nastolí potřebný celospolečenský smír. Prezidenta, který nikdy nezaváhá v otázce našeho geopolitického ukotvení. Nepotřebujeme neustálý politický konflikt,“ řekl Šefčovič. Dodal, že o svém záměru kandidovat na prezidenta informoval vedení EK a požádal o neplacené volno.
Za svůj vzor Šefčovič označil spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika. „Dlouho působil v zahraničí a nikdy nezapomněl, kde jsou jeho kořeny,“ uvedl Šefčovič, který není členem Směru-SD, strana mu ale přispěje na financování prezidentské kampaně.
Nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita (SaS), která v prezidentské kandidatuře podporuje vědce Roberta Mistríka, Šefčoviče kritizovala. „Slovensko v čele státu nepotřebuje byrokrata se širokým úsměvem, ale člověka se silným životním příběhem, nezávislým na politických stranách a s odhodláním zasazovat se o spravedlnost,“ uvedla strana v prohlášení. SaS také uvedla, že Šefčovič se nevymezil vůči neřešení problémů ve společnosti za předchozích Ficových vlád.
Kandidaturu za Směr-SD již dříve odmítl ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který by podle průzkumů byl favoritem na vítězství v prezidentských volbách.
První kolo přímé volby hlavy slovenského státu se uskuteční 16. března, případné druhé kolo je naplánováno o dva týdny později. Z dříve potvrzených zájemců o post prezidenta se největší popularitě těší Mistrík s nepatrným náskokem před předsedou vládní strany Most-Híd Bélou Bugárem. Šefčovič do posledních sondáží zahrnut nebyl.
Současný prezident Andrej Kiska, kterému pětiletý mandát skončí v polovině června, se o opětné zvolení ucházet nehodlá.
- Šefčovič, který přijal nabídku na prezidentskou kandidaturu od hlavní vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), je téměř deset let eurokomisařem. V říjnu 2009 vystřídal odstoupivšího Jána Figela a převzal oblast školství, vzdělávání, kultury a mládež. Zůstal i v druhé komisi vedené Josém Barrosem, v níž zastával funkci komisaře pro institucionální vztahy a administrativu, měl na starosti vztahy komise k Evropské radě a parlamentu, stal se také místopředsedou EK. - Post místopředsedy komise si udržel i v současné sestavě vedené Jeanem-Claudem Junckerem, která se ujala funkce na podzim 2014 a v níž převzal agendu energetické unie. Což je projekt, se kterým přišel někdejší polský premiér a nynější předseda Evropské rady Donald Tusk. "Energetická unie je pro Slovensko strategickou otázkou," uvedl podle serveru Euroskop k zisku portfolia Šefčovič. Slovensko totiž patří mezi státy, které jsou v EU nejvíce závislé na dodávkách ze zahraničí. - Loni na podzim se Šefčovič vážně ucházel o post vedoucího kandidáta evropských socialistů ve volbách do Evropského parlamentu (EP), což by mu v případě úspěchu pootevřelo cestu do čela komise. Začátkem listopadu ale podpořil druhého uchazeče, Franse Timmermanse z Nizozemska. "Přeji Fransovi v těchto náročných časech to nejlepší. A jsem zároveň připraven s ním úzce spolupracovat," uvedl Šefčovič v dopise šéfovi evropských socialistů Sergeji Staniševovi. - Maroš Šefčovič se narodil 24. července 1966 v Bratislavě, studoval Vysokou školu ekonomickou, mezi roky 1985 a 1990 pak byl studentem na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), později absolvoval také Právnickou fakultu Univerzity Komenského. Začínal ještě v československé diplomacii, poprvé vyjel na ambasádu do Zimbabwe (1991-1992). V éře samostatného Slovenska působil na ambasádě v Kanadě a byl také slovenským velvyslancem v Izraeli. - Zastával řadu vedoucích funkcí na slovenském ministerstvu zahraničních věcí, mimo jiné byl zástupcem ředitele odboru zemí EU a NATO, koncem 90. let působil jako zástupce vedoucího slovenské mise SR u Evropských společenství, na MZV v Bratislavě později vedl sekci evropských záležitostí. Předtím, než se stal slovenským eurokomisařem, působil Maroš Šefčovič pět let jako velvyslanec a stálý představitel Slovenské republiky u Evropské unie v Bruselu. - Šefčovič má blízko ke straně Směr-SD, mimo jiné v roce 2004 vedl kandidátku strany do Evropského parlamentu. Je ženatý, má tři děti. |
