Evropské země se v příštím desetiletí budou muset vypořádat s řadou globálních trendů. Ty mohou nejen ohrozit hospodářský růst, ale také zvětšit ekonomické rozdíly napříč jednotlivými zeměmi. Varuje před tím studie analytické společnosti McKinsey.
Evropské země dlouhodobě cílí na růst, který by měl prospívat všem socioekonomickým skupinám. Podle studie společnosti McKinsey je ale tato ambice v ohrožení již od poslední hospodářské krize.
Sociální rozdíly se od začátku 21. století uvnitř i napříč evropskými zeměmi zvýšily. Naopak poklesla důvěra občanů v národní i evropské instituce. Analýza McKinsey říká, že Evropa se do roku 2030 bude muset vyrovnat se šesti globálními trendy, které mohou stávající rozdíly ještě zvětšit. To je ale jen jeden z problémů, kterým bude Evropa čelit.
1. Stárnutí populace
Podle ekonomů z Oxfordu by měla evropská populace do roku 2030 vzrůst jen o sedm milionů. V některých zemích včetně Německa by se měl počet obyvatel snížit. Uvedené stárnutí populace mohlo snížit příjem na obyvatele v průměru o téměř půl procenta, varuje McKinsey. Stárnutí populace se může odrazit ve zvýšení veřejných výdajů v hodnotě jednoho až dvou procent HDP.
2. Technologie a umělá inteligence
Technologie a umělá inteligence přispívaly k ekonomickému růstu, do budoucna mohou ale působit problematicky. Nahrazují totiž pracovní místa a zvyšují mzdové rozdíly. Až 45 procent pracovních úkolů v Evropě by se mohlo nahradit současnými technologiemi. Jestli Evropa plně využije svých kompetencí v oblasti inovací, do roku 2030 by jedna třetina evropských společností mohla fungovat plně automatizována.
Pozice Evropy ale v tomto směru nebude jednoduchá, protože oblasti technologii a umělé inteligence dlouhodobě dominuje Čína a Spojené státy.
3. Růst globální konkurence
Dalším z trendů, který může ovlivnit ekonomický vývoj Evropy, je rostoucí globální konkurence. Ta může dále prohloubit rozdíly mezi zeměmi, hlavně kvůli rozdílným stupňům otevřenosti a propojenosti ekonomik. Zhoršuje se bilance obchodu zejména s asijskými ekonomikami. Rizikem budoucí evropské konkurenceschopnosti je negativní bilance digitálního obchodu a služeb, zejména se Spojenými státy.
4. Migrace
Migrace je pořád hodně řešené téma. Z čistě ekonomického hlediska její dopad na růst země závisí na zručnostech, které nově příchozí přinesou a na tom, jak se dokáží integrovat do trhu práce. Toky migrantů do Evropy pomalu klesají. Do roku 2030 by měli migranti představovat kolem 2,5 procenta populace, což by podle studie společnosti McKinsey mohlo přispět k meziročnímu růst HDP na obyvatele o 0,1 procentího bodu, stejně tak ale i ke stejnému nárůstu ekonomických rozdílů. V případě, že by větší část migrantů představovali uprchlíci, příjem na obyvatele by mohl i klesnout.
5. Klimatické změny
Ekonomické důsledky budou mít i klimatické změny. Podle některých zdrojů ovlivňují více skupiny lidí s nižším příjmem. Jedna z tezí uvedených ve studii společnosti McKinsey říká, že oteplení planety o jeden stupeň způsobí pokles růstu HDP o 0,1 procentního bodu.
6. Geopolitické přesuny
V posledních letech rostou spory související s kyberbezpečností, cly nebo daněmi. Vzrostly i potenciální hrozby ozbrojených konfliktů. V případě, že tyto tendence budou přetrvávat, Evropa bude muset více investovat do obrany a bezpečnosti. Další hrozbou jsou kyberútoky, které Evropskou unii ještě v roce 2014 stály asi 0,4 procenta HDP. Již v příštím roce by to mělo být čtyřnásobně víc. Do roku 2030 by se částka měla každoročně zvyšovat o asi 0,2 procentního bodu HDP.
Těchto šest trendů podle studie společnosti McKinsey působí paralelně a vzájemně na sebe působí.
