Velká Británie má opustit Evropskou unii za 100 dní. Přestože se o podmínkách rozchodu mezi Londýnem a Bruselem jedná už rok a půl, stále není jasné, jak nakonec proběhne. Britská politická scéna je v představách o vystoupení hluboce rozdělená.
Brexit s dohodou
Poté, co lídři Evropské unie dali brexitové dohodě vyjednané mezi Londýnem a Bruselem před nedávnem zelenou, je pomyslný míč na straně Velké Británie. Smlouvu musí schválit tamní parlament, většina poslanců však text dohody nabízející kompromisní řešení brexitu odmítá. Největší odpor Dolní sněmovny panuje nad takzvanou irskou pojistkou, která má být zárukou toho, že mezi britským Severním Irskem a Irskem nevznikne tvrdá hranice.
Mayová doufala, že se jí podaří unijní lídry přesvědčit, aby v otázce pojistky dali Británii další právní záruky, že půjde jen o dočasné řešení. Ti však Londýnu nevyhověli a na summitu minulý týden potvrdili, že se dojednaný text dohody znovu otevírat nebude. Premiérka však snahu nevzdává a chce v přesvědčování lídrů 27 států EU pokračovat.
Podle odborníka Kryštofa Kruliše z Asociace pro mezinárodní otázky je jedinou šancí Mayové, jak přimět představitele EU znovu usednout jednacímu stolu, vyhlásit hlasování o dohodě v britském parlamentu a prohrát ho. K tomu mělo dojít už minulé úterý, Mayová však hlasování kvůli jistému neúspěchu nakonec odvolala.
Dolní sněmovna by tak měla o smlouvě hlasovat až v týdnu od 14. ledna. Pokud britští poslanci dohodu sejmou, může Mayová zbytku EU ukázat, že se snažila, ale bez dalších ústupků je přijetí smlouvy bez šance – britská premiérka pak bude zřejmě spoléhat na to, že brexit bez dohody evropští lídři také nechtějí a pomohou jí dalších záruk dosáhnout.
„Pokud chce, aby se s ní Evropa o tom začala vůbec bavit, bude muset hlasování prohrát. Mayová si dohodu bude muset nechat parlamentem zamítnout, aby se zvýšily šance, že budou jednání s EU pokračovat. Ovšem s tím rizikem, že zamítnutí návrhu může znamenat i konec celé vlády či výměnu na premiérském postu. To nelze vyloučit,“ říká pro INFO.CZ Kruliš.
Brexit bez dohody
S ohledem na nejasnou představu britského parlamentu o tom, jak by měl brexit proběhnout, se stále častěji skloňuje možnost odchodu Británie z EU bez dohody. Na tento scénář se Brusel i Londýn zodpovědně připravuje už od léta, s přibližujícím se termínem 29. března však přípravy na brexit bez dohody v posledních dnech vrcholí. Přípravu zákona a dalších paragrafů pro případ neřízeného brexitu začátkem týdne oznámila česká vláda, včera pak podobný krok ohlásil i kabinet Theresy Mayové.
„Kabinet se shodl, že... jsme nyní dosáhli bodu, kdy musíme tyto přípravy vystupňovat. To znamená, že nyní uvedeme do chodu zbývající prvky našich plánů pro odchod bez dohody,“ prohlásil včera mluvčí Mayové. Přestože velká část britských politiků označuje brexit bez dohody za katastrofu, vláda hodlá na tento černý scénář vynaložit celkem čtyři miliardy liber. Na to upozorňuje i Heather Stewartová z deníku The Guardian.
„Když trošku poodstoupíte, je dost mimořádné, že vláda utrácí miliardy liber za přípravy Británie na cestu, která by podle kabinetu i většiny zákonodárců ve Westminsteru byla naprostou pohromou,“ píše novinářka.
Tvrdý brexit by podle odborníků odnesla především Velká Británie – dnes před neřízeným brexitem varovalo také pět britských podnikatelských svazů, podle kterých na takovou možnost není Spojené království ani zdaleka připraveno, britskou ekonomiku by tak zachvátil chaos. „Ze všech vyčíslení, která kdy proběhla, je zřejmé, že větší ekonomický dopad bude mít tvrdý brexit na Velkou Británii, ale nelze tvrdit, že Evropa z toho vyvázne bez zranění,“ říká pro INFO.CZ ekonomka a odbornice na Evropskou unii České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Podle analytiků České spořitelny je nejpravděpodobnější variantou právě neřízený brexit, který však bude zmírněn dílčími dohodami v kritických oblastech, jako je letectví nebo sektor finančních služeb. Evropská komise proto dnes plánuje představit balíček osmi legislativních návrhů, kterými chce unii na divoký brexit lépe připravit.
Prodloužení termínu brexitu
Odborníci stále častěji skloňují také možnost prodloužení termínu brexitu stanoveného na 29. března 2019. Tím by se také prodloužil čas pro vyjednávání. Dvouleté rozhovory byly oficiálně odstartovány 29. března 2017, kdy britská vláda aktivovala článek 50 lisabonské smlouvy – ten počítá s tím, že bude proces odchodu završen do dvou let. Tento termín však lze podle článku prodloužit, pokud se na tom členské státy EU jednomyslně shodnou.
Evropská sedmadvacítka však doposud dávala najevo, že nemá zájem proces dál natahovat. Není proto jisté, že by na takovou variantu všechny unijní země kývly. V krajním případě však nelze něco takového vyloučit.
„Všichni sice říkají, že jednání prodlužovat nechtějí, ale z právního hlediska to je možné a racionalita oběma stranám velí, že pokud by byla šance získat podmínky konsenzuálního vystoupení, měla by se využít,“ řekl Kruliš minulý týden pro INFO.CZ.
Prodloužení rozhovorů se tak v tuto chvíli jeví jako nejpravděpodobnější možnost, jak se vyhnout neřízenému brexitu, následkem kterého by Británie i unijní země utrpěly ekonomické ztráty. Odborník na Evropskou unii z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek se proto domnívá, že je takový scénář víc než možný. „Dokážu si představit, že prodloužení jednotlivé členské státy ve finále podpoří, protože tvrdý brexit je něco, co nikdo nechce. Není to tedy jisté, ale tipoval bych, že jí to projít může,“ odhaduje pro INFO.CZ.
Nové referendum o brexitu
Přestože to není zrovna pravděpodobné, jedním z brexitových scénářů je i vypsání nového referenda. V něm by se Britové měli šanci vyjádřit k dohodě, která je nyní na stole, ale možná také k otázce, zda z EU vystoupit, nebo ne. Na jeho uspořádání však nezbývá mnoho času, tuto možnost navíc premiérka Mayová tvrdošíjně odmítá. Podle premiérky, která v roce 2016 sama hlasovala pro setrvání v EU, britští voliči už jednou rozhodli a uspořádání nového referenda by vůči nim nebylo fér.
Podle Kruliše však nové referendum zcela vyloučit nelze – pro Mayovou by totiž nové hlasování bylo další pákou, jak unii přimět k dalším ústupkům. „Nabízí se i varianta dalšího referenda, které by dalo najevo, zda Britové přijmou dohodu, jak byla vyjednána, nebo chtějí, aby Londýn pokračoval v jednání. Pokud by dohodu v referendu odmítli, Mayová by měla politicky silnější karty pro zahájení dalšího jednání evropskou sedmadvacítkou,“ řekl začátkem prosince pro INFO.CZ expert AMO.
Stažení článku 50
Mezi méně pravděpodobné varianty spadá i možnost, aby Británie stáhla svůj záměr odejít z unie. Kartami totiž nedávno zamíchalo rozhodnutí Soudního dvora EU, který stanovil, že Spojené království může jednostranně vzít rozhodnutí o vystoupení z unie zpět, a to bez souhlasu unijní sedmadvacítky. Země by tak i nadále byla členem Evropské unie jako doposud – minimálně do té doby, než by článek 50 znovu aktivovala.
Podle Kruliše by přitom Británie tento krok mohla využít k tomu, aby si prodloužila dobu pro vyjednávání s EU, pokud by prodloužení některý z členských států blokoval. „Vystoupení by vzali zpět a ohlásili ho znova. Koupili by si tak další dva roky na vyjednávání. To už je ale poměrně šílená varianta. Ve hře o brexitu už ale bylo takových překvapivých kroků, že nelze vyloučit skoro nic,“ míní odborník.
