Šetřit, nebo investovat? Kandidáti na německého kancléře kolem svých plánů jen mlží

Klíčové volby do Spolkového sněmu (na snímku) se odehrají 26. září.

Klíčové volby do Spolkového sněmu (na snímku) se odehrají 26. září. Zdroj: profimedia.cz

Německý ministr financí Olaf Scholz (SPD) je nejpravděpodobnějším adeptem na kancléřský post.
Podpora Armina Lascheta (CDU) v posledních týdnech klesá.
Annalena Baerbocková (Zelení) volby nejspíš nevyhraje, její strana se však pro příštího kancléře může stát významným koaličním partnerem.
4
Fotogalerie

Volební kampaně v Německu vrcholí. Do klíčového hlasování, z něhož vzejde nástupce Angely Merkelové na postu spolkového kancléře, zbývá už jen něco málo přes dva týdny. Všichni kandidáti se ohánějí plány investic do zelených projektů a digitalizace ekonomiky. Žádný však voličům neříká, na kolik je slibovaná transformace vyjde a zda ji vůbec půjde provést, aniž by se stát musel ještě hlouběji zadlužovat, upozorňuje agentura Bloomberg

Před novým kancléřem leží takřka nemožný úkol. „Je jen zbožným přáním očekávat od nové vlády strukturální změnu hospodářství, která bude vyžadovat rozsáhlé investice a zároveň rychlé vyřešení rozpočtového deficitu,“ myslí si Carsten Brzeski, ekonom společnosti ING. „Pokud politici chtějí být k voličům upřímní, měli by dát na transformaci cenovku a rozhodnout se, zda jsou striktní fiskální pravidla stále vhodná,“ dodává odborník.  

Německo, které za vlády Merkelové vždy platilo za vzorného hospodáře s veřejnými financemi, se vinou pandemie propadlo do rekordního zadlužení. Letošní rozpočet skončí s historicky nejvyšším schodkem přes 240 miliard eur, tedy více než šest bilionů korun. V následujícím roce má dluh dosáhnout sto miliard eur. Koronakrize tak v letech 2020 až 2022 dohromady připraví federální pokladnu o téměř půl bilionu eur.

Spolková republika má ve své ústavě zakotvenou dluhovou brzdu, na jejímž základě deficit zemských i federálních rozpočtů nesmí být vyšší než 0,35 procenta HDP, což by teď odpovídalo zhruba dvanácti miliardám eur ročně. Platnost dluhové brzdy je však kvůli nynější mimořádné situaci pozastavena, avšak již v roce 2023 by opět měla platit. To znamená jediné – Němce s novou vládou čeká drastické utahování opasků. V přespříštím roce má dluh klesnout ze zmiňovaných sta miliard na pouhých pět miliard eur. 

Vládní kabinet nicméně potřebuje utrácet. Podle Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) musí Německo do roku 2030 investovat nejméně 220 miliard eur, jinak nedokáže dostát svým dlouhodobým klimatickým závazkům. Takže současné rozpočtové výhledy budou zjevně muset projít výraznými změnami. 

Někteří experti nicméně před zvyšováním investic a rušením dluhové brzdy varují. Poukazují přitom na řadu zpackaných veřejných projektů typu nového berlínského letiště.

„Vláda není nejlepším podnikatelem. Dluhová brzda je dobrým pravidlem a nevidím důvod, aby se měnilo,“ míní třeba profesor ekonomie na Frankfurtské univerzitě Volker Wieland.

Politické strany jsou ovšem ve vztahu k rozpočtovým záměrům velice tajemné. Ožehavé debaty na toto téma tak Němce zřejmě čekají až po volbách a zcela určitě nebudou snadné. 

Spolkový ministr financí Olaf Scholz, který se aktuálně jeví jako nejžhavější kandidát na funkci kancléře, se tváří jako zastánce rozpočtové odpovědnosti, vedení jeho sociálnědemokratické strany (SPD) je ovšem plné až radikálně levicových členů. Někteří z nich dokonce v minulosti navrhovali investiční strategie, které počítaly s dalším zadlužováním v řádu stovek miliard eur. 

Strana Zelených v čele s Annalenou Baerbockovou se dokonce zasazuje o to, aby pravidlo dluhové brzdy zmizelo a politici mohli investovat výrazně více než dosud. Naproti tomu současná vládní koalice CDU/CSU, kterou do voleb vede Armin Laschet, se zdá spořivější a chtěla by se vrátit k vyrovnaným rozpočtům „co nejdříve to bude možné“. Překážkou velkého utrácení může být též liberální FDP. Ta prosazuje rychlé splacení všech dluhů a velmi šetrnou rozpočtovou politiku.   

Záležet pochopitelně nebude jen na tom, která strana vyhraje volby, nýbrž také na tom, s kým poskládá koalici. Možných variant existuje několik a šance na to, že příští kabinet bude výrazně levicový, nebo převážně konzervativní, jsou teď poměrně vyrovnané. Volby se konají v neděli 26. září.

Kdo může nahradit Merkelovou

  • Kandidátem číslo jedna na nového spolkového kancléře je Olaf Scholz. Třiašedesátiletý sociální demokrat zastává v současné vládě úřad ministra financí. Hovoří pro něj zkušenosti i oblíbenost u německé veřejnosti. Podle posledního průzkumu by jeho SPD volilo 28 procent voličů.
  • Výraznou šanci na vítězství má Armin Laschet, šedesátiletý premiér nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a lídr CDU. Tomu pomáhá především podpora kancléřky Angely Merkelové a fakt, že křesťanští demokraté vládnou Německu nepřetržitě od roku 2005. Teď však mají podporu jen devatenácti procent voličů.
  • Teprve čtyřicetiletá Annalena Baerbocková ze strany Zelených byla na jaře zmiňována jako možná příští kancléřka. Teď už jsou však její šance spíše jen teoretické. Preference její strany přes léto spadly na čtrnáct procent.