Berlínské letiště bude finančním propadákem i léta po otevření | E15.cz

Prokletí berlínského letiště: finančním propadákem zůstane i léta po otevření

Veronika Jonášová

Vstoupit do diskuze
0

Flughafen Berlin Brandenburg Willy Brandt zní název zbrusu nového letiště Berlín-Braniborsko, které zatím proslulo hlavně jako obří stavitelské fiasko. Trápení se smolným projektem však nekončí. I po slavnostním otevření vzdušného přístavu, který se proti původním plánům zhruba trojnásobně prodražil, zůstane dlouhá léta odkázán na finanční injekce od státu. A důvodem není jen koronakrize, která postihla celý obor leteckého cestování.

Říkalo se o něm, že má tu nejhorší práci v Německu, a to přesto, že bere vyšší plat než kancléřka Angela Merkelová. Engelbert Lütke Daldrup, nenápadný muž s brýlemi a nepříliš dobře padnoucím sakem je od roku 2017 šéfem nového berlínského letiště uváděného pod kódem BER.

Do dějin se Daldrup zapíše jako manažer, který dokázal zlomit prokletí projektu, a dotáhnout ho do konce. Přesto se v říjnu, kdy se blížilo zahájení provozu, vyhýbal  triumfálním prohlášením. „Nebudeme slavit. Prostě otevřeme,“ řekl.

Šest jeho předchůdců muselo opustit posty po sérii dalekosáhlých blamáží. Nejbolestivější byla hned ta první v roce 2012. Berlínská radnice vkládala do projektu obrovské naděje, a to tím spíš, že dosavadní letiště, Tegel a Schönefeld, už kapacitně naprosto nedostačovala potřebám nově sjednocené a rostoucí metropole.

Krach „noci nocí“

Autoři o projektu BER, který nese jméno bývalého starosty Západního Berlína a západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, mluvili v superlativech. Měl se zařadit mezi nejlepší a nevyhledávanější letiště světa, do roku 2030 odbavovat milionů cestujících ročně a hrát roli spojnice mezi střední Evropou a Dálným východem. 

V květnu 2012 už měli prominentní hosté pozvánky na slavnostní party, média z celého světa zase akreditace na „noc nocí“, kdy se mělo letecký provoz přesunout z Tegelu na BER. Jen čtyři týdny před hodinou H šéfové projektu oznámili, že se termín nepodaří dodržet. A další šokující zprávy následovaly. 

Inspektoři na stavbě napočítali přes čtyřicet tisíc projekčních a konstrukčních chyb. Bylo nutné zcela přebudovat protipožární zabezpečení, nefungovalo na 1400 automatických dveří, dva eskalátory byly příliš krátké. Seznam nutných oprav nebral konce.

Podobná ostuda se opakovala ještě pětkrát. Vedení pokaždé muselo oznámit, že se dokončení letiště odsouvá. Konečnému termínu v říjnu 2020 věřilo jen patnáct procent Němců. Původně urbanista Daldrup trápení ukončil a termín dodržel. Ovšem možná jen na první pohled. 

Koronavirus versus špatný plán

Ani Daldrupovi se vše nedařilo podle představ. Těsně před termínem dokončení museli dělníci vyměnit několik tisíc už zasazených hmoždinek, které neodpovídaly požárním předpisům.

Pryč z terminálu musely i speciálně navržené odpadkové koše, které sice měly líbivý design, ale malý otvor pro odpadky. A teprve za provozu se bude měnit příliš malé písmo na odletových tabulích. Kromě toho zobrazují další závažný problém – zůstávají téměř prázdné.

Prohlédněte si fotogalerii:

Obří logistická operace „noc nocí“ nebyla zapotřebí. V důsledku pandemie je letů tak málo, že ji manažeři mohli pohodlně rozložit do šesti dnů. To je však také jediný pozitivní dopad koronakrize.

Letiště Tegel uzavřené po šedesáti letech provozu má nově sloužit především k trávení volného času podobně jako letiště Tempelhof uzavřené v roce 2008, kde je obří sportovní park. Na místě Tegelu má vzniknout například výzkumný a průmyslový park, má se tam přesunout Beuth University of Applied Sciences a také tam vyroste nákupní centrum.

Černá díra na peníze

Ještě loni do Berlína přiletělo nebo z něho odletělo na 36 milionů cestujících. „Teď jsme na dvaceti procentech běžného provozu. Nemůžeme tak vydělávat a jsme ve ztrátě. Máme problémy stejně jako všechna letiště v Evropě,“ uvedl Daldrup na tiskové konferenci během otevření.

Někteří experti mu ale oponují. Koronavirus podle nich není jediným viníkem finančních potíží BER. Projektu vyčítají netransparentní finanční plán, který nepočítá s rezervami a jde na doraz. To je také výsledek zkoumání Federálního kontrolního úřadu, jehož expertiza unikla do německých médií a citoval ji například server RBB24. Zpráva mimo jiné konstatuje, že „letiště by znamenalo černou díru na peníze i bez koronakrize“. 

A nejsou to drobné. Nejhorší scénář podle spolkového ministerstva financí počítá  s propadem až 660 milionů eur, přes 17,3 miliardy korun, které bude třeba v příštím roce do provozu letiště investovat ze státní kasy. Letos už stát na provoz uvolnil 300 milionů eur. Navíc mělo letiště podle původních finančních plánů, které nemohly kalkulovat s koronakrizí, vydělávat až v roce 2025. Už teď je zřejmé, že to byl plán přehnaně optimistický.

Dá se naopak předpokládat, že v následujících letech budou zapotřebí další a další peníze. Majitelem letiště jsou spolkové země Berlín a Braniborsko s podílem federální vlády. Letištní společnost Flughafen Berlin Brandenburg tak bude v nadcházejících letech závislá na finanční pomoci daňových poplatníků. Jiná cesta než státní podpora z potíží nevede, protože soukromé instituce se letišti neodvažují půjčit.

Nepřípustné slovo bankrot

Finanční záležitosti okolo letiště se nelíbí mnoha německým politikům. „Je to požírač peněz. Každé tři měsíce se ukazuje, že letiště potřebuje další miliony, aby se uživilo. Navíc úplně chybí transparentnost nákladů a výnosů,“ citoval server RBB 24 poslance Zelených a odborníka na rozpočet Svena-Christiana Kindlera. Ten mimo jiné žádá ministerstvo financí, aby hospodaření letiště důkladně prověřilo a aby byly zveřejněné všechny podrobnosti finančního plánu.

Někteří poslanci strany FDP v čele s Chritopherem Meyerem mluví dokonce o tom, že společnosti reálně hrozí bankrot. A podle Meyera je to jediný rozumný způsob, jak se zadluženým projektem naložit. Žádá, aby federální vláda a zemské vlády dál nepokračovaly v neustálém poskytování úvěrů. Bankrot by v reálném provedení znamenal, že by se všichni věřitelé vzdali svých dlužných částek ze starých půjček, což představuje sumu 1,1 miliardy eur.

Dopustit však krátce po otevření bankrot projektu, který měl být chloubou Berlína, je však pro většinu politiků scénář nereálný už z prestižních důvodů. Alespoň prozatím.

Letiště mezi tím přistoupilo k prvním úsporným opatřením. Oznámilo uzavření jednoho z terminálů a jedné ze dvou vzletových a přistávacích drah. Příčinou je slabá poptávka cestujících a velmi řídký provoz. Jeho přerušení se mimochodem týká terminálu 5, což je někdejší budova letiště Schönefeld, které k letišti BER přiléhá. 

Berlínská alternativa pro Pražany 

Nové letiště, které mělo být chloubou města, chtělo obstát ve světové konkurenci a nalákat zahraniční zákazníky. Mimo jiné mělo třeba ambice přetáhnout cestující pražskému letišti. Podmínky k tomu má ideální, alespoň co se týká infrastruktury. Přímo k letišti vede železniční trať, po které jezdí důležité spoje a rychlíky, mimo jiné vlaky z Drážďan na trase z Prahy.

Cestující z Prahy by tam mohli vlakem dorazit za necelé čtyři hodiny. „Letiště je optimálně propojené nejen s okolními německými městy, ale i se zahraničními metropolemi. Zajímáme se o zákazníky z Česka i Polska, které chceme nalákat a nabídnout jim další možnosti k odletům a různá přímá spojení do atraktivních destinací,“ říká Daldrup. Letiště podle něj navíc nabízí bezpečnou variantu cestování v době pandemie.

„Rozlohou zhruba čtyřikrát předčí letiště na Tegelu. Pro pasažéry tak máme mnohem více místa v čekárnách a nabízíme obrovskou obchodní plochu. Máme hodně volného prostoru, kde lidé mohou dodržet bezpečné rozestupy a kde se nebudou cítit špatně v rouškách,“ dodává ředitel.

Autor: Veronika Jonášová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!