Současnou českou politiku by Masaryk nepodpořil, píše německý list | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Současnou českou politiku by Masaryk nepodpořil, píše německý list

Současnou českou politiku by Masaryk nepodpořil, píše německý list
Street art z ulic Olomouce
• 
ZDROJ: Dalibor Vybíral alias Oliver Heller

ČTK

Mimo jiné jako demokratický a moderní stát, který ale dlouho nevydržel, charakterizují v těchto dnech německá média první československou republiku, od jejíhož založení uplyne 28. října přesně sto let. Některá se kriticky věnují také postavení německé menšiny v novém státu.

„Po první světové válce patřili Češi a Slováci k několika málo vítězům. V den 28. 10. 1918 totiž dostali vlastní, demokratický, stabilní, moderní a bohatý stát," píše například server bavorskérozhlasové a televizní stanice BR, podle něhož se Československo překvapivě rychle stalo stabilní a prosperující demokracií.

„Jeden problém ale zůstal nevyřešen: Status a postavení německé menšiny. Jen její část se zapojila (do života) nového státu. Další hledí na Německo a Rakousko," uvádí web. BR přitom cituje českého historika Otu Konráda, podle něhož měli českoslovenští politici jasnou představu, že dají minoritám řadu práv, ale nevěděli, co si počít, když s tím menšiny nebyly spokojeny a chtěly něco jiného.

28. října se národ konečně svobodně nadechl. Se vznikem republiky ale původně nikdo nepočítal >>>

Přesto dnes podle BR řada Čechů a Slováků na krátkodobě úspěšné Československo hledí s nostalgií. Týká se to i prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších Čechů. Roli Masaryka se věnuje také berlínský deník TAZ, podle něhož osobnost prvního československého prezidenta dodnes fascinuje. Za politiku nynější české a slovenské vlády by se ale tento světaznalý polyglot a humanista skutečně nestavěl, míní TAZ.

Komentář Bohumila Pečinky: Máme obnovit monarchii?

Berlínský list připomíná také Milana Rastislava Štefánika, deník Freie Presse i Edvarda Beneše. Zároveň cituje německého historika Roberta Lufta, podle něhož se nesmí zapomínat na to, že rozhodující nebyla role těchto jednotlivců, ale mezinárodněpolitické a geostrategické úvahy v Paříži, Londýně a Washingtonu. Zásadní podle něj byla idea amerického prezidenta Woodrowa Wilsona o sebeurčení národů.

Také Freie Presse, která si všímá i české vzpomínkové kultury týkající se roků končících osmičkou, upozorňuje na množství národnostních menšin, které v Československu žily, ať už šlo o Němce, Poláky nebo Rusíny. „Navzdory strukturálním problémům vykazovala republika až do poloviny 30. let vysokou míru demokratické stability,“ konstatuje.

Co jsme chtěli mít a (ne)máme

Vznik Československa zatěžují stále živé lži o utrpení pod Rakouskem, říká historik Jiří Rak

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!