Španělsko zřejmě čekají třetí volby za jeden rok, premiér nezískal důvěru
Úřadujícího premiéra Rajoye dnes, stejně jako v prvním kole ve středu, podpořilo jen 170 ze 350 členů dolní komory parlamentu. Na rozdíl od středečního hlasování stačila dnes prostá většina, které by mohl dosáhnout, pokud by se nejméně 11 poslanců zdrželo. To se ale nestalo.
Pro jednašedesátiletého Rajoye hlasovali jeho lidovci (137 poslanců), strana Ciudadanos (32) a jedna poslankyně Kanárské koalice, ostatních 180 poslanců řeklo úřadujícímu premiérovi „ne“.
Před hlasováním dostali prostor k projevu před poslanci představitelé jednotlivých politických stran. Jako první v debatě vystoupil Rajoy, který vyzval socialisty, aby opustili předsudky a neblokovali vládu. „Odmítnutí vlády přinese náklady. Účet bude vysoký a budeme ho muset zaplatit všichni,“ prohlásil šéf lidovců.
Předseda socialistů Pedro Sánchez před poslanci mimo jiné zopakoval, že Španělé Rajoyovi nedůvěřují. „Ti, kdo Vám dali důvěru, to dělají pro Španělsko, ne pro Vás,“ řekl Sánchez.
Španělsko nemá vládu vzešlou z voleb již osm měsíců. Zemi vede úřadující kabinet lidovců, kteří jsou u moci od prosince 2011. Patová situace v zemi nastala, když ve volbách loni v prosinci žádná ze stran nezískala absolutní většinu.
Přečtěte si:
Poprvé v historii Španělska se tak v červnu musely parlamentní volby opakovat, neboť předseda socialistů Pedro Sánchez důvěru poslanců v březnu nezískal. V prosincových i červnových volbách zvítězili lidovci, jejichž předseda Rajoy ale první nabídku od krále na sestavení vlády v lednu odmítl. Proto král nominoval na premiéra předsedu druhé nejsilnější strany Sáncheze.
Pokud do 31. října nezíská nikdo z politiků ve Španělsku důvěru poslanců pro úřad premiéra, král rozpustí parlament a budou vyhlášeny volby. Ty by se měly konat 25. prosince, strany už se ale dohodly, že podpoří změnu volebního zákona a zkrátí volební kampaň, aby lidé mohli jít k urnám 18. prosince, a ne o Vánocích.
Podle expertů, které citoval deník El País, se z právního hlediska mohou volby opakovat teoreticky donekonečna. Omezena není ani doba, po kterou může vládnout úřadující vláda.
Španělsku hrozí třetí volby během jednoho roku |
---|
Hlavní politické událostí ve Španělsku od parlamentních voleb, které se konaly v prosinci loňského roku: 20. prosince 2015 - V parlamentních volbách zvítězila vládnoucí Lidová strana (PP). Ve 350členné dolní komoře parlamentu ale obsadila jen 123 křesel, takže přišla o absolutní většinu. Druhá skončila Španělská dělnická socialistická strana (PSOE), která získala 90 mandátů. 2016 13. ledna - Poprvé zasedl nový parlament; jeho předsedou byl zvolen socialista Patxi López. 22. ledna - Španělský král Felipe VI. nabídl možnost sestavit vládu šéfovi lidovců a dosavadnímu premiérovi Marianu Rajoyovi. Ten ji ale kvůli politickému rozložení sil v parlamentu odmítl. 2. února - Král nominoval na premiéra šéfa socialistů Pedra Sáncheze. 24. února - Socialisté podepsali dohodu se stranou Ciudadanos (Občané), která se zavázala hlasovat pro Sáncheze do funkce premiéra. 2. a 4. března - Poslanci dvakrát hlasovali o důvěře Sánchezovi pro funkci premiéra; ve druhé volbě ho podpořilo jen 131 z 350 poslanců. 26. dubna - Španělský král po jednání s lídry politických stran nenavrhl nikoho na premiéra. 2. května - Vypršel termín, dokdy musel některý z politiků dostat důvěru pro funkci předsedy vlády. 3. května - Král Felipe VI. rozpustil parlament a vypsal nové volby na 26. června. Skončil tak nejkratší dobu existující parlament demokratického Španělska, který fungoval jen 111 dní. 9. května - Levicová strana Podemos (Můžeme) utvořila pro nadcházející volby koalici s komunistickou Sjednocenou levicí (IU); vznikla koalice Unidos Podemos. 26. června - Nové parlamentní volby vyhráli opět lidovci, znovu ale nezískali absolutní většinu. Španělé šli opakovaně k parlamentním volbám poprvé v historii. 19. července - Poprvé zasedl nový parlament vzešlý z červnových voleb; předsedkyní byla zvolena ministryně současné lidovecké vlády Ana Pastorová. Stala se teprve druhou ženou v čele poslanců od pádu frankistické diktatury ve Španělsku. 28. července - Král Felipe VI. pověřil sestavením vlády úřadujícího premiéra Rajoye, který nabídku tentokrát přijal. 2. srpna - Rajoy se sešel s lídrem socialistů Sánchezem a nabídl mu velkou koalici jejich stran; Sánchez to odmítl s tím, že socialisté nemohou podporovat to, co chtějí změnit. 18. srpna - Rajoy za lidovce slíbil straně Ciudadanos, že podpoří v parlamentu v dalším volebním období jimi požadované reformy. Ciudadanos se zavázali podpořit Rajoye do úřadu premiéra. 31. srpna - Poslanci v prvním kole hlasování nedali Rajoyovi důvěru pro funkci premiéra na další volební období; hlasovalo pro něj pouze 170 poslanců (lidovci, Ciudadanos a Kanárská koalice). K potřebné absolutní většině mu chybělo šest hlasů. 2. září - Poslanci ani ve druhém kole nedali důvěru Rajoyovi pro funkci premiéra; zřejmě se tak budou konat v prosinci další volby. Neuskutečnily by se jen v případě, že by do dvou měsíců získal některý z politiků důvěru poslanců. |