Evropskou unii zneklidnila série politických otřesů na Balkáně. Přestože se situace v Makedonii a Albánii v tuto chvíli zklidnila, nedávné události naplno ukázaly, jak je stabilita regionu křehká.
Na Západě panuje obava z možných nových násilností a šíření ruského vlivu v balkánských zemích. Brusel proto dospěl k závěru, že se v oblasti musí více angažovat. „Region vyžaduje aktivní politiku a mobilizaci evropských sil, jinak riskujeme, že se celá oblast stane ruským satelitem. Toto riziko je velmi reálné a atraktivita Ruska vysoká,“ varoval před několika dny šéf socialistů v europarlamentu Gianni Pittella.
O znepokojivé situaci na Balkáně se diskutovalo už na březnovém summitu. Minulý týden si šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová pozvala na bilaterální jednání a společnou večeři šest premiérů balkánských států. Setkání zdůvodnila tím, že v období turbulentního vývoje hned v několika zemích regionu je třeba ujistit jejich zástupce, že dveře do EU zůstávají otevřené. Zároveň zdůraznila, jak je pro osmadvacítku západní Balkán klíčový vzhledem k její bezpečnosti, kontrole unijních hranic a přílivu uprchlíků i kvůli prevenci radikalismu. Stovky obyvatel balkánských zemí totiž odešly bojovat do Sýrie a Iráku.
Neoficiálně však unijní představitelé připouštějí, že balkánské země na cestě do unie čeká ještě obrovské množství práce. „Vždycky přijdou a řeknou: přicházejí Rusové. Ano, to je dostane zpátky do centra pozornosti, ale nestačí to k tomu, aby se z nich stali členové,“ citovala agentura Reuters nejmenovaného představitele Bruselu. „Pokud pomýšlíte na sbližování s EU, musíte být schopný uzavírat dohody ve své zemi, svém regionu. Oblast musí dospět, aby byla připravena vypořádat se s budoucími problémy. Integrační proces si žádá kompromisy,“ dodal.
Někteří experti navíc zpochybňují schopnost Evropské unie vstřebat a stabilizovat balkánské země v době, kdy má vlastních problémů dost. Poukazují na to, že demokracie upadá i v členských zemích, především v Maďarsku a Polsku.
Otázkou také je, jak velkou chuť by k přijetí nových jihoevropských států jednotliví členové projevili. Odborníci se proto obávají, že celý integrační proces může pro region skončit deziluzí, která povede k ještě větší nestabilitě.
Před zklamáním nadějí balkánských zemí varoval nedávno i albánský premiér Edi Rama. Zastavení přístupového procesu by se podle něho stalo noční můrou pro evropské země a jejich obyvatele.
„Jak může být Evropská unie v bezpečí, pokud se Balkánci zblázní? Jak si může Evropská unie dovolit ve svém srdci šedou zónu, kde mají jiní hráči větší vliv než sama EU? Z hlediska bezpečnosti je to nesmysl,“ řekl serveru Politico.
Kosovo Počátkem měsíce padla vláda v Kosovu, zemi tak 11. června čekají předčasné volby. Ve vládní koalici se dlouho prohluboval rozkol mezi dvěma hlavními stranami, Demokratickou stranou Kosova (PDK), ze které vzešel prezident Hashim Thaçi, a Demokratickým svazem Kosova (LDK) premiéra Isy Mustafy. Spouštěčem hlasování o nedůvěře se však stal zákon o hranici s Černou Horou vyplývající z dohody z roku 2015. Evropská unie její ratifikací podmiňuje bezvízový styk pro občany země. Opoziční strany však tvrdily, že Kosovo tak přijde o nezanedbatelnou část území. Kritici dohody pořádali i protesty v ulicích, které se zvrhly v násilnosti. Opozice dokonce kvůli záležitosti opakovaně použila slzný plyn v parlamentu. Bouřila se také proti udělení větší autonomie etnickým Srbům. Potíže provázejí i přípravu narychlo svolaných voleb. Členové početné kosovské diaspory si stěžují, že se jim k hlasování nepodařilo registrovat. Makedonie Dvoumilionová země má naději na konec politických lapálií. Tento týden by měli poslanci hlasovat o vládě Sociálnědemokratického svazu (SDSM) designovaného premiéra Zorana Zaeva a stran zastupujících zájmy Albánců. Vleklou politickou krizi měly vyřešit už prosincové volby, ve kterých těsně zvítězila Vnitřní makedonská revoluční organizace − Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) někdejšího dlouholetého premiéra Nikoly Gruevského. Tomu se ale nepodařilo získat partnery k vytvoření majority. Prezident Ďorge Ivanov spřízněný s VMRO-DPMNE až donedávna odmítal pověřit sestavením vlády Zaeva, byť deklaroval, že má většinu. Prezident i Gruevski vyjadřovali obavy, že v důsledku koalice, kterou prosazuje Zaev, získá albánská menšina v zemi přílišný vliv, což ohrozí svrchovanost země. Situace se vyhrotila na konci dubna, kdy do parlamentu vtrhli Gruevského stoupenci a lídra SDSM zranili. Podle některých názorů ale mohla být hlavním důvodem vytrvalého odporu k vládě vedené sociální demokracií obava o osud Gruevského. Zaev expremiéra dlouhodobě obviňuje z korupce. Prokuratura minulý týden oznámila, že ho bude vyšetřovat. Albánie Situace se v půlce měsíce zklidnila také v Tiraně. Vláda socialistického premiéra Ediho Ramy dospěla k dohodě s opozicí, která od února bojkotovala činnost parlamentu. Nesouhlasila totiž s justiční reformou, kterou po Albánii žádá v rámci přípravy na přístupové rozhovory Evropská unie. Opozice v čele s Demokratickou stranou nejprve požadovala, aby současný kabinet odstoupil a zemi dočasně vedla úřednická vláda. Ta by zajistila, že blížící se volby nebudou zmanipulované. Dokonce se v rámci protestu k hlasování odmítla registrovat. Nakonec se ale smířila s tím, že bude moci bedlivě monitorovat průběh klání mimo jiné tím, že vybere šéfa volební komise. Zástupci opozice rovněž dostali několik ministerských postů v současné vládě včetně rezortu vnitra a možnost řídit důležité úřady. Volby byly dohodou o týden odloženy na 25. června a registrace k nim prodloužena. Úmluva také otevřela cestu ke změnám v justici. |
