„Jak se mění výzvy, kterým čelíme, mění se také NATO,“ řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg na úvod zasedání. Ve Varšavě podle něj aliance přijme rozhodnutí, která budou formovat podobu kolektivní bezpečnosti členských zemí na mnoho let dopředu.
Varšavský summit má dva hlavní, vzájemně se doplňující cíle - potvrdí největší posílení obranyschopnosti území členských států od konce studené války a zároveň rozhodne o způsobu, jakým chce NATO ovlivňovat situaci především v pásu nestabilních zemí na jih a jihovýchod od svých hranic.
Podle Stoltenberga schůzka prokáže, že Evropa a Severní Amerika společně chrání všechny spojenecké země proti možným hrozbám. Před zahájením generální tajemník řekl, že NATO nevyhledává konfrontaci a nepřeje si novou studenou válku, musí být ale schopno v novém bezpečnostním prostředí ochránit své členy.
Za hlavní témata summitu označil odstrašení, obranu a zajištění stability pro sousední země. Dlouhodobě se také Stoltenberg především u evropských spojenců a Kanady snaží dosáhnout zvýšení výdajů na obranu tak, aby se země postupně dostaly na doporučená dvě procenta hrubého domácího produktu.
Významnou zprávou ze summitu by mělo být potvrzení vyslání čtyř praporů do Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska. Hlavní část jednotek sestaví USA, Kanada, Německo a Británie, zbytek doplní další členské státy aliance. O příspěvku ČR by se mělo podle českých zástupců rozhodnout až v příštích měsících.
Summit, na jehož počátku byla podepsána dohoda o užší spolupráci NATO a Evropské unie, se odehrává v době, kdy Britové v referendu rozhodli o odchodu své země z EU. „Neotáčíme se zády k Evropě, neotáčíme se zády k evropské obraně a bezpečnosti,“ ujišťoval novináře při příchodu končící britský premiér David Cameron.
Americký prezident Barack Obama, pro kterého je summit velmi pravděpodobně poslední evropskou cestou ve funkci, připomněl, že USA posílají do Polska tisícovku vojáků právě jako základ jednoho ze čtyř vícenárodních praporů.
Hostitel, tedy polský prezident Andrzej Duda, na úvod schůzky zdůraznil, že NATO se vzhledem k horšící se bezpečnostní situaci ve světě musí více soustředit na svůj základní úkol, tedy na obranu území členských zemí.
„Sledujeme politiku agrese a trvající nedostatek respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a územní celistvosti. Důsledkem vojenských konfliktů je nestabilita i nové hrozby jako terorismus a hybridní válka,“ upozornil Duda.
Tématem bude i podpora určená koalici bojující proti radikální organizaci Islámský stát nebo zajištění stability sousedních zemí. Aliance by také měla nově označit kyberprostor za operační prostředí srovnatelné se vzdušným prostorem, mořem či pevninou. Schůzky se účastní také premiér Černé hory, která se po ratifikaci stávajícími členy stane 29 členem aliance.
Na summit, který se netradičně koná v provizorní budově postavené na hrací ploše polského národního fotbalového stadionu, se sjely tisíce účastníků jednání a novinářů. Polsko do jeho uspořádání vložilo v přepočtu téměř miliardu korun.
