Italský premiér Mario Draghi dnes ráno předal do rukou prezidenta Sergia Mattarelly demisi. Informoval o tom prezidentský palác. Draghi by měl kabinet dočasně vést dál, od Mattarelly se očekává rozpuštění Poslanecké sněmovny a vyhlášení předčasných voleb.
Draghiho demise se očekávala od středečního hlasování Senátu o důvěře. Tu sice získal, hlasování se ale neúčastnili senátoři tří vládních stran, čímž podkopali jednotu vlády. Tou Draghi podmiňoval své setrvání v úřadu poté, co prezident jeho rezignaci odmítl minulý čtvrtek. Kromě Hnutí pěti hvězd (M5S), které za současnou vládní krizí stojí, se hlasování zdržely pravicové strany Vzhůru Itálie a Liga.
„Po včerejší debatě jsem vyvodil své závěry,“ oznámil Draghi v krátkém projevu, který pronesl v Poslanecké sněmovně. „Děkuji vám za všechnu práci, kterou jsme v tomto období společně vykonali,“ řekl ještě za potlesku poslanců.
Potlesk ve Sněmovně poté, co italský premiér Mario Draghi oznámil svou rezignaci:
Mattarella se dnes odpoledne sejde s představiteli obou komor parlamentu, aby se s nimi domluvil na dalších krocích. Pravděpodobně dojde na vyhlášení předčasných voleb, které by se mohly konat už 2. října. Podzimní termín je v Itálii bezprecedentní, jedná se o dobu, kdy parlament obvykle připravuje státní rozpočet na příští rok.
S Draghim tak padne vláda národní jednoty vzniklá na začátku minulého roku uprostřed covidové krize, jejímž cílem bylo úspěšné zavedení nepopulárních reforem k řešení ekonomických problémů. V nich se Itálie nachází dodnes, kdy čelí zpomalujícímu se hospodářskému růstu, nejvyšší inflaci od roku 1986 a rostoucím nákladům na obsluhu státního dluhu.
Nižší akceschopnost vlády ohrožuje také vyplacení 200 miliard eur z evropského Fondu obnovy. Draghi se totiž s Evropskou unií shodl na harmonogramu reforem pro efektivnější potírání korupce a zvýšení konkurence schopnosti země tak, aby byla atraktivnější pro investory. Změny zákonů měly zajistit také dlouhodobou udržitelnost státního dluhu, který se nyní pohybuje okolo 150 % italského HDP.
Většina reforem měla být uvedena do praxe do plánovaných řádných voleb na jaře příštího roku. Celý proces ale pravděpodobně bude kvůli kampaním jednotlivých stran dočasně pozastaven.
„Zahráváme si s budoucností Italů. Důsledky této tragické volby se zapíšou do historie,“ napsal na svůj twitterový účet šéf italské diplomacie Luigi Di Maio.
V reakci na celou situaci klesl italský referenční akciový index o 2,2 procenta, čímž se jeho ztráty za poslední dva dny vyšplhali téměř na procenta čtyři. Panika na italském dluhopisovém trhu stoupá také s očekáváním od Evropské centrální banky, která poprvé od roku 2011 plánuje v eurozóně zvýšit úrokové sazby.
Draghiho konec může ovlivnit i relativně jednotný postoj západních zemí vůči Rusku. Zatímco sám Draghi prosazoval tvrdé sankce, populistické vládní Hnutí pěti hvězd se minulý měsíc rozpadlo, když členové nemohli shodnout na míře podpory, kterou má Řím Kyjevu poskytnout. Bývalý premiér Giuseppe Conte, který v čele hnutí stál, Draghiho dlouhodobě kritizoval za vstřícný postoj k přepravě zbraní na Ukrajinu.
Italské vlády jsou nestabilní dlouhodobě. Draghi vedl 67. vládu, kterou země za posledních sedmdesát šest let měla. Podle aktuálních průzkumů by v předčasných volbách vyhrála pravicová strana Bratři Itálie, v těsném závěsu by skončila středolevicová Demokratická strana.
