Také příští rok bude nabitý řadou významných zpráv, které ovlivní mezinárodní trhy. Redakce E15.cz vybrala deset nejzajímavějších zahraničních událostí, které by vám v příštím roce rozhodně neměly uniknout.
Pozvolný konec covidu-19
Žádná pandemie netrvá věčně a současná koronakrize nebude výjimkou. S rostoucím počtem očkovaných lidí se dá předpokládat, že covid-19 bude v průběhu příštího roku slábnout. Například spoluzakladatel Microsoftu a jeden z nejbohatších lidí světa Bill Gates odhaduje, že kolem léta 2022 by mohla být nákaza ve většině zemí pod kontrolou a naše životy se vrátí do normálu. Jak ale připomíná britský týdeník The Economist, půjde o postupný proces. Další vlny pandemie mohou průběžně vzplanout zejména v regionech s nedostatkem vakcinovaných osob. Pravděpodobně se objeví i nové mutace nemoci. Planeta se bude také podstatně déle vyrovnávat s hospodářskými následky covidu.
Volkswagen rozhodne o „české“ gigafactory
Evropský automobilový průmysl se vydal na cestu k elektromobilitě. Jedním z nejdůležitějších projektů, který by měl nakopnout zelenou transformaci a oživení evropské ekonomiky po koronakrizi, je nepochybně obří továrna na baterie, takzvaná gigafactory, kterou plánuje postavit německý koncern Volkswagen. Mezi vážnými kandidáty, na jejichž území by gigafactory mohla vzniknout, je i Česká republika. Vedení Volkswagenu chce vybrat lokalitu právě na začátku příštího roku. Projekt by Česku přinesl prestiž, významný růst HDP a vytvoření desítek tisíc nových pracovních míst.
Vše, co potřebujete vědět o možné výstavbě gigafactory v Česku:
Zimní olympiáda poprvé v Číně
Peking se v únoru stane historicky prvním městem na světě, které hostilo jak letní, tak zimní olympijské hry. Sportovní svátek by se měl odehrát pandemii koronaviru navzdory. Čína však za něj tentokrát hodlá utratit jen zlomek z obrovské částky, kterou investovala do letní olympiády v roce 2008. Ta zemi tehdy vyšla na 43 miliard dolarů. Nadcházející turnaj bude stát jen kolem 3,9 miliardy dolarů. Některé západní země v čele s USA navíc chystají diplomatický bojkot prestižní události.
Le Penová znovu vyzve Macrona
Francie si na jaře zvolí nového prezidenta. O tom, kdo povede druhou největší ekonomiku Evropské unie, se rozhodne mezi 10. a 24. dubnem. Zatím je hlavním favoritem úřadující prezident Emmanuel Macron ze sociálně-liberální strany La République En Marche! (Republika v pohybu). Podle serveru Politico by pro něj v prvním kole hlasovalo zhruba 25 procent voličů a ve druhém 56 procent. Na druhé pozici se v průzkumech dlouhodobě umisťuje šéfka nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penová. Ta má podporu 16, respektive 44 procent voličů. Měl by se tedy primárně opakovat souboj stejných kandidátů z roku 2017. Černým koněm hlasování se může stát populista Éric Zemmour.
Šance na změnu režimu v Maďarsku
Klíčové volby příští rok čekají také Maďarsko. Mohou zásadně ovlivnit budoucí podobu tamního politického režimu. Post premiéra bude obhajovat konzervativec Viktor Orbán, jenž zemi řídí nepřetržitě od roku 2010. Maďarská opozice se však poprvé dokázala spojit a postaví proti Orbánovi jediného kandidáta Pétera Márkiho-Zaye, starostu města Hódmezővásárhely. Šance na změnu je tak vyšší než kdykoliv předtím. Pokud by Márki-Zay uspěl, lze očekávat především oteplení vztahů s Evropskou unií. Brusel nynější maďarskou vládu léta kritizuje za porušování principů právního státu. Maďarsku kvůli tomu dokonce hrozí, že přijde o část peněz z unijních fondů.
Česko v čele Rady EU
Radě Evropské unie bude od července 2022 podruhé v dějinách předsedat Česká republika. Pro Prahu to bude podle odborníků obrovská příležitost a zároveň zodpovědnost. Ve druhé polovině příštího roku se totiž budou například finalizovat konkrétní plány, jak splnit ambiciózní klimatické cíle sedmadvacítky, jako je konec provozu uhelných elektráren a prodeje automobilů se spalovacími motory. „Úspěšné předsednictví by mohlo také české veřejnosti ukázat, že náš hlas je v Evropě důležitý,“ řekl letos v rozhovoru s deníkem E15 ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
Co je takzvaná Zelená dohoda pro Evropu:
Netflix oslaví 25. narozeniny
Americký streamovací gigant Netflix oslaví 29. srpna čtvrtstoletí od svého založení. Za tu dobu společnost Reeda Hastingse ušla opravdu dlouhou cestu a vypracovala se ze ztrátového prodejce dévédéček na jednu z nejhodnotnějších značek světa. Dnes má globálně přes 200 milionů předplatitelů a její obrat dosahuje kolem 25 miliard dolarů ročně. Streamovací služby navíc začínají dominovat celému filmovému průmyslu na úkor kin. Také Netflix bude mít ovšem do budoucna co dělat, aby si své výsadní postavení udržel. V roce 2022 vstoupí na český trh konkurenční služby Disney Plus a HBO Max.
V brazilských volbách půjde o budoucnost Amazonie
Rok 2022 může kromě maďarského Viktora Orbána přinést pád i dalšího populistického lídra. V říjnu se konají parlamentní volby v Brazílii. Kontroverzního pravicového prezidenta Jaira Bolsonara by mohl sesadit levicový politik a bývalý prezident země Luiz Inácio Lula da Silva. Na základě posledních průzkumů má tento kandidát nad Bolsonarem mírně navrch. O úřad bude usilovat třeba i někdejší ministr spravedlnosti Sergio Moro. Současný prezident Bolsonaro je mezinárodní komunitou kritizován především za svůj přístup k životnímu prostředí. Za jeho vlády zrychlilo odlesňování Amazonie o desítky procent.
Další debata o klimatu zamíří do Egypta
Na letošní klimatický summit OSN v Glasgow naváže v listopadu příštího roku konference COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu. Delegáti z více než 190 států budou opět hovořit o ekonomických, politických a sociálních dopadech globálního oteplování planety. Jakou dohodu toto setkání přinese, je v tuto chvíli těžké předjímat. Zcela určitě se ale čeká další tlak na snižování celosvětové uhlíkové stopy, vyhlašování nových závazků a bouřlivé debaty mezi politiky, ekologickými aktivisty a byznysmeny. Pro hostitelské země jsou tyto akce zpravidla dobrou příležitostí, jak k sobě přitáhnout mezinárodní pozornost.
Kdo jsou největší znečišťovatelé planety:
Německo dá sbohem nukleární energii
Zatímco ceny elektřiny a plynu v Evropě stoupají a některé státy proto plánují výstavbu nových nukleárních reaktorů, Německo se vydává opačným směrem. K 31. prosinci 2022 má být v zemi definitivně zastaven provoz všech zbývajících jaderných elektráren. Posledními německými nukleární reaktory, které ukončí svou činnost, budou Isarská jaderná elektrárna v Dolním Bavorsku, Emslandská jaderná elektrárna v Dolním Sasku a jaderná elektrárna Neckarwestheim v Bádensku-Württembersku. Německo získává energii z jádra od roku 1969. Jeho význam ale postupně klesá. V současné době připadá na jádro zhruba jedenáct procent energetické spotřeby země.
