Úspěšné předsednictví by mohlo veřejnosti ukázat, že náš hlas je v EU důležitý, míní expert

„Je to obrovská příležitost a zároveň zodpovědnost,“ říká k nadcházejícímu předsednictví Česka v Radě EU ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

„Je to obrovská příležitost a zároveň zodpovědnost,“ říká k nadcházejícímu předsednictví Česka v Radě EU ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. Zdroj: AMO

Česko čeká ve druhé polovině příštího roku druhé předsednictví Radě EU. V rukou ho bude mít nová vláda vzešla z podzimních voleb. Přípravy probíhají už nyní, vláda navýšila rozpočet a jedná o prioritách. Příliš dlouhé povolební vyjednávání může ale politickou přípravu předsednictví narušit. „Zájem o evropskou agendu je u současné vlády velmi nízký, o předsednictví zájem není vůbec,“ upozorňuje ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Čím je pro Česko významné předsedání Radě EU?

Je to obrovská příležitost a zároveň zodpovědnost. Je to možnost ukázat, že daný členský stát dokáže hladce posouvat jednání na úrovni Rady EU, ať už se to týká legislativy, nebo krizového řízení.

Předsedající stát se musí postarat o hledání kompromisů, a v případě dohody členských států na nějakém řešení má za úkol vyjednávání s ostatními evropskými institucemi, tedy zejména s Evropskou komisí a s Evropským parlamentem. Každé předsednictví musí být dobře připravené, aby evropská mašinerie jednání, schvalování a zařizování věcí běžela dál.

Druhá otázka je, o jakou jde příležitost. Platí, že předsedající stát musí být maximálně nestranný. Není to tak, že by sám mohl něco rozhodnout proti vůli ostatních.

To ale neznamená, že je bezmocný. Předsedající stát může do jisté míry profilovat agendu podle sebe. Může přinést na stůl věci, které jsou pro daný stát důležité a o nichž se může začít hovořit. Stejně tak může upozadit některé agendy, o jejichž projednávání moc nestojí. Je šance určitým způsobem ovlivnit, co se v Evropské unii schvaluje. 

Stát si tím také buduje určité renomé. Může ukázat, že má kvalitní diplomaty a odborníky na určité téma, kteří se mohou ucházet o důležité pozice v rámci evropských institucí. Česko se může vyprofilovat s nějakým tématem, jiné země pak mohou za námi přicházet a na dotyčnou agendu se ptát.

Rovněž je možnost kulturně na sebe upozornit. Řada jednání proběhne v České republice, během předsednictví se o dané zemi vždy více mluví a je tak možné zemi ukázat nejen v Evropě, ale i ve světě. 

Může mít Česko jako jeden z menších států silný hlas, zvláště když předsedá v triu se silnou Francií?

Samozřejmě velké země mají velké prostředky a jsou důležité, ať už mají předsednictví, nebo ho nemají. Předsednictví je příležitostí, jak trochu vyrovnat tuto asymetrii, a je toho třeba využít. A to nejenom během toho šestiměsíčního mandátu.

Tím, že se na předsednictví připravujeme, jsme atraktivní pro další partnery, kteří nám budou říkat, co si o tématech myslí a jaké priority by měly zaznít. Už období předtím, kdy se připravuje program tria, v našem případě francouzského, českého a švédského předsednictví, je důležité.

Jaké priority by si mělo Česko stanovit?

Měly by vycházet z českých národních zájmů v Evropské unii. Co je trvalé, stabilní a důležité téma pro Česko, je vnitřní trh a jeho prohlubování, nebo alespoň zachování jeho současné otevřenosti. Tím nikoho v Česku nezarmoutíte. Velkými tématy budou digitální trh a také legislativní balíček související se snižováním emisí a s dalšími věcmi, které se týkají Zelené dohody pro Evropu.

České předsednictví má určité specifikum v tom, že je přibližně uprostřed mandátu současné Evropské komise. To znamená, že drtivá většina legislativy už bude na stole a naše vláda se s tím bude muset nějak vypořádat. Bude to znamenat velké množství legislativní práce, více než měly státy, které nastoupily na začátku mandátu komise. 

Je to něco, co dokáže zaujmout běžnou veřejnost?

Je třeba si uvědomit, že během předsednictví se dostávají evropská témata více do povědomí české veřejnosti. Tak tomu bylo během prvního předsednictví a dá se předpokládat, že tomu bude tak znovu. Je to příležitost ukázat, že nejsme marginalizovanou zemí, na jejíž úloze v Evropě nezáleží.

To je často takový podprahový narativ, lidé jsou přesvědčeni, že Česko nic nezmůže. Úspěšné předsednictví by mohlo české veřejnosti ukázat, že náš hlas je důležitý. A že to umíme zvládnout, což by byl rozdíl oproti předsednictví v roce 2009, kdy politické elity selhaly a došlo k nešťastnému pádu vlády.

Měla by česká vláda v této pozici zkusit ovlivňovat i zahraniční politiku EU?

Zahraniční politika na rozdíl od předsednictví nerotuje, zůstává v rukou Evropské služby pro vnější činnost. Jsou tam ale samozřejmě příležitosti, díky kterým může být Česká republika více vidět. Když se budeme bavit například o neformálním summitu, kde se setkávají šéfové vlád a prezidenti, tak v případě českého předsednictví se hovoří o zahraničněpolitických tématech.

Na stole jsou témata západního Balkánu a jeho integrace do EU nebo transatlantických vztahů s USA, případně je tam ještě téma summitu s indopacifickým regionem. To jsou všechno témata, na kterých se Česká republika může trochu mezinárodněpoliticky profilovat.

Je indopacifický region opravdu natolik významný pro Česko?

Pro Evropskou unii je Indie opravdu důležitá při vyvažování vztahů s Čínou, aby vztahy s Asií nebyly sinocentrické, což je pro EU při dnešní docela špatné úrovni vztahů s Čínou důležité. Je třeba nad vztahy s Asií přemýšlet jinak, v tomto směru to dává určitě smysl.

Zmiňoval jste, že předsednická země může témata i upozaďovat. Co by se Česku hodilo potlačit?

Myslím si, že nadšení nelze čekat u zelených témat. Bavíme se teď o pozici, kterou zastává současná vláda. Uvidíme, jestli přijde po podzimních volbách jiná vláda, která by mohla mít jiný postoj. V současnosti nejsme v těchto otázkách v evropském mainstreamu. 

Nemůže to podkopat důvěru v Česko při předsedání Radě EU?

Ono je to docela obvyklé. Členské státy mají různé názory a musejí se předsednické role nějak zhostit. Zároveň dokud je česká pozice čitelná, jednoznačná, předvídatelná v období před předsednictvím, tak si myslím, že to nikoho nezaskočí a očekávání nebudou nijak vysoká.

To bude důležitý úkol pro novou vládu, aby se všichni ministři, kteří nastoupí do svých pozic, rychle zorientovali v evropské agendě. A to hovořím o nějakém scénáři, kdy už třeba do konce roku budeme mít nějakou normální vládu s důvěrou. To je do značné míry nejen v rukou voličů, ale i prezidenta.

Jde to stihnout?

Dělali jsme si statistiku toho, jak se současné ministryně a ministři účastní ministerských zasedání na evropské úrovni v posledním roce a půl. Výsledky jsou opravdu děsivé. Někteří ministři tam prakticky nejezdí, ještě hůř, oni se ani nepřipojí k online setkání. Zájem o evropskou agendu je u současné vlády velmi nízký, o předsednictví zájem není vůbec.

Zbývá velmi málo času. Podle těch termínů a povinností před námi se dá narýsovat i velmi černý scénář. Ale samozřejmě to může dopadnout dobře, vznikne rychle vláda, která se seznámí s evropskou agendou, udělá návštěvy důležitých zemí, seznámí se s pozicemi členských zemí. 

Je to přece příležitost pro premiéra a ministry se před voliči ukázat, ne?

Po přijetí Lisabonské smlouvy je předsednictví velmi odlišné pro předsedu vlády, který na rozdíl od svých ministrů má s předsednictvím jen málo co do činění. Je ochuzen o reflektory. Psychologicky to může být náročné, nechat ministry soustředit se na evropská témata a nechat stát domácí práce. Tady bude třeba velká dávka uvědomění, co je podstatné a proč.

Premiér Andrej Babiš chce na předsednictví ušetřit, vyhradil na to spíše méně peněz, v minulosti mluvil dokonce o e-předsednictví. Nemůže to Česko poškodit?

Pokud na to nebudou dostatečné prostředky, tak bude předsednictví poškozené. A teď se bavíme o tom, co je minimem pro úspěšný výkon toho mandátu. Pak je tu nějaká nadstavba, kulturní diplomacie, dodatečné aktivity, na což už prostředky být nemusejí. Což je škoda, ale není to katastrofa. Kdyby se nepodařilo zajistit třeba jednání všech pracovních skupin v dostatečné míře, jak jsou ostatní členské státy zvyklé, tak by to katastrofa byla.

Video placeholde
Volební lídři 2021: Andrej Babiš (ANO) • Videohub