Tajani: Evropská unie se musí připravovat na neřízený odchod Británie

Antonio Tajani

Antonio Tajani Zdroj: Reuters

Antonio Tajani
Antonio Tajani
3
Fotogalerie

Evropská unie se po úterním hlasování britského parlamentu, který odmítl návrh brexitové dohody, musí připravovat na neřízený odchod Británie z evropského bloku. Na úvod plenární debaty o brexitu v Evropském parlamentu prohlásil předseda evropského zákonodárného sboru Antonio Tajani. Stejný názor vyjádřili i státní tajemnice pro evropské záležitosti rumunského ministerstva zahraničí Melania-Gabriela Ciotová, která v europarlamentu zastupuje nynější rumunské předsednictví EU, a první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Timmermans řekl, že nechce spekulovat o podobě brexitu, nevyloučil ale ani neřízený odchod, na který se EU musí připravit. Opatrně hovořil šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier, podle kterého je příliš brzy na to, aby bylo jasné, jak bude odluka Spojeného království vypadat.

Barnier s Timmermansem se shodli na tom, že nyní musí Británie sdělit unii svoji představu o brexitu. Oba nicméně odmítnutou dohodu, kterou připravili britští a unijní vyjednavači a která stanoví podmínky britského odchodu z EU, považují za nejlepší možný kompromis poskytující právní jistotu oběma stranám.

Barnier připustil, že EU může s Londýnem diskutovat o nové podobě dohody, pokud Británie ustoupí od svých dosavadních postojů, v každém případě je ale nutné zabránit vzniku pevné hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Předseda evropských lidovců Manfred Weber naopak žádný prostor pro změnu podmínek nevidí. Řekl také, že sami Britové nyní vidí nejistotu, kterou jim brexit přináší. V této souvislosti vyzval voliče, aby neposlouchali vábení populistů. Evropskou unii je podle něj třeba reformovat, ne rozbít.

Zmocněnec europarlamentu pro brexit a zároveň předseda frakce europarlamentních liberálů Guy Verhofstadt prohlásil, že nynější situaci by vyřešilo, kdyby strany v britském parlamentu přestaly prosazovat své sobecké zájmy a začaly hájit společný postoj. „Je třeba, aby všichni vyšli ze svých zákopů,“ dodal.

Verhofstadt zdůraznil, že nehledě na výsledek brexitu je Evropský parlament připraven hájit práva unijních občanů. Ciotová předtím poslancům řekla, že případný neřízený odchod Británie bude mít dopady na každého, především ale na Brity.

Někdejší šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) a jedna z tváří britského referenda o brexitu Nigel Farage europoslaneckým kolegům řekl, že Británie je nyní v pozici, v jaké ji EU chtěla po dvouletém vyjednávání mít. Pokud se podle něj Londýn rozhodne odchod z EU odložit, je možné, že UKIP se zúčastní květnových voleb do Evropského parlamentu. Varoval také před případným druhým referendem o unijní budoucnosti Británie. Farage je přesvědčen, že pokud se tak stane, Britům dojde s Bruselem trpělivost a EU odmítnou ještě důrazněji než v červnu 2016. Tehdy se pro brexit vyslovilo necelých 52 procent hlasujících voličů.


Tři varianty po odmítnutí dohody o brexitu: Odklad vystoupení z EU, tvrdý odchod, i úplné zrušení brexitu. Více zde >>>

Známé tváře i nová jména. Kdo povede kandidátky stran ve volbách do europarlamentu? Více zde >>