Takže brexit natvrdo. Premiérka Mayová odmítá polovičatá řešení

Tvrdý rozchod bez polovičatých řešení. S tím se rozhodla britská vláda jít do rozhovorů s Bruselem o takzvaném brexitu.

Velká Británie nechce ani částečné, ani přidružené a ani žádné jiné členství v Evropské unii. V dlouho očekávaném vystoupení o dalších krocích ostrovní vlády k takzvanému brexitu to včera oznámila premiérka Theresa Mayová. „Nebude to žádné členství, nic, co by nás nechalo na půli cesty. Nechceme přijmout model, který mají jiné země,“ uvedla premiérka. Plán na odchod Británie ze společenství představila Mayová celkem ve dvanácti bodech.

Důraz kladla hlavně na opětovné převzetí kontroly nad vlastními zákony, konkrétně mluvila o dohledu nad volným pohybem osob ve Velké Británii, ze kterého mají obavy i Češi, kteří na ostrovech žijí. Mayová jim teď vzkázala, že Británie bude práva zaměstnanců chránit. „Chceme, aby jistotu měli okamžitě. Chceme, aby věděli, že jejich práva budou dodržována. Chceme tuto výzvu vyřešit co nejdříve, protože je to správné a spravedlivé.“

Británie touží slovy premiérky po zcela novém partnerství, které bude respektovat odlišnost ostrovní země a její nové aspirace. Hodlá odstoupit nejen od Soudního dvora EU, ale i od jednotného trhu a od dalších unijních struktur. Premiérka také slíbila, že se pokusí pro Velkou Británii vyjednat kompromis, který umožní svobodný, bezcelní obchod. „Chceme takovou ambiciózní obchodní dohodu, aby britské společnosti mohly svobodně obchodovat a evropské společnosti mohly dělat totéž v Británii,“ uvedla s tím, že dohoda musí být v zájmu Spojeného království.

„Lepší žádná dohoda než špatná dohoda,“ řekla premiérka také ve svém projevu. Společně s tím chce také uzavřít obchodní dohody se zeměmi celého světa, především s Brazílií, Čínou či s Indií. Připomněla, že je důležité, aby britský finanční sektor měl přístup i na evropské trhy a naopak, neboť evropské firmy značně využívají banky v londýnské City. Mayová se ve vystoupení věnovala i některým kontinentálním výhrůžkám, které chtějí Spojené království za rozhodnutí odejít z EU potrestat.

Před něčím takovým důrazně varuje. Vedlo by to podle ní jen ke katastrofě, jež by poškodila jak Británii, tak evropské společenství. Další detaily Mayová zatím zveřejnit nechtěla. Britům vzkázala, že nebudou denně dostávat novinky o vyjednávání. Vláda si tak chce udržet lepší pozici při rozhovorech s Bruselem. Analytik J&T Banky Petr Sklenář se domnívá, že EU bude mít silnou motivaci vyjednat s Británií takovou obchodní dohodu, která umožní svobodný obchod: „Většina států eurozóny má s Británií přebytek obchodní bilance. Její odchod z jednotného trhu pro ně může být relativně větší ztráta než pro Británii,“ uvádí Sklenář, podle kterého vystoupení z EU může Velké Británii přinést vyšší hospodářský růst v dlouhodobém horizontu.

„Švýcarsko také dlouhodobě roste rychleji než EU,“ dodal analytik. Na projev premiérky Mayové zareagovaly britské trhy podle analytiků pozitivně. „Libra vůči dolaru posiluje nejvýrazněji od října 2008. Libře vedle projevu Mayové pomáhá také aktuální zpráva o prosincové britské inflaci, která překonala očekávání,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Spotřebitelské ceny v Británii v prosinci meziročně stouply o 1,6 procenta, a inflace tak dosáhla nejvyšší úrovně od poloviny roku 2014. K růstu cen přispělo výrazné oslabení libry po červnovém referendu o odchodu Británie z Evropské unie. „Proces brexitu bude pro Británii nejnáročnější střednědobě, dlouhodobě ostrovní ekomku nijak zásadně nepoškodí,“ dodal Kovanda.

Britské priority

– odchod z unijního jednotného trhu

– odchod od Soudního dvora EU

– kontrola imigrantů z EU

– kontrola imigračních práv občanů EU v Británii a britských občanů v EU

– neusilovat o částečné či přidružené členství v EU

– volný obchod s EU

– mít s EU celní dohodu

– obchodní smlouvy se zeměmi mimo EU

– pokračovat ve sdílení zpravodajských a policejních informací s EU

– odchod po etapách, aby změny nebyly především pro podniky příliš destabilizační

– udržet společnou zónu volného pohybu mezi Spojeným královstvím a unijní Irskou        republikou

– držet se principu, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda