Francii a Německo letos čekají důležité volby, v nichž se rozhodne o vedení dvou vůdčích zemí Evropské unie. Mělo by začít vyjednávání o brexitu, které zřejmě bude složité a zdlouhavé. Celý svět vyhlíží první kroky administrativy Donalda Trumpa, jenž může výrazně změnit vztahy USA s řadou zemí včetně evropských spojenců, Ruska a Číny.
Theresa Mayová
Britská premiérka by se měla zapsat do historie tím, že vyvede království z Evropské unie a do konce letošního března plánuje tento proces odstartovat. Během něj ji ale čeká řada překážek, od odmítavého postoje Skotska k odchodu z jednotného trhu přes právní tahanice až po chuť některých představitelů osmadvacítky potrestat Londýn za výsledek referenda.
Mayová už nyní čelí kvůli brexitu kritice, zejména za neochotu nastínit blíže své plány. Známý euroskeptik, někdejší lídr Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, před pár dny vyjádřil pochybnost, zda je schopna Británii ze společenství úspěšně vyčlenit. „Neočekávám, že představí svou vyjednávací pozici, ale rád bych měl trochu jasno v tom, kam směřujeme,“ podotkl.
Vše o brexitu čtěte zde >>>
Odborový předák Dave Penman zase nařkl vládu z toho, že nemá odvahu připustit, jak složitý a časově náročný problém brexit představuje. Jeho vyjádření přišlo poté, co z předvánočního průzkumu mezi britskými zaměstnanci vyplynulo, že jen 29 procent z nich věří ve způsobilost vlády vyjednat dobrou dohodu. Důvěra v um Whitehallu je obzvlášť nízká v regionech, kde lidé v červnu nejvíce hlasovali pro odchod.
Donald Trump
Patrně nejsledovanější tváří letošního roku bude nastupující americký prezident Donald Trump, který se funkce ujme 20. ledna. Jeho voliči mají od změny v Bílém domě velká očekávání, Trump se navíc bude muset snažit o stmelení národa rozděleného dramatickými volbami. Republikán slibuje robustní hospodářský růst, nová pracovní místa, rozsáhlou modernizaci infrastruktury a velké daňové změny.
Experti však pochybují o tom, zda jsou jeho cíle uskutečnitelné. „Každý nastupující prezident má problém sladit optimistické sliby z kampaně s fiskální a ekonomickou realitou, ale Donald Trump čelí epickému účtování,“ podotkl těsně před Vánocemi komentátor The Boston Globe.
Převratné změny se od budoucího prezidenta čekají i v dalších oblastech, například ve zdravotnictví a v imigrační politice. V souvislosti s nedávným berlínským útokem podotkl, že jeho striktní postoj vůči muslimům se ukazuje jako správný.
Evropa napjatě čeká, jak se kritik nedostatečných zbrojních výdajů amerických spojenců postaví k NATO, a zda bude skutečně usilovat o vylepšení vztahů s Ruskem. V tuto chvíli se zdá, že se oteplí i poměry mezi USA a Izraelem. S Čínou se naopak zřejmě vyostří.
Angela Merkelová
Německou kancléřku letos čeká čtvrtý a zřejmě nejnáročnější boj o to, aby stanula v čele země. Merkelová oznámila záměr kandidovat koncem listopadu poté, co se zdálo, že začíná získávat zpět popularitu ztracenou postojem k uprchlíkům.
Momentálně ale čelí další krizi, kterou způsobil adventní teroristický útok na trhy v Berlíně. „Byl to přesně ten druh strašné události, která by mohla vážně ovlivnit volby,“ citovala média Michaela Wohlgemutha z berlínské kanceláře think tanku Open Europe.
Vše o Angele Merkelové čtěte zde >>>
Průzkumy zveřejněné po atentátu sice zatím nenaznačují pokles preferencí křesťanských demokratů a vzestup populistické Alternativy pro Německo (AfD), čin však už rivalům CDU i nespokojeným partnerům posloužil k politickému boji. Šéf sesterské CSU Horst Seehofer bezprostředně po něm vyzval k přehodnocení imigrační politiky. Z AfD zaznělo, že je Merkelová za útok osobně zodpovědná.
CDU se přitom na prosincovém sjezdu vyslovila pro zpřísnění imigrační politiky a nutnost větší integrace příchozích do německé společnosti. Nyní Merkelová přehodnocuje bezpečnostní opatření a zřejmě se zasadí o rychlejší deportaci odmítnutých žadatelů o azyl. Zda se jí podaří Němce přesvědčit o schopnosti zajistit jejich bezpečnost, bude silně záviset na tom, jestli už se podobný útok nebude opakovat.
Vladimír Putin
Ruský prezident má důvod věřit, že ho letos čeká poměrně příznivý rok. Ekonomika země se vzpamatovává, ministr financí Anton Siluanov uvedl, že by mohla v roce 2017 překvapit růstem o více než procento. „Pokud k tomu dojde, bude to mít vliv na dynamiku příjmů a mezd, které už v reálných termínech vykázaly stabilní růst kvůli klesající inflaci,“ podotkl ministr.
Zotavení díky příznivějším cenám ropy očekává například i Mezinárodní měnový fond. Někteří experti ale varují, že ceny nestoupnou tolik, kolik by federace potřebovala, a potrvá dlouho, než zlepšení pocítí její občané.
Předpokládá se, že Kreml bude pozitivně reflektovat změnu v Bílém domě, což zřejmě povede k větší kooperaci Moskvy a Washingtonu v Sýrii. Není vyloučené, že se Rusko dočká i zrušení některých amerických sankcí, příslibem je nominace Rexe Tillersona na post šéfa diplomacie.
Kreml se může těšit i na některé změny v Evropě. Pokud vyhraje francouzské prezidentské volby Marine Le Penová nebo François Fillon, vztahy Paříže s Moskvou se určitě oteplí. Po vážných podezřeních, že se Rusko aktivně snažilo ovlivnit americké volby, se objevují varování, že podobnou strategii může použít také například v letošním německém hlasování o složení Bundestagu.
Marine Le Penová
Šéfka antiimigrační Národní fronty doufá, že si letos splní rodinný sen a stane se prezidentkou Francie. Spoléhá přitom na to, že hospodářská krize, masová imigrace do Evropy a terorismus změnily její vlast natolik, že se nebude opakovat rok 2002.
Tehdy její otec Jean-Marie vyhořel ve druhém kole voleb s 18 procenty hlasů poté, co se v zemi zvedla vlna odporu proti jeho postupu do rozhodujícího duelu. Aktuální průzkumy přitom naznačují, že i dceru čeká podobný osud. Po překvapivých listopadových primárkách tradiční pravice je v šetřeních pro obě kola favoritem François Fillon.
Kartami mohou ještě zamíchat levicové primárky, které se uskuteční ve druhé půlce ledna. Velkou slabinou radikálky je její finanční situace, ani necelé čtyři měsíce před volbami nemá zajištěné prostředky na kampaň. Pokud by se však v současné éře nespolehlivosti průzkumů přece jen podařilo euroskeptičce vybojovat bitvu o Elysejský palác, mělo by to dalekosáhlý vliv na celou Evropskou unii.
Pravděpodobně by začaly seriózní rozpravy o návratu některých pravomocí suverénním státům a možná i další drolení osmadvacítky. Le Penová slíbila referendum o setrvání Francie v EU.
Si Ťin-pching
Čínského prezidenta letos čekají vnitrostátní i zahraniční výzvy. Předpokládá se, že ho sjezd komunistické strany na podzim pro následujících pět let ponechá v čele partaje. Otázkou ale je, jestli je Si Ťin-pching natolik silný, že prosadí porušení „důchodového pravidla“ a vynutí si, aby ve stálém výboru politbyra zůstal přinejmenším jeden jeho spojenec starší 68 let.
Takový krok, jenž by znamenal další konsolidaci jeho moci, by nyní třiašedesátiletému politikovi teoreticky mohl otevřít cestu k dalšímu pětiletému mandátu.
Veškeré zprávy o Číně najdete zde >>>
Prezidenta zřejmě také čekají hospodářské starosti. Experti vesměs předpokládají, že čínská ekonomika letos vzroste o 6,4 procenta, což by byl proti loňskému roku další, i když nijak dramatický pokles tempa.
Za největší nebezpečí jsou považovány realitní bublina a celková nejistota související s nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž je mimořádně kritický k čínské hospodářské politice. „S tím, jak Trumpovy komentáře zvyšují riziko obchodního konfliktu mezi USA a Čínou, bude zřejmě pokračovat tlak na jüan,“ podotkl nedávno podle The Independent investiční stratég Citigroup v Hongkongu Ken Peng. Očekává se také další vyostření územních sporů, které Čína vede především v Jihočínském moři.
