Při vzpomínce na masakr Arménů za první světové války se americký prezident vyhnul slovu genocida. Rozzlobil tím vlivnou arménskou menšinu v USA. Nakonec ale jeho projev zkritizovalo i Turecko. Emoce navíc zjitřila premiéra kontroverzního filmu, který genocidu vykresluje.
Americký prezident to slovo neřekl. Turci i Arméni napjatě čekali, jak se Trump zachová během 102. výročí masakrů, při nichž za první světové války zahynulo v tehdejší Osmanské říši 1,5 milionu civilistů. Donald Trump v oficiálním prohlášení zločin odsoudil, nepoužil ale označení genocida. Jde o vstřícné gesto vůči Turecku, které toto označení tvrdošíjně odmítá.
Velký zločin je málo
Pro USA jsou důležité oba národy. Půlmilionová arménská komunita ve Spojených státech má velký vliv na byznys a pocházejí z ní významní podnikatelé a finančníci. Turci jsou zase klíčovým spojencem Američanů v NATO při boji s Islámským státem, navíc jde o trh s 80 miliony obyvatel. Trump se pokusil při pondělním výročí vyjádřit šalamounsky tak, aby částečně vyhověl oběma národům.
„Vzpomínáme na ty, kdo trpěli během Meds Yeghern, jednom z nejhorších masových zločinů 20. století,“ uvedl americký prezident. Spojení Meds Yeghern neboli „velký zločin“ vychází z označení zmíněných masakrů v arménštině. Protože ale Trump výslovně neuvedl označení genocida, Armény nepotěšil. „Prezidentovo prohlášení zklamalo v otázce obrany lidských práv a neodpovídá americkým hodnotám. Představuje kapitulaci před tureckým autoritářstvím, které bude stát další lidské životy,“ uvedl Anthony Barsamian z organizace Arménsko-americké shromáždění.
Má to být propaganda
Trump se ale nezavděčil ani Turkům. Jejich ministerstvo zahraničí vyjádření odmítlo s tím, že obsahovalo „chybné definice vycházející z informačního znečištění vytvořeného během let arménskými kruhy ve Spojených státech propagandistickými metodami“. Sama Ankara definuje masakry z roku 1915 jako „politováníhodné incidenty, které se staly v podmínkách první světové války“.
Trump se může snažit připravit si dobrou půdu pro první osobní jednání s tureckým protějškem Erdoganem. S ním se má setkat v půlce května ve Washingtonu. Americký prezident mu minulý týden telefonoval s gratulací k vítězství v referendu, které posílilo Erdoganovy pravomoci.
Vraždění civilistů, které se odehrávalo na území tehdejší Osmanské říše v prů- běhu roku 1915, si Arméni připomínají každoročně 24. dubna. Mezi země, které dosud oficiálně neuznaly, že šlo o genocidu, patří Česká republika. Ve Spojených státech byla i letos vzpomínka doprovázena na několika místech protitureckými demonstracemi.
