Americký výrobce klimatizací Carrier po domluvě s budoucím prezidentem USA Donaldem Trumpem nepřesune továrnu z Indianapolis do Mexika. Podle Trumpa jde o skvělou zprávu pro zaměstnance. Zrušení unikla téměř tisícovka pracovních míst, upřesnila firma.
Carrier chtěl začít s produkcí v mexickém Monterrey již v příštím roce. Podle odborářů by tam mohl vyplácet hodinovou mzdu ve výši tří dolarů a výrazně tak ušetřit na platech. Pracovníkům na stejné pozici v USA totiž Carrier vyplácí přes 20 dolarů za hodinu.
Podrobnosti dohody, na níž se podílel i nadcházející viceprezident a stávající guvernér Indiany Mike Pence, zveřejní Trump v průběhu čtvrtka. Jak ale připomíná agentura Reuters, v zájmu United Technologies, mateřské firmy Carrieru, není jen stlačování mzdových nákladů, ale zároveň zachování dobrých vztahů s Trumpovou administrativou. United Technologies totiž kromě vyrábějí také klíčové díly vojenských letadel. A právě získání některé z tučných armádních zakázek by pro ni bylo velmi lákavé.
Zachováním části pracovních míst v USA by současně firma napomohla plnění předvolebních slibů Donalda Trumpa. Na kritice přesouvání výroby mimo Ameriku totiž Trump svou kampaň do značné míry založil. Carrieru dokonce přímo pohrozil, že v případě zrušení továrny v Indianapolis a jejího nahrazení produkcí z Mexika uvalí vláda na dovážené zboží Carrieru vysoká cla.
"Samozřejmě je možné se s jednotlivými firmami domluvit nebo je zastrašovat, aby nepřeváděly výrobu do zahraničí. Takový protekcionismus a případně další kroky jako cla či tarify ovšem odnesou zákazníci v ceně zboží a služeb. Krátkodobě může mít protekcionismus dílčí pozitivní efekty (pracovní místa v chráněných odvětvích), dlouhodobě ovšem přinesou ztrátu všem." varuje analytik společnosti Deloitte David Marek.
Podle něj bývají příklonem k ekonomickému protekcionismu ale logicky nejvíce postiženy ty země, kterých se bariéry specificky týkají.Marek připomíná, že Donald Trump má "spadeno" kromě Mexika také na Čínu. Podobná opatření obecně nejvíce dopadají na hospodářství s vysokým podílem vývozu na HDP, jež jsou široce zapojené do globálních výrobních řetězců. Kromě Irska jmenoval ekonom jako příklad takové země i Českou republiku.
