USA se obávají čínských nákupů zemědělské půdy. Chtějí je zakázat a vlastníky připravit o dotace

Pole ve Spojených státech, ilustrační foto

Pole ve Spojených státech, ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Pole v USA, ilustrační foto
Sklizeň kukuřice, ilustrační foto
3
Fotogalerie

Stupňující se napětí ve vztazích Washingtonu a Pekingu zasáhlo další oblast. Američtí politici chtějí zabránit tomu, aby asijská velmoc kupovala ve Spojených státech zemědělskou půdu. Tvrdí, že dosud zanedbatelné čínské vlastnictví farem může ohrozit potravinovou bezpečnost země.

Zákonodárci z republikánského i demokratického tábora v současnosti hledají cesty, jak udržet farmy v amerických rukou. Jejich snaha je součástí širšího úsilí administrativy Joea Bidena o snížení ekonomické závislosti na Číně, které se týká i dalších strategických oblastí, jako jsou polovodiče či nerostné suroviny.

Před čínským vlastnictvím zemědělské půdy varovala už řada těžkých politických vah včetně někdejšího viceprezidenta Mikea Pence a demokratické senátorky a neúspěšné prezidentské kandidátky Elizabeth Warrenové. „Amerika nemůže dovolit Číně, aby kontrolovala dodávky našich potravin,“ prohlásil Pence minulý měsíc a vyzval Bidena a Kongres, aby odebraly finanční podporu zahraničním vlastníkům půdy.

Výbor Sněmovny reprezentantů pro rozpočtové prostředky už nedávno schválil ustanovení, které čínským státním či polostátním společnostem zakazuje kupovat další půdu. Rovněž jim znemožňuje přístup k zemědělským dotacím. „Současný trend vede k vytváření čínského monopolu na zemědělskou půdu,“ varoval minulý měsíc republikánský zákonodárce Dan Newhouse, který návrh představil.

Později ale jeho záměr narazil na námitky některých demokratů, podle nichž by se měl zákaz vztahovat i na další země jako Írán či Severní Korea nebo by se mělo jeho znění změkčit. Dosud také není jasné, jak se k němu postaví Senát.

Web Politico minulý měsíc uvedl, že čínská stopa v americkém zemědělství za poslední dekádu posílila. Loni čínští vlastníci kontrolovali celkem 78 tisíc hektarů zemědělské půdy v hodnotě zhruba dvou miliard dolarů. Jde však zatím jen o zlomek z celkové plochy 360 milionů hektarů pozemků vhodných pro farmaření. Naproti tomu evropští a kanadští investoři vlastní v zemi miliony hektarů půdy.

Podle expertů čínská vláda skutečně stále více upírá svou pozornost na zemědělské aktivity v zahraničí. Její prioritou jsou však země, kde je nabytí půdy a pěstování plodin velmi levné a snadné.

„Většina čínských investic je tedy soustředěna jinde než ve Spojených státech. Například v Rusku pěstují sóju a zeleninu, čínští investoři vlastní plantáže na palmový olej v Indonésii a mají zdroje dřeva v jihovýchodní Asii, v zemích jako Laos a Kambodža,“ řekl Hlasu Ameriky Fred Gale z amerického ministerstva zemědělství.