USA se vracejí do vesmíru. Muskův počin ovlivní i politiku a soutěž o dobývání surovin
Sobotní úspěšné vynesení modulu Crew Dragon lodí Falcon 9 provenience společnosti SpaceX bude mít dopady na americkou politiku. Minimálně pak tu týkající se vztahů s Ruskem a řešící stávající závislost USA na startech s loďmi Sojuz z kazašského Bajkonuru. Při svém projevu po startu rakety Falcon 9 si štiplavou poznámku o konci americké závislosti na cizí mocnosti neodpustil americký prezident Donald Trump. Nezapomněl připomenout, že právě jeho administrativa je tou, co staví „Ameriku na první místo“ s odkazem na fakt, že tato země opět v dopravě lidí do vesmíru dosáhla něčeho (v tomto případě soukromého vesmírného letu) jako první.
Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) už před necelými třemi týdny oznámil, že letošní podzimní start modulu Sojuzu bude poslední, který ve spolupráci s Rusy podnikne.
Za poslední vzlet a přistání jednoho pasažéra má Roskosmos inkasovat 90,25 milionu dolarů, jméno astronauta, který s misí poletí, zatím nebylo oznámeno. „NASA má silnou důvěru v to, že na sezonu 2020/2021 již bude k dispozici americký přepravce a že jakékoliv další nákupy sedadel na palubě lodí Sojuz nebudou zapotřebí,“ uvedla mluvčí úřadu Stephanie Schierholzová. Část problematiky budoucích vztahů NASA s agenturou Roskosmos – minimálně pak ta ekonomická – již byla předjednána na jaře letošního roku.
Se zmíněnými 90 miliony dolary jakožto poslední platbou za odvoz se úřad zavázal, že v příštích 2,5 letech přepraví na palubu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) také zhruba 800 kilogramů ruského nákladu. Do Sojuzu se totiž vejde vedle posádky jen minimum nákladu, pro přepravu větších „zásilek“ tak musejí startovat lodě Progress.
NASA má již nyní vedle společnosti SpaceX a Norhrop Grumman, která ISS zásobuje lodí Cygnus, podepsán ještě jeden přepravní kontrakt, a to s firmou Sierra Nevada. NASA potvrdil, že do budoucna plánuje nabídnout některá místa na palubě lodí SpaceX a Boeingu ruským kosmonautům. Takové lety zatím nejsou zamluveny, jediné známé zahraniční jméno na soupisce chystaných misí tak zatím pochází z Japonska - Sóiči Noguči by měl za JAXA letět vedle trojice kosmonautů NASA v misi Crew-1. Ta bude první oficiální misí, kterou si NASA u SpaceX nasmlouvala.
SpaceX ale sobotním startem o pověstnou virtuální míli svoji konkurenci předběhla. Posádkový modul lodi Starliner od Boeingu sice už loni doletěl do vesmíru, ale bez osazenstva. Pokud jde o prvního následovníka raketoplánů - stroj Dream Chaser od společnosti Sierra Nevada, tak jeho demonstrační let bez osazenstva je naplánován na rok 2021. Nutné je ještě zmínit programy firem Space Exploration Technologies a Blue Origin.
Obě jsou v relativně pokročilé fázi vývoje. Význam znovunabytí schopnosti USA vysílat posádky do vesmíru však nebude mít dopad jen na ISS. Tam nyní obíhá již 63. posádka a logicky tam přibude více Američanů. Počin společnosti SpaceX ovlivní i soutěž o to, zda se USA podaří vrátit se na Měsíc a případně tam rozjet těžbu prvků z tamního regolitu.
Měsíc totiž figuruje jako důležité „mezipřistání“ a „čerpací stanice“ v rozpisech budoucích misí k Marsu, o nichž NASA, ale i SpaceX již několik let hovoří (a které intenzívně připravují). Ohledně byznysu ve vesmíru a s vesmírnými zdroji se nesmí zapomínat také na americký zákon z roku 2015, který přímo upravuje, jak soukromé firmy mohou zpeněžovat své vesmírné aktivity – ať už těžební či přepravní.
Zákon je nicméně stále v rozporu s mezinárodní úmluvou o politické a ekonomické neutralitě vesmíru. Tuto úmluvu USA historicky dodržovaly, nicméně k ní nikdy nepřistoupily.
Legislativa opět pozadu Očividný nástup soukromého sektoru do vesmírného prostoru s sebou nese i řadu obav. Několik z nich vypíchli britští vesmírní fyzikové Ian Whittaker a Gareth Dorrian na webu TheConversation: „Bude zapotřebí vypracovat set vesmírných bezpečnostních standardů, a to v obdobném gardu, jako je popisuje moderní letecká legislativa.“ Pro budoucí komerční lety na Měsíc navíc bude nutné vypracovat program a procedury, které by zajistily a zabránily kontaminaci Měsíce pozemskými mikroby. |