V egyptském Šarm aš-Šajchu se od neděle 6. listopadu koná 27. klimatická konference OSN neboli COP27. Politici, zástupci byznysu a environmentální aktivisté z bezmála dvou stovek zemí tam budou do 18. listopadu diskutovat o tom, jak zastavit klimatickou krizi. S celkem 45 tisíci účastníky půjde zřejmě o největší akci věnovanou klimatu v historii. Summit nicméně čelí kritice z mnoha stran a odborníci jsou skeptičtí k tomu, že přinese zásadní výsledek.
COP27 startuje ve zcela odlišné atmosféře než loňská klimatická konference v Glasgow. Experti i světová média se shodují, že boj proti globálnímu oteplování byl v posledních měsících upozaděn na úkor jiných celosvětových problémů.
„Politici se potýkají s velkými rozptylujícími faktory, jako jsou válka na Ukrajině, obavy o energetickou bezpečnost, geopolitické napětí a oslabující ekonomiky. Letošní rok se tak zaměří spíše na urychlení implementace než na nové velké závazky,“ odhaduje stratég pro globální trhy v investiční společnosti eToro Ben Laidler.
Někteří odborníci vidí skutečnost, že řada států včetně Velké Británie, která summit pořádala loni, polevila ve svém úsilí snížit uhlíkovou stopu, jako alarmující.
„V letošním roce mělo být dosaženo pokroku při zpomalování klimatických změn. Toto úsilí mělo být na summitu v Šarm aš-Šajchu potvrzeno a oceněno. Místo toho máme za sebou rok, kdy z tohoto úsilí sešlo,“ uvedla v podcastu deníku The Guardian ekologická redaktorka Fiona Harveyová.
Green Deal pro Evropu – co to je a jak má zachránit životní prostředí:
Podle Harveyové se dřívější klimatické závazky začaly drolit poté, co vypukla válka na Ukrajině a svět začal mít jiné starosti. Redaktorka také upozornila, že dva největší znečišťovatelé planety – Čína a Spojené státy – nedávno zastavili spolupráci v oblasti ochrany klimatu.
„Pokud se nám nepodaří globální oteplování zastavit, svět se do roku 2100 změní k nepoznání,“ varovala Harveyová a připomněla, že následky klimatických změn pociťuje lidstvo už teď. Zmínila například letošní záplavy v Pákistánu, jež si vyžádaly přes 1200 obětí a miliony lidí vyhnaly z domovů.
„COP27 se koná v době jednoho z nejzávažnějších geopolitických napětí v moderní historii,“ souhlasí Luke Sussams, ředitel divize pro ESG a udržitelné financování v nadnárodní investiční bance Jefferies. Ani on nečeká, že jednání v Egyptě přinese nějaký významný průlom.
Horké debaty by se měly vést zejména okolo financí. Vyspělé státy se v minulosti zavázaly poskytovat každý rok sto miliard dolarů, zhruba dva a půl bilionu korun, chudým zemím na opatření pro boj s klimatickými změnami. Tento závazek ovšem stále neplní a lze očekávat, že představitelé rozvojového světa budou v Šarm aš-Šajchu požadovat, aby jejich bohatší partneři dostáli svým slibům.
Povzbudivou zprávou určitě je, že se na summit do Egypta dostaví americký prezident Joe Biden i čerstvě zvolený brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten na rozdíl od svého předchůdce Jaira Bolsonara slíbil zastavit odlesňování Amazonie a stojí v čele země, která patří k nejhorším znečišťovatelům planety.
Na poslední chvíli potvrdil účast i nový britský premiér Rishi Sunak, jenž s cestou do Šarm aš-Šajchu váhal a zřejmě ho přesvědčila až kritika od domácích politických rivalů. Prozatím se zdá, že na summit přijede i delegace z Ruska, byť samozřejmě bez prezidenta Vladimira Putina.
Klimatickou konferenci letos provází řada kontroverzí a negativních ohlasů. Někteří aktivisté si stěžují, že se akce koná v Egyptě, který porušuje lidská práva, a části z nich byl údajně odepřen vstup na summit kvůli kritice režimu.
Na COP27 nedorazí ani švédská aktivista Greta Thunbergová. Podle ní političtí lídři pouze zneužívají klimatické otázky, aby na sebe přilákali pozornost a „používají při tom různé druhy greenwashingu (forma dezinformace šířená proto, aby zvýšila povědomí o pozitivním dopadu produktu, služby, řešení nebo přístupu z hlediska životního prostředí – pozn. red.)“.
Do pořadatelů konference si na sociální síti Twitter rýpl třeba i český ekonom Lukáš Kovanda. „Šéf loňské klimakonference OSN Sharma se v jejím závěru rozplakal, když světu zvěstoval, že účastníci dohodli jen to, že spotřebu uhlí postupně omezí, ne však zastaví. Stalo se tak na nátlak Číny a Indie. To ještě netušil, že uhlí prožije comeback. Letos překoná loňský rekord,“ píše Kovanda.
Česká republika se jako předsednická země Evropské unie podílí na organizaci summitu a je to pro ni především příležitost nasbírat zkušenosti. Patří mezi státy, které by mohly hostit klimatický summit OSN v roce 2024.
