Osm východoevropských států EU podpoří zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku tak, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. V Budapešti to uvedl János Lázár, šéf úřadu premiéra Viktora Orbána. Příslušní ministři zemí visegrádské skupiny (V4) se v maďarské metropoli sešli ve formátu rozšířeném ještě o zástupce Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska s eurokomisařem pro rozpočet Günterem Oettingerem.
Británie, která je čistým plátcem do společné unijní kasy, z EU odchází v březnu 2019, své závazky ale bude zřejmě plnit až do konce stávajícího víceletého finančního období o rok později.
Maďarsko, Polsko, Česko, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko se shodly na podpoře zvýšení každoročních příspěvků států založených na hrubém národním důchodu (HND). Ty jsou nyní zastropovány u jednoho procenta evropského HND. V Bruselu se předpokládá, že k zaplnění britského výpadku a finančnímu pokrytí nových výzev, jako je migrace či lepší ochrana vnější hranice bloku, bude potřeba dostat se někam na 1,1 procenta, možná i výše.
Za ČR se jednání zúčastnila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Premiér Andrej Babiš se přitom v pondělí v Bruselu v rozhovoru s novináři k možnému zvýšení plateb stavěl skepticky. Připomínal, že v důsledku obnoveného hospodářského růstu unie znamená i nezměněná procentuální hodnota příspěvku v absolutních číslech více peněz.
Postkomunistické země východní Evropy jsou vesměs čistými příjemci finančních prostředků EU. Nyní se obávají, že s nižším rozpočtem by o část příjmu přišly.
Právě Oettinger minulý měsíc prohlásil, že příští rozpočet EU by se měl zvýšit z jednoho procenta na podíl mírně převyšující 1,1 procenta HND. Britský odchod bude v unijní kase představovat mezeru mezi 11 a 12 miliardami eur, kterou podle Oettingera jen úsporami nebude možné zaplnit. Unie nyní každý rok hospodaří přibližně s asi 140 miliardami eur (3,54 bilionu korun).
Výpadek příjmů už způsobil neshody mezi ostatními čistými přispěvateli ze západní Evropy, kteří nechtějí nést náhradu na svých bedrech, a východními státy, jež tvrdí, že by neměly trpět škrty v dotacích EU.
"Zmíněných osm zemí souhlasilo se zvýšením proporce plateb vycházejících z HND, a to je velký úspěch dne," prohlásil Lázár a dodal, že "jejich představitelé jsou otevřeni možnosti, aby se platby do rozpočtu zvýšily až k 1,1 procenta. Očekávají přitom, že EU omezí byrokracii a zjednoduší, zrychlí a zlevní rozpočtový proces".
Oettinger zdůraznil, že jakmile Británie opustí EU, budou rozpočtové škrty nezbytné. "Jsem osmi členským státům nesmírně vděčný, že jsou ochotny přispět trochu víc," řekl eurokomisař.
