Pokračující šíření nemoci covid-19 a současný končící přísun federální podpory ve Spojených státech provází nárůst míry chudoby. Podle BBC to ukazují dvě nové studie amerických výzkumníků mapující letošní vývoj. Jedna z nich dospěla k závěru, že v nejbohatší zemi světa od května spadlo pod hranici chudoby osm milionů lidí.
USA patří mezi země nejhůře zasažené koronavirem SARS-CoV-2, evidují na osm milionů nákaz a přes 215 tisíc úmrtí. Nemoc už těžce zasáhla v podstatě všechny americké regiony a epidemie je aktuálně podle dostupných údajů znovu na vzestupu. Pokračují tak i citelné ekonomické dopady, počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti například minulý týden vzrostl na skoro 900 tisíc.
Na jaře a v létě dopady na domácnosti zmírňovaly bezprecedentní kroky federálních orgánů, které za první měsíce pandemie vyčlenily na krizová opatření více než tři biliony dolarů (70 bilionů korun). Podpora zahrnovala jednorázové platby pro většinu Američanů a dodatečné dávky v nezaměstnanosti k příspěvkům vypláceným jednotlivými státy. Hlavní programy ale už před delší dobou vypršely a americký Kongres už několik měsíců neschválil nový balíček na oživení ekonomiky.
Podle studie Kolumbijské univerzity mimořádné dávky v čase svého květnového vrcholu držely nad hranicí chudoby více než 18 milionů lidí, v září už to údajně byly jen čtyři miliony. Na začátku pandemie díky masivnímu krizovému balíčku známému jako Cares Act dokonce počet chudých lidí v USA klesl, od května ale o osm milionů vzrostl, uvádí autoři.
Tým expertů z Chicagské univerzity a University of Notre Dame ve svém výzkumu použil jinou definici chudoby a dospěl k tomu, že počet lidí splňujících daná kritéria za poslední tři měsíce narostl o šest milionů. Míra chudoby se údajně v září dostala nad 11 procent.
"Ta čísla jsou velmi znepokojivá," řekl ekonom z Chicagské univerzity a jeden z autorů studie Bruce Meyer. "Ukazují nám, že lidé mají mnohem větší problémy s placením účtů, s placením nájmu a s tím, aby měli co jíst," pokračoval.
Zkušenosti jedné rodiny s velkými finančními problémy popisuje deník The New York Times (NYT). Kristin Jeffcoatová a její manžel, který přišel o práci, na jaře pobírali týdně přes 1500 dolarů (35 tisíc korun) v dávkách pro nezaměstnané, po červencovém ukončení federální podpory se prý jejich příjmy asi o tři čtvrtiny snížily. Teď ve svém kalifornském domě, kde vychovávají tři děti, žijí bez elektřiny a už týdny také bez plynu na vaření či ohřívání vody, píše NYT.
"Držíme se studených pokrmů, cereálií," řekla 24letá Jeffcoatová. Prý občas jídlo vynechává, aby bylo dost pro děti.
Zpravodajská společnost BBC zase líčí příběh 49leté Latachi Barnettové z Kentucky, která před pandemií kombinovala dvě práce a kvůli covidu-19 o oba zdroje příjmu přišla. "Nečekala jsem, že to potrvá tak dlouho... Je to pro nás extrémně náročné období. Mám zpoždění se vším," řekla matka tří dětí.
Rychlé přijetí další sady ekonomických opatření federální vlády je v tuto chvíli vysoce nepravděpodobné, jednání v tomto směru v posledních týdnech zastiňují debaty kolem obsazení uvolněného místa u nejvyššího soudu a předvolební boj, píše BBC.
