Zrušení poplatků za TV vázne. Stovky zaměstnanců varují před riziky, Babiš obavy mírní

Financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) připomíná v polovině února patovou situaci. Občané musí pod hrozbou pokut plnit zákonné povinnosti, které rozšířila loňská novela, zatímco politici otevřeně hovoří o tom, že tento systém je zastaralý a do roka skončí. 

Debata je prý zbytečná

Ačkoliv vládní koalice (ANO, SPD, Motoristé) deklarovala cíl zrušit poplatky k 1. lednu 2027, konkrétní legislativní návrh chybí. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v polovině února ve Sněmovně překvapil prohlášením, že v koalici nepanuje shoda na budoucím modelu. 

„Dokud není shoda v rámci koaliční skupiny na výsledném řešení, tak vlastně jakákoli debata, jak odborná, tak politická, je zbytečná,“ uvedl ministr. Vláda argumentuje především úsporou pro občany (cca 2 500 korun ročně) a průzkumem agentury Kantar z podzimu 2025, podle kterého si 60 procent lidí přeje přechod na financování ze státního rozpočtu. 

Stovky zaměstnanců se bojí o nezávislost

Nejsilnější hlas proti vládním plánům zazněl přímo zevnitř obou institucí. Přes 1 850 pracovníků České televize a Českého rozhlasu (tedy více než 40 procent všech zaměstnanců) podepsalo prohlášení, ve kterém varují před ovládnutím médií politickou mocí. 

Mezi signatáři jsou i klíčové tváře zpravodajství, jako Michal Kubal, Daniel Stach, Jakub Železný nebo Jana Klímová. „Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům. Současný model financování zaručuje nezávislost a stabilitu,“ stojí v prohlášení. Zaměstnanci kritizují také to, že vláda chystá zásadní změny bez odborné debaty. 

K iniciativě se přidává i veřejnost prostřednictvím internetové petice, která rovněž varuje před vznikem „státních médií“ a nasbírala již přes 1 300 podpisů. 

Babiš: O žádné ovládnutí nejde

Premiér Andrej Babiš (ANO) však obavy ze ztráty nezávislosti odmítá. Podle jeho slov je financování z rozpočtu běžné v 17 zemích EU. „Kdybychom chtěli nějakým způsobem ovládat tahle média, nemuseli jsme v minulosti schvalovat jejich výroční zprávy,“ uvedl premiér v Bratislavě. Jako cestu k lepší transparentnosti navrhuje možnost kontroly obou médií Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). 

Kdo musí platit poplatky za televizi a rozhlas v roce 2026?

Bez ohledu na politické plány pro rok 2027 je nyní povinností každého řídit se platným zákonem. 

Aktuální sazby koncesionářských poplatků (měsíčně):

• Televize: 150 Kč
• Rozhlas: 55 Kč
• Celkem: 205 Kč

Pozor na mobily a tablety

Mnoho lidí stále chybuje v tom, kdo je poplatníkem. Podle oficiálních informací České televize je poplatníkem každá domácnost, která vlastní zařízení technicky způsobilé k příjmu vysílání. Tato definice po novele zahrnuje i chytré telefony, tablety a počítače. Pokud tedy nevlastníte televizor, ale máte smartphone s připojením k internetu, poplatková povinnost se na vás vztahuje.  

Co hrozí neplatičům? Pokud by se domácnost nepřihlásila, hrozí jí podle zákona pokuta (přirážka): 

• 10 000 korun za nepřihlášenou televizi, 
• 5 000 korun za nepřihlášený rozhlas. 

Koncesionářské poplatky pro firmy: Platí se podle lidí, ne podle televizí

Pro podnikatele platí v roce 2026 odlišný režim. Výše poplatku za televizi pro firmy se neodvíjí od počtu přístrojů na provozovně, ale od počtu zaměstnanců. 

• 0–24 zaměstnanců: Osvobozeno od poplatku.
• 25–49 zaměstnanců: Platí se pětinásobek sazby. 
• 50 a více zaměstnanců: Sazba roste progresivně. 

Podobně jako u televizních poplatků, i u rozhlasu se výše platby pro právnické a podnikající fyzické osoby odvíjí od počtu zaměstnanců. Povinnost platit vzniká firmě v případě, že vlastní alespoň jeden rozhlasový přijímač (včetně autorádií ve firemních vozech) nebo zařízení technicky způsobilé k příjmu, což jsou nově i chytré telefony a počítače. 

Měsíční výše rozhlasového poplatku:

• 0–24 zaměstnanců: 0 korun
• 25–49 zaměstnanců: 275 korun
• 50–99 zaměstnanců: 550 korun
• 100–199 zaměstnanců: 1 100 korun
• 200–249 zaměstnanců: 1 650 korun
• 250–499 zaměstnanců: 3 850 korun
• 500 a více zaměstnanců: 5 500 korun

OSVČ, která rozhlasový poplatek hradí již v rámci své domácnosti, je od podnikatelského poplatku osvobozena, pokud má méně než 25 zaměstnanců. Firmy s více než 25 zaměstnanci však platí poplatek bez ohledu na to, zda jejich majitelé platí poplatek i soukromě. 

Srovnání: Evropa a TV poplatky v roce 2026

Vláda často argumentuje tím, že v Evropě je trendem poplatky rušit. Jaká je realita v okolních a významných státech? 

• Německo (18,36 eur / cca 445 korun): Platí se plošně za každou domácnost, bez ohledu na vybavení. Systém je striktní a neumožňuje výjimky pro ty, kteří televizi nesledují. 
• Rakousko (15,30 eur / cca 371 korun): Rakušané přešli na podobný model jako Německo (tzv. ORF-Beitrag), aby zamezili vyhýbání se platbám přes streamovací služby. 
• Velká Británie (cca 419 korun): BBC zvedá od dubna 2026 roční poplatek na 180 liber, aby pokryla inflaci. 
• Slovensko (0 eur): Zde byly poplatky zrušeny a nahrazeny přímým financováním ze státního rozpočtu. Právě tento model, který je ale na Slovensku spojen s kritikou ohledně ztráty nezávislosti, chce česká vláda napodobit. 

Zpracováno s využitím informací ČTK.