Virus a italské statistické otazníky. Celostátní čísla jen pramálo vypovídají o situaci v regionech | E15.cz

Virus a italské statistické otazníky. Celostátní čísla jen pramálo vypovídají o situaci v regionech

Denisa Holajová

Jak nebezpečná je skutečně nemoc Covid-19? Počty lidí zemřelých „na“ a takzvaně „s“ Covid-19 teď zaměstnávají statistiky ve všech těžce zasažených zemích. Italský statistický úřad vychází z celkového počtu úmrtí, tedy bez ohledu na jakékoliv příčiny, oproti minulým pěti letům. Nárůst je více než třetinový.

Zatímco údaje o skutečném počtu nakažených koronavirem lze stále jen odhadovat, celkové počty úmrtí hovoří jasně. Podle Národního statistického úřadu (ISTAT) zemřelo v období od 1. března do 4. dubna v Itálii 79 tisíc lidí, průměr předchozích let činil 58 tisíc osob.

Jak s odkazem na statistiky uvádí deník Corriere della Sera, z 21 tisíc úmrtí „navíc“, která figurují v letošní statistice za březen a první dubnové dny, jich je oficiálně 15 tisíc připsáno nemoci Covid-19. Zbylých šest tisíc jsou podle ISTAT pravděpodobně případy, kdy oběti nikdo na koronavirus netestoval, ale je s nimi třeba počítat při modelování toho, jak se epidemie v populaci šíří.

Celostátní statistiky však letos jen pramálo vypovídají o situaci v jednotlivých regionech. Na severu Apeninského poloostrova totiž platí úplně jiné cifry než na jihu. V nejhůře postiženém severoitalském městě Bergamu evidují za březen pětinásobek úmrtí oproti loňsku. „V těchto oblastech pozorujeme významné nárůsty nejen ve velkých městech,“ uvedl ISTAT. V některých obcích regionu Bergama nárůst počtu úmrtí dosáhl až desetinásobků minulých let.

V obci Ponteranica zemřelo letos v březnu 31 obyvatel, loni za stejné období to byl pouze jeden člověk. „Z těch 31 jich na koronavirus oficiálně zemřelo 11, ostatní nebyli testováni. Máme tady populaci s mnoha starými lidmi, kteří žijí s rodinami, není těžké si domyslet, jak se nákaza předávala za zdmi domů, v rodinách, které nikdo nepodrobil testům,“ říká starosta Alberto Nevola. Podobný skokový vzestup evidují také obce, kde sídlí domovy pro seniory nebo dlouhodobě nemocné.

Podle šéfa ISTAT Gian Carla Blangiarda hlavně mezi starými lidmi tímto probíhá „děsivá přírodní selekce, která eliminuje slabé kusy“.  „V loňském roce, jako tomu bývá v lichých letech, jsem pozoroval klesající počet úmrtí. Také letošní rok začal dobře, ale pak přišel březen s virem, který kosil každého, kdo byl do té doby smrti ušetřen,“ popisoval hlavní statistik květnatě pro italský katolický deník Avvenire.

V té souvislosti Blangiardo zmínil další čísla, kterými argumentují lidé poukazující na přehnané obavy z následků koronaviru. Loni v březnu podlehlo různým onemocněním dýchacího ústrojí celkem 15 tisíc lidí, o tisícovku méně než ve stejný měsíc roku 2018. „Nebyla to úmrtí na chřipku, protože tu lze jako příčinu těžko určit, ale na respirační nemoci. Náhodně se tak ukazuje, že jsou tato čísla o něco vyšší než úmrtí na Covid-19 teď v březnu,“ uvedl Blangiardo. Celkové údaje o počtu zemřelých na respirační nemoci za letošní březen ISTAT zatím nezveřejnil.

Autorka je spolupracovnicí redakce

Autor: Denisa Holajová
 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!