Visegrád slaví třicetiny: V4 byznysu zatím příliš nepomáhá | E15.cz

Visegrád slaví třicetiny: Středoevropské uskupení prošlo zajímavou proměnou

Lukáš Vojáček

Lukáš Vojáček

Vstoupit do diskuze
0

Dnes uplyne právě třicet let od vzniku Visegrádské skupiny, tedy aliance postkomunistických států střední Evropy, do které vedle Česka patří Slovensko, Polsko a Maďarsko. Zatímco na kulturní či politické úrovni spolupráce tohoto uskupení celkem funguje – třeba když se čtveřice postavila zbytku EU kvůli povinnému přerozdělování migrantů – v oblasti byznysu Visegrád podle odborníků už tak důležitý není. „Ekonomický význam těchto tří zemí dohromady je pro Česko zhruba dvakrát menší než význam Německa,“ podotýká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. 

Visegrádská skupina prošla za tři dekády zajímavou hospodářskou proměnou. V devadesátých letech byl středoevropský region klíčovou lokalitou zejména pro výrobce automobilů, a právě tento průmysl si udržel dominantní pozici v obchodování mezi jednotlivými státy Visegrádu až do dnešních dnů. To potvrzují i zástupci největší české automobilky Škoda Auto.

„Vznik Visegrádské čtyřky měl na naši společnost pozitivní vliv. Nejvýznamnější trh pro nás z těchto tří zemí představuje Polsko, které je zároveň naším šestým největším exportním trhem. Jen loni jsme na polský trh dodali 56 200 vozů,“ uvádí mluvčí Škody Auto Martina Gillichová. 

Zlepšující se ekonomické situace v regionu po pádu komunistických režimů začali později využívat asijští výrobci elektroniky, zejména televizorů a domácích spotřebičů. Důležitý byl ale pro V4 především společný vstup do Evropské unie, díky čemuž státy získaly přístup na společný evropský trh a k evropským fondům.

Růst V4 sice na několik let zpomalila hospodářská krize v roce 2008, i tak ale kvarteto stále těží zejména z ekonomické orientace na Německo. V současné době se V4 snaží přeměnit z čistě výrobních ekonomik na hospodářství založená na technologických inovacích, zpracování dat a zelené ekonomice. 

Největší české investice

Rozhodně se nedá říct, že by obchod mezi členy Visegrádu neměl smysl. Polsko představuje pro Česko důležitého dodavatele nábytku, železa, oceli, kovů a potravin. Velmi těsné ekonomické vztahy mají Češi díky společné historii a absenci jazykové bariéry se Slovenskem. V případě Maďarska se zahraniční obchod týká především automobilů, strojů a zařízení.

„Historicky největší českou investicí v Polsku je převzetí dvou elektráren ELCHO Chorzów a Skawina od americké firmy PSEG firmou ČEZ. Energetický a průmyslový holding koupil v roce 2010 černouhelný důl PG Silesia od polského státu. Byla to jediná úspěšná zahraniční akvizice v polském hornictví,“ vypočítává ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Polsku Ivo Šipl. „Zmínit lze také společný energetický podnik TAMEH Holding vytvořený mezi skupinou Arcelor Mittal (dnešní Liberty – pozn. red.) a polskou skupinou Tauron. Jedná se o společné investice v Ostravě v oblasti ekologizace a výstavby nových technologií,“ dodává. 

Ekonomičtí experti se nicméně shodují, že samotná existence Visegrádské čtyřky není pro vzájemné obchodní nebo investiční vztahy zásadní a česká byznysová spolupráce s těmito zeměmi nemá ani zdaleka takový význam jako zmíněné partnerství s Německem. 

„Pokud se podíváme na vývoj českého zahraničního obchodu do zemí V4,  vzrostl podíl pouze s Polskem, a to především dovoz z Polska. Nemyslím si však, že by se o to nějak významně zasloužila V4,“ tvrdí Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. „Přímé zahraniční investice v rámci V4 jsou jinak relativně slabé, a to jak z pohledu českých investic do Polska a Maďarska, tak naopak ze zemí V4 do Česka, pokud je srovnáme například s podílem investic Německa, Nizozemska či Rakouska,“ dodává.

„Byznysu i ekonomice by se dařilo obdobně, i pokud by žádná Visegrádská čtyřka nevznikla. Ta je spíše politickou záležitostí s omezeným ekonomickým dopadem,“ souhlasí Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.  

Vize středoevropských aerolinek

Při pohledu do nedávné historie si rovněž nelze nevšimnout, že řada plánovaných velkých projektů v rámci V4 zůstala pouze na papíře. Už více než šestnáct let se například mluví o vytvoření společných středoevropských aerolinek. Ústřední roli měla v projektu hrát polská státní letecká společnost LOT. Praha se zase měla stát důležitým přestupním uzlem. 

Silné středoevropské aerolinky by jistě mohly konkurovat francouzské Air France či irskému Ryanairu. Zatím se nicméně země V4 jejich vzniku nijak nepřiblížily a vzhledem ke koronakrizi, která uvrhla všechny letecké dopravce do finančních potíží, se projekt zřejmě ještě nějakou dobu nikam neposune.

Fiaskem dlouho končily i megalomanské plány Visegrádu na společné nákupy zbraní a vojenské techniky. Teprve letos v únoru se Česko se Slovenskem, Polskem a Maďarskem dohodly, že společně pořídí 300 tisíc cvičných nábojů systému FX od specializované agentury NATO. Je to však první takový nákup v celé třicetileté historii V4. „Přestali jsme vymýšlet nereálné projekty a dohodli se na nákupu cvičné munice,“ uvedl k tomu výmluvně ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
  

Visegrádská dva plus dvojka

V poslední době začala spolupráce visegrádské skupiny pokulhávat i v politických záležitostech. Dobře to bylo vidět na podzim, kdy Polsko s Maďarskem na několik týdnů zablokovalo schvalování sedmiletého rozpočtu Evropské unie. Česko a Slovensko je ovšem v jejich snaze nepodpořily. 

V zahraničních médiích se čtyřce občas přezdívá dva plus dva, jak uvádí německý server Deutsche Welle, což odkazuje k odlišnému pohledu na evropskou integraci. Zatímco Praha a Bratislava jsou stále převážně proevropské – na Slovensku se dokonce jako v jediné ze zemí V4 platí eurem – Varšava a Budapešť jsou čím dál tím euroskeptičtější. Polsko s Maďarskem rovněž čelí čím dál tím silnější kritice evropských orgánů kvůli porušování principů právního státu.  

Navzdory zmíněným problémům jsou však státy V4 pro Česko stále významnými politickými i hospodářskými partnery a je docela dobře možné, že právě koronakrize může byznysu s nejbližšími sousedy pomoci. „Tlak na zkrácení dodavatelských řetězců způsobený koronakrizí může posílit obchodní výměnu se zbylými členy Visegrádu, minimálně například u zemědělských produktů, byť tento efekt pokládám pouze za přechodný,“ míní Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.  

„Rok 2020 byl vzhledem k pandemii velmi náročný. Přesto se nám na těchto trzích podařilo udržet pokles prodejů v rámci loňského roku v mezích, a dokonce jsme ve všech zemích Visegrádské skupiny dokázali zvýšit tržní podíl,“ přidává se Martina Gillichová ze Škody Auto.

„Potenciál k zesílení exportu do Maďarska máme v energetice či leteckém průmyslu. Polsko má zase v Česku nevyužitý potenciál v oblasti automobilových subdodávek, dále pak v energetice, strojírenství či železniční dopravě,“ doplňuje Lukáš Kovanda.

„Všechny tři země jsou a budou pro Českou republiku také důležitými partnery v oblasti vědy a výzkumu,“ připomíná Ivo Šipl.

Historie V4

  • Visegrádská skupina byla založena 15. února 1991. U jejího zrodu stáli polský prezident Lech Wałęsa, maďarský premiér József Antall a český prezident Václav Havel. 
  • Aliance se inspirovala setkáním polského, českého a uherského krále v maďarském Visegrádu v roce 1335, během kterého se panovníci zavázali k věčnému přátelství a úzké spolupráci v politických a obchodních otázkách.
  • Smyslem novodobého paktu byla především vzájemná výpomoc při přechodu z totalitních komunistických režimů k demokratické společnosti. 
  • Po rozdělení Československa v roce 1993 se původní visegrádská trojka rozšířila na visegrádskou čtyřku (V4).  
  • Kooperace zemí se zintenzivnila po společném vstupu V4 do Evropské unie v roce 2004.
  • Významná je především spolupráce v oblasti kultury, vědy a výzkumu. Od roku 2012 probíhají rovněž pokusy o vytvoření společné armády.
  • Současný český prezident Miloš Zeman usiloval o rozšíření skupiny o Rakousko a Slovinsko. Návrh se však nikdy nerealizoval. Tyto země se nicméně s V4 pravidelně účastní společných schůzek.
  • Kdyby byla V4 jedním státem, byla by čtvrtou největší ekonomikou EU a dvanáctou největší na světě.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.