Největší petrochemická společnost Visegrádské čtyřky PKN Orlen, potažmo polský stát, který je většinovým majitelem firmy, významně rozšíří svůj vliv v mediálním průmyslu. Firma v pondělí oznámila, že kupuje od německého podniku Verlagsgruppe Passau vydavatelství Polska Press. Podle neoficiálních informací za něj zaplatí 120 milionů zlotých, tedy asi 709 milionů korun. Transakce, o které se spekulovalo už od října, vyvolává silné obavy o svobodu polského tisku. A to v době, kdy země čelí kritice EU za nedodržování principů právního státu a hrozí jí, že kvůli tomu přijde o miliardy eur z evropských fondů.
Kvůli obchodu, který ještě musí schválit tamní antimonopolní úřad, získá PKN Orlen kontrolu nad 20 ze 24 polských regionálních deníků a řadou dalších tištěných i elektronických médií. Ty mají dohromady 17,4 milionu čtenářů, což je téměř polovina polské populace.
Šéf Orlenu Daniel Obajtek v rozhovoru pro polskou rozhlasovou stanici Polskie Radio 24 řekl, že média jsou přirozeným nástrojem pro dělání byznysu. Věří, že vlastnictví novin pomůže jeho společnosti posílit retailové prodeje. Vytváření vlastních komunikačních platforem na podporu obchodních aktivit a získávání nových klientů je podle firmy globálním trendem.
Změnu majitele regionálních deníků jistě uvítá také polská vláda. Té vadilo, že média vlastní německá společnost a usilovala o jejich převod do domácích rukou. „Média v Polsku by měla být polská,“ prohlásil již v létě předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.
Tituly vydavatelství Polska Press čtou převážně obyvatelé polského katolického venkova, tedy jádro elektorátu PiS, všiml si už dříve britský týdeník The Economist. „Zprávy vytvářené německým vlastníkem často vystavovaly občany v malých městech zkreslování skutečnosti,“ myslí si poslanec za PiS Jan Mosiński.
Polska Press se v posledních letech rovněž potýkalo s úbytkem čtenářů a peníze od gigantického investora, jakým je Orlen, mu jistě přijdou vhod. Otázkou nicméně je, zda to prospěje i kvalitě žurnalistiky. Mnozí kritici z řad polské opozice varují před dalším omezováním svobody tisku.
„Vláda zničila veřejná média. Nejsou v nich už žádné informace, jen čistá propaganda,“ tvrdí Małgorzata Kidawová-Błońská z opoziční Občanské platformy. Jak připomíná server Euronews, PiS od roku 2015, kdy převzala moc v zemi, postupně získala kontrolu nad veřejnoprávní televizí a rozhlasem. Nyní bude skrz státní podnik Orlen ovládat i regionální tisk.
Polsko tak postupně směřuje ke stejnému modelu, jaký už teď existuje v Maďarsku, kde drtivou většinu soukromých médií vlastní spojenci premiéra Viktora Orbána. Varšava je navíc dlouhodobě terčem kritiky pro potlačování lidských práv, nezávislé justice i samotné demokracie.
„Podle našich kolegů z nevládní organizace Freedom House, která hodnotí země podle míry svobody, se hodnocení Polska snížilo ze svobodné na částečně svobodné,“ potvrzuje Erik Bartoš z mezinárodní neziskové organizace Amnesty International. „Důvodem je snaha polské vlády o omezování nezávislého a kritického zpravodajství, nadměrné politické vměšování do veřejných médií a omezování projevů týkajících se polské historie,“ dodává.
Jedněmi z mála nezávislých titulů, které v Polsku nadále fungují, jsou deníky Gazeta Wyborcza a Rzeczpospolita. Poláky každopádně může další likvidace svobodné novinařiny přijít velmi draho. Evropská unie totiž podmiňuje rozdělování peněz z unijní kasy dodržováním principů právního státu, což vedlo k nedávnému zablokování sedmiletého rozpočtu EU Polskem a Maďarskem.
Brusel se však chystá rebely obejít. Podle Bloombergu dostala Varšava s Budapeští ultimátum. Pokud během úterý nevyšlou státy jasný signál, že své veto evropského rozpočtu zruší, EU rozdělí záchranný balíček na oživení ekonomik po koronakrizi pouze mezi 25 členů. Polsko a Maďarsko by tím mohli přijít až o 180 miliard eur.
Vydavatelství Verlagsgruppe Passau v minulosti působilo i v Česku a vydávalo pod hlavičkou Vltava-Labe-Press regionální deníky. Před pěti lety je prodalo a rovněž lidem z byznysu, konkrétně skupině Penta.
