Spojené království není už přes měsíc součástí jednotného evropského trhu. Řada britských firem hlásí od začátku roku velké problémy s exportem. Vadí jim především ohromný nárůst byrokracie. Přesto se najdou společnosti, které se dokázaly rychle adaptovat na nové podmínky a z brexitu prozatím těží. Na jejich úspěchy upozorňuje deník Financial Times.
Zatímco se spousta britských přístavů vypořádává se zpožděnými dodávkami zboží a celkovým poklesem mezinárodního obchodu, severoanglický Liverpool se řadí mezi první vítěze brexitu. Pátý největší přístav Spojeného království profituje právě z toho, že tam své aktivity přesunuly přepravní firmy, které se snaží vyhnout přeplněnému Lamanšskému průlivu.
Společnost Peel Ports, která liverpoolský přístav provozuje, shání 150 zaměstnanců. „Jsme na osmdesáti až devadesáti procentech kapacity a stále rosteme,“ chlubí se Stephen Carr, obchodní ředitel Peel Ports.
Jeho podnik nedávno získal tři nové velké zákazníky, kteří do města přinesli investice v hodnotě 400 milionů liber, zhruba 11,7 miliardy korun. Jeden z nich například každý týden přiváží po moři do Liverpoolu kontejnery ze Santanderu v severním Španělsku. „Před brexitem by dali přednost pozemní dopravě přes Francii a Lamanšský průliv,“ myslí si Carr.
Podobných případů je více. Jeden provozovatel skladů ve Velké Británii, jenž si nepřál být jmenován, zmiňuje, že maloobchodní řetězce z Evropské unie nyní potřebují na ostrovech uskladňovat výrazně více zboží. Snaží se tím zajistit, aby jejich dodávky do britských prodejen přišly včas, což jim ztěžují nové hraniční kontroly.
Firma díky tomu otevírá nové sklady pro partnery z EU. „Spolupracujeme na tom s polskou firmou,“ svěřuje se. „My zajišťujeme uskladňování zboží ve Velké Británii a oni v EU, čímž se snižuje počet transportů přes hranice,“ dodává. Podobných partnerství bude podle něho přibývat.
Strojírenská společnost Brandauer z anglického Birminghamu se 160letou historií loni využila poklesu kurzu libry ke zvýšení zahraničních zakázek. Momentálně vyváží do ciziny 75 procent produkce. „Nedávno jsme získali nové odběratele ve Francii, Německu a v Nizozemsku. V rámci Evropské unie jsme nepřišli o jediného zákazníka,“ tvrdí šéf Brandaueru Rowan Crozier.
Firma, která mimo jiné vyrábí součástky do automobilů, holicích strojků a do zdravotnických pomůcek, očekává, že letos překoná zisky z období před pandemií, a rovněž nabízí nová pracovní místa.
Dalším příkladem firmy profitující z brexitu může být nadnárodní výrobce průmyslových statických mixérů Statiflo. Ten vyváží své produkty do více než osmdesáti zemí a zaměstnanci podniku jsou proto na složité papírování zvyklí. Podnik kvůli brexitu zkrátka jen přesunul svůj hlavní sklad pro vývoz výrobků do neunijních zemí z Německa do anglického Macclesfieldu.
„Problém je v tom, že firmy, které dříve vyvážely jen do Evropy, nebyly skutečnými exportéry. A teď nevědí, co dělat,“ myslí si ředitel Statiflo Gareth Fry. S tím souhlasí i Simon Hart z poradenské společnosti RSM. „Budeme si zkrátka muset zvyknout na více byrokracie. Nicméně když jste nejlepší na trhu, lidé o vás budou mít zájem bez ohledu na to, že musejí vyplnit nějaké papíry navíc,“ míní Hart.
Optimismus minulý týden dodala britským podnikatelům také Bank of England, která očekává, že se ekonomika Spojeného království díky rychlé vakcinaci vrátí v letošním druhém kvartále k růstu. Nejstarší britský hospodářský think-tank Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR) ovšem v pondělí pozitivní výhled centrální banky zpochybnil. Britské hospodářství se podle něj nevrátí na úroveň před pandemií až do konce roku 2023.
