Vypnuté čínské továrny vyhnaly cenu křemíku na rekordní hodnotu

Cena křemíku vyrostla za poslední dva měsíce už o 300 procent. V září se tuna křemíku obchodovala za 67 300 jüanů, zhruba 228 tisíc korun.

Cena křemíku vyrostla za poslední dva měsíce už o 300 procent. V září se tuna křemíku obchodovala za 67 300 jüanů, zhruba 228 tisíc korun. Zdroj: Archiv

Křemík se používá například při výrobě počítačových čipů. Jeho nedostatek může ohrozit výrobu elektroniky či automobilů.
Bez křemíku se neobejdou ani výrobci solárních panelů.
3
Fotogalerie

Globální ekonomiku postihl nový závažný problém. Kov, jenž je druhým nejběžněji se vyskytujícím prvkem na Zemi, se stává nedostatkovým materiálem. Cena křemíku za poslední dva měsíce vyrostla o 300 procent, což může ohrozit výrobu v řadě průmyslových odvětví od automobilů přes počítače až po chemikálie. Jedná se tak o další ránu pro letos už tak těžce zkoušené mezinárodní dodavatelské řetězce.

Hlavní příčinou „křemíkové krize“ je rozsáhlé odstavení výroby křemíku v Číně, která je s obrovským náskokem jeho největším dodavatelem na světě. Připadají na ni přibližně dvě třetiny globální produkce. Čínské továrny zase omezily svou činnost v důsledku rostoucích cen ropy, elektřiny a plynu – dalšího problému, jenž aktuálně trápí podniky po celé planetě. 

V provincii Jün-nan, kde se vyrábí pětina čínského křemíku, se v září snížil objem produkce oproti předchozímu měsíci o 90 procent. S omezeními se potýkají i závody v provincii S’-čchuan.

„Nějaké zásoby křemíku ještě dostupné jsou, pochopitelně se však prodávají za velmi vysoké ceny,“ potvrdil agentuře Bloomberg Keith Wildie z britské společnosti Romco Metals, která zpracovává průmyslové kovy. V dřívějších letech se tuna křemíku běžně prodávala od osmi do sedmnácti tisíc jüanů. Nyní se stejné množství křemíku obchoduje za 67 300 jüanů, zhruba 228 tisíc korun.

Křemík se používá například při výrobě skla, betonu, počítačových čipů, solárních panelů, zdravotnických implantátů, kosmetických produktů nebo automobilových součástek. Asi nejvíce vzrůstající cena tohoto kovu zneklidňuje právě automobilky, které se už dlouhodobě potýkají s nedostatkem polovodičů a jiných materiálů. Radost nemají ani výrobci solárních panelů, protože poptávka po jejich produktech vzhledem k celosvětovému přechodu na obnovitelné zdroje energie stabilně roste.    

Čínská analytička Jang Siao-tching z výzkumné organizace Shanghai Metals Market očekává, že ceny křemíku zůstanou na současné úrovni nejméně do léta 2022, a to ještě za předpokladu, že se výroba rozjede do konce letošního roku.

„V minulosti už jsme podobné potíže zažili. Doufejme, že se omezení v dodavatelských řetězcích vyřeší v uspokojivém čase,“ mírní paniku Buddy Stemple, šéf americké asociace pro výrobu a zpracování hliníku.   

Globální trh s křemíkem by měl podle studie Allied Market Research z letošního února dosáhnout k roku 2027 objemu 8,9 miliardy dolarů, téměř dvě stě miliard korun. V posledním roce před pandemií – 2019 – činil 6,3 miliardy dolarů.  

Největší světoví producenti křemíku
(v tisících tun)

  • Čína                               5400
  • Rusko                              540
  • Brazílie                            340
  • Norsko                             330
  • USA                                 290
  • Francie                            130
  • Malajsie                           130
  • Jihoafrická republika        96
  • Island                                87
  • Španělsko                         66

Zdroj: statista.com, údaje za rok 2020