Tchaj-wan se stává stále důležitějším geopolitickým kolbištěm. Nedávná cesta předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zcela korespondovala se současnou americkou snahou o užší spolupráci s ostrovem. Napětí mezi Pekingem a Tchaj-pejí mezitím stoupá, což dokonce vyvolává spekulace o možné čínské vojenské operaci s cílem převzít nad Tchaj-wanem kontrolu.
Americký prezident Donald Trump učinil z tvrdého přístupu k Číně jedno ze svých klíčových předvolebních témat, vztahy mezi zeměmi jsou tak na bodu mrazu. V souladu s touto taktikou Washingtonu je zvýšená podpora Tchaj-wanu.
„Budeme i nadále pomáhat Tchaj-peji odolávat kampani čínského komunistického režimu, který vyvíjí na Tchaj-wan tlak a zastrašuje ho,“ citovala minulý týden média šéfa sekce amerického ministerstva zahraničí pro oblast východní Asie a Tichomoří Davida Stilwella.
Washington svou snahu demonstroval mimo jiné opakovanou plavbou torpédoborce USS Halsey Tchajwanským průlivem. Za znak podpory je odborníky považováno i odtajnění závazků ostrovu z éry Ronalda Reagana.
Týkají se mimo jiné prodeje zbraní na Tchaj-wan bez předchozí konzultace s Čínou. Stilwell ujišťuje, že sliby přetrvávají dodnes. Peking oponuje, že jsou ilegální a neplatné.
Už v srpnu přitom Washington rozladil Čínu tím, že na ostrov vyslal ministra zdravotnictví Alexe Azara, což byla nejvýše postavená návštěva za poslední čtyři dekády.
„Spojené státy se pokoušejí dát své záruky Tchaj-wanu velmi jasně najevo v době, kdy čínskou aktivitu v Tchajwanském průlivu vnímají jako destabilizační,“ uvedla podle CNN Meia Nouwensová z londýnského Mezinárodního ústavu pro strategická studia.
Čína totiž v poslední době uspořádala sérii vojenských cvičení na svém pobřeží, včetně manévrů v průlivu, který odděluje čínskou pevninu od ostrova. Uvedla přitom, že jde o odpověď na bezpečnostní situaci v regionu a nezbytný krok k zajištění národní suverenity.
Ani Tchaj-wan neváhá ukazovat, že je připraven své území bránit. Demonstrace síly v oblasti se tak stupňuje, což zvyšuje riziko nezamýšleného incidentu.
Někteří experti dokonce varují, že příliš očividná spolupráce Tchaj-wanu a USA zejména ve vojenské oblasti by mohla Peking dovést k přesvědčení o nutnosti anexe ostrova. Čína se nikdy nezřekla užití síly k řešení tchajwanské otázky a mezinárodní nervozitu vzbuzuje i vývoj v Hongkongu.
Další odborníci však scénář čínského vpádu na ostrov zpochybňují, Tchaj-wan podle nich nebude pro pevninskou Čínu žádným rizikem, ani pokud přistoupí k avizované modernizaci a posílení armády. Namítají, že Peking určitě nebude chtít riskovat další nárůst americké vojenské aktivity v regionu.
Nepanuje ani shoda na schopnosti mořem chráněného Tchaj-wanu ubránit se mocnému sousedovi svépomocí. Podle aktuálního hodnocení situace armáda ostrova míní, že Čína stále nemá dostatečné prostředky k provedení plnohodnotné invaze. Připouští však, že je způsobilá značně mu ztížit život.
„Aby Čína přiměla Tchaj-wan k poslušnosti, mohla by přerušit pro něj klíčové námořní linky, zablokovat důležité přístavy i okupovat odlehlé tchajwanské ostrovy,“ uvádí se v analýze tchajwanské armády. Dá se každopádně očekávat, že přinejmenším do listopadových prezidentských voleb v USA napětí v regionu nepoleví.
| Obchodní dohoda na dohled |
Současný vývoj naznačuje, že by Spojené státy mohly s Tchaj-wanem v dohledné době uzavřít dohodu o volném obchodu, po které ostrov dlouho touží. Jeho prezidentka Cchaj Jing-wen nedávno uvedla, že se v současnosti naplno ukazuje důležitost bezpečných a spolehlivých obchodních vazeb. Rozhovory s USA by proto podle ní neměla brzdit marginální témata, týkající se jen zlomku možné obchodní výměny. Svou vstřícnost vyjádřila oznámením o uvolnění restrikcí na dovoz amerického vepřového a hovězího. Tato na tchajwanské domácí scéně kontroverzně vnímaná záležitost byla považována za hlavní překážku k prohloubení obchodních vztahů, které by snížily závislost Tchaj-wanu na Číně. Tam loni skončilo téměř třicet procent exportu ostrova, USA byly s polovičním objemem na druhém místě. |
