Kyjev podle ministra také navrhuje uspořádat velkou mezinárodní dárcovskou konferenci s účastí Evropské unie, USA, Polska, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a dalších zemí a organizací, které by poskytly pomoc na modernizaci ukrajinské ekonomiky, reformy a přidružení k EU.
Jeden z předních ukrajinských politiků, kandidát na nového premiéra Arsenij Jaceňuk před poslanci prohlásil, že státní pokladna je rozkradena a země se nalézá na pokraji bankrotu. „Nemáme čím platit dlouhodobé závazky,“ prohlásil podle agentury Interfax.
Kurz ukrajinské měny se dnes k dolaru propadl o čtyři procenta na 9,3 hřivny za dolar, než během dne hřivna část ztrát smazala a kurz se vrátil na 9,174 hřivny za dolar. Na počátku obchodování se kurz držel na 8,838 hřivny za dolar.
Kyjev podle úřadujícího ministra energetiky doufá, že nepodraží ruský zemní plyn, který Moskva v prosinci pro Ukrajince zlevnila z přibližně 400 na 268,50 dolaru za tisíc metrů krychlových. Dva zdroje z koncernu Gazprom agentuře Reuters řekly, že firma nepomýšlí na okamžitý návrat k předchozí ceně. „Ale není to Gazprom, kdo rozhoduje,“ poznamenal jeden ze zdrojů v narážce na Kreml.
Mluvčí firmy se zdržel vyjádření ohledně ceny, ale ujistil, že tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy se odehrává „v plném objemu“.
Moskva naopak opět pohrozila Kyjevu, že na sblížení Ukrajiny s Evropskou unií zareaguje zvýšením cel ve vzájemném obchodu. „Říkáme Ukrajině, že si samozřejmě může vybrat svou cestu. Ale v tom případě (podepsání dohody o přidružení Ukrajiny k EU) budeme nuceni zvýšit dovozní cla,“ uvedl ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev v listu Handelsblatt.
Rusko má obavy z evropského zboží
Rusko se totiž obává, aby se Ukrajina nepřeměnila v otevřená vrata pro vstup evropského zboží na ruský trh, vysvětlil a dodal, že Kyjev v případě přidružení k EU nemůže zůstat preferovaným partnerem Ruska. „Jedno není slučitelné s druhým,“ řekl.
Ministr také litoval, že politické zmatky na Ukrajině postihují i ruskou ekonomiku. „Mnoho investičních fondů stahuje své peníze z Ukrajiny a většina z nich následně totéž dělá i v Rusku,“ poznamenal.
Právě odmítnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče kvůli tlaku z Moskvy podepsat asociační dohodu s EU vedlo k vypuknutí nepokojů, které vyústily v Janukovyčův pád. Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové opět ujistil, že EU je stále připravena dohodu s Ukrajinou uzavřít. „Dveře zůstávají otevřeny,“ konstatoval.
V Ukrajině vznikla přechodná vláda, parlament sesadil prezidenta Viktora Janukovyče a vyhlásil na 25. května nové prezidentské volby. V nich by se mohla o křeslo hlavy státu ucházet i expremiérka Julija Tymošenková. Demonstranti zůstávají stále v pohotovosti.
Viktor Janukovyč, na kterého byl vydán zatykač, odmítl uznat své odstavení a živelný vývoj situace v zemi budí obavy v zahraničí, zejména v Rusku. Dění na Ukrajině zasahuje i finanční trhy, které vyhlížejí státní bankrot.
