Země EU posílí spolupráci v boji s pandemií. Lukašenko uzavřel běloruské hranice

Evropská unie chce posílit vzájemnou spolupráci v boji s pandemií. Členské státy prý dostanou vakcíny ve stejný čas. Jejich množství se bude odvíjet podle počtu obyvatel v dané zemi.

Evropská unie chce posílit vzájemnou spolupráci v boji s pandemií. Členské státy prý dostanou vakcíny ve stejný čas. Jejich množství se bude odvíjet podle počtu obyvatel v dané zemi. Zdroj: e15.cz

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uzavřel hranice s Polskem, Lotyšskem, Litvou a Ukrajinou. Vyměnil také ministra vnitra. Chce si tak upevnit svou moc.
Probíhající americké prezidentské volby budou nejdražší v dosavadní historii. Vyjdou na 14 miliard dolarů. Demokrat Joe Biden (vlevo) jako první kandidát v dějinách získal od dárců přes miliardu dolarů.
3
Fotogalerie

Server E15.cz přináší přehled důležitých zahraničních témat, která by vám dnes neměla uniknout. 

Top události

Lepší koordinace a testy ve stejný čas

Státy Evropské unie posílí koordinaci testování na COVID-19 a trasovacích aplikací. Řekl to předseda Evropské rady Charles Michel. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zase ujistila, že všechny členské země dostanou antikoronavirové vakcíny ve stejný čas a na základě velikosti své populace. Jejich rozdělování by podle ní mohlo reálně začít příští rok v dubnu. Komise také vyhradí 220 milionů eur, tedy přibližně šest miliard korun, na případné transporty pacientů přes hranice z nejvíce zasažených zemí. Na jejich čele momentálně figuruje Česko.

Lukašenko mění ministra

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který ve své zemi stále čelí masovým protestům, nařídil částečně uzavřít pozemní hranice s Polskem, Lotyšskem, Litvou a Ukrajinou. Plně otevřená tak zůstala pouze hranice s Ruskem. Podle agentury Reuters si tak Lukašenko pokouší upevnit moc. Prezident také provedl personální změny ve vládě. Dosavadního ministra vnitra Juryje Karajeva vystřídal Ivan Kurbakov. Ten dosud z pozice policejního náčelníka řídil zásahy proti demonstrantům v Minsku.  

Americké volby trhají rekordy

Právě probíhající americké prezidentské volby budou nejdražšími volbami v dějinách. Celkové náklady se mají vyšplhat až na 14 miliard dolarů, čili asi 328,5 miliardy korun. To je dvakrát více než kolik stál předchozí závod o Bílý dům v roce 2016. Demokratický kandidát Joe Biden je historicky prvním uchazečem o prezidentský úřad, jenž získal přes miliardu dolarů od soukromých dárců. Prezident Donald Trump zatím od sponzorů obdržel 596 milionů dolarů, což by ovšem byla při minulých volbách a za nynějších jiných okolností také velmi vysoká částka.    

Z trhů a burz 

Akcie zpevnily i díky zlepšené ekonomice

Americké burzy se po středečním kolapsu ve čtvrtek opět vrátily k růstu. Vzhůru je táhly především tituly technologických gigantů Facebooku, Applu či Alphabetu, pod něhož spadá Google, které včera pozdě večer oznamovaly své čtvrtletní hospodářské výsledky. Ty byly s výjimkou Applu velmi pozitivní. Investory jistě povzbudil k nákupům také příznivý stav americké ekonomiky. Ta ve třetím kvartále překonala očekávání a vyrostla o rekordních 33,1 procenta. Index Dow Jones se i díky tomu zvýšil o 0,52 procenta. Širší S&P 500 posílil o 1,19 procenta a Nasdaq Composite přidal 1,64 procenta.   

Němci jsou prý na krizi připraveni

Německo je podle tamního ministra financí Olafa Scholze připraveno uvolnit až deset miliard eur, to jest skoro 274 miliard korun, na pomoc německým firmám, které postihne chystaná karanténní uzávěra. Ta vstoupí v platnost od pondělí. Podle německého ministra hospodářství Petera Altmaiera jsou naši západní sousedé na krizi připraveni lépe než ostatní evropské státy. I díky těmto slovům uzavřel německý akciový index DAX své čtvrteční obchodování v zisku 0,32 procenta. Ostatní velké evropské burzy v Británii a Francii přitom včera poklesly.     

Tweet dne

„Budu silně protestovat proti své suspendaci. Dal jsem jasně najevo, že ti, kteří popírají problémy s antisemitismem v Labouristické straně se mýlí. Budu pokračovat v podpoře nulové tolerance vůči jakékoli formě rasismu.“   

Britskému levicovému politikovi Jeremy Corbynovi bylo pozastaveno členství v Labouristické straně, kterou ještě před šesti měsíci vedl. Bývalý předseda největší opoziční partaje ve Spojeném království prý selhal v potírání rasové diskriminace ve straně. Corbyn však označil toto obvinění za politické a hodlá se proti němu bránit. Podle šéfa britských odborářů Lena McCluskeyho mohou vnitrostranické spory způsobit další drtivou porážku Labouristů v příštích volbách.     

Stane se dnes

  • Ve Francii začíná platit celostátní karanténa, která potrvá až do 1. prosince. Restaurace a bary musely zavřít. Pohyb občanů mezi regiony nebude možný. 
  • Nová restriktivní opatření proti pandemii dnes oznámí také Řecko či Belgie. 
  • V Pákistánu a Bangladéši dnes proběhnou demonstrace proti karikaturám proroka Mohameda a francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který v souvislosti s nedávnými teroristickými útoky hájil právo na jejich zveřejňování.
  • Ve Varšavě se uskuteční další protestní pochod proti zpřísnění zákazu potratů v Polsku. 
  • Americké ropné společnosti Chevron a ExxonMobil zveřejní své hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí. Druhá jmenovaná korporace včera oznámila, že plánuje propustit až 14 tisíc svých zaměstnanců, což je 15 procent její pracovní síly.
  • Vyjde zpráva o vývoji nezaměstnanosti v zemích Evropské unie za září a rychlý odhad vývoje HDP eurozóny i celé EU za třetí kvartál.