Francouzi v ponorkové kauze dávají najevo nedůvěru k USA a Británii | E15.cz

Zhrzení Francouzi ohrožují obchodní jednání Bruselu s Washingtonem i poměry v NATO

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Francie se zřejmě chystá potrestat aktéry paktu Aukus, kteří ji vyšachovali ze zakázky na ponorky pro Austrálii v hodnotě desítek miliard dolarů. V ohrožení jsou tak obchodní jednání na několika frontách. Paříž chce torpédovat klíčový rozhovor mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Kromě toho může roztržka zkomplikovat uzavření dohody sedmadvacítky s Austrálií a narušit postbrexitové vztahy. Škody patrně napáchá i v NATO.

Austrálie minulý týden ohlásila, že odstoupí od smlouvy na stavbu konvenčních ponorek, které jí měla dodat francouzská firma Naval Group. Canberra místo toho hodlá postavit nejméně osm ponorek na jaderný pohon. Umožní jí to nový bezpečnostní pakt mezi Austrálií, Spojenými státy a Británií nazvaný Aukus oznámený 15. září.

Paříž přijala oznámení velmi bouřlivě, mimo jiné povolala do vlasti ke konzultacím velvyslance ve Washingtonu a v Canbeře. Po týdnu vše nasvědčuje, že následky sporu budou dlouhodobé a vážné. Francie nyní shání podporu, aby vykolejila otevření nové kapitoly ve vztazích mezi EU a Spojenými státy. Je možné, že se jí podaří dosáhnout odsunutí plánové ustavující schůzky rady pro obchod a technologie (TTC), plánované na 29. září do Pittsburghu.

„Jsme pro, aby se setkání s USA týkající se ekonomické bezpečnosti nekonalo. Brusel stiskne tlačítko pauza,“ prohlásil v reakci na události nizozemský premiér Mark Rutte. Bloomberg uvádí, že k tomuto postoji se přidává vzrůstající skupina členských zemí.

„Něco se změnilo. V Evropě vskutku roste přesvědčení, a já to s lítostí pozoruji, že je v transatlantických vztazích cosi rozbité,“ uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

Od nástupu Joea Bidena do funkce amerického prezidenta se přitom čekal restart euroatlantických vztahů jak na poli bezpečnosti, tak obchodu. Začátek byl nadějný, na červnovém summitu se partneři dohodli na ukončení vleklého sporu kolem subvencování výroby letadel Airbus a Boeing. Tehdy také oznámili vznik TTC, jejím cílem má být povzbuzení vzájemného obchodu a investic, spolupráce v oblasti inovací, digitálních témat či zajištění bezpečnosti dodavatelských řetězců.

Jenže brzy se ukázalo, že zájmy na březích Atlantiku se značně liší, rozdělujícím prvkem je především Čína. Zatímco Biden by chtěl spolupracovat s Evropou hlavně na potírání ambicí Pekingu, zejména Francie a Německo jsou v tomto směru zdrženlivé.

Web Politico, obeznámený s příslušnými dokumenty, tvrdí, že v Pittsburghu by se mělo jednat o konkrétních reakcích na „výzvy, které přinášejí netržní ekonomiky“. Neshody se projevují například v oblasti spolupráce na řešení krize s dodávkami čipů, především pokud jde o vývoz špičkové technologie nizozemské společnosti ASML do asijské velmoci.

Rozpaky z vývoje tak panovaly ještě před ponorkovou roztržkou; ta je podle některých představitelů EU jen budíčkem. Nejde však jen o vztahy s USA. Paříž dala najevo, že spor negativně ovlivní i vrcholící rozhovory o obchodní smlouvě mezi Evropskou unií a Austrálií.

V neposlední řadě také ovlivní atmosféru jednání o severoirském protokolu a rybolovu, které dlouhodobě způsobují problémy v postbrexitových vztazích společenství se Spojeným královstvím. Naposledy Británie v půli září opět oznámila odklad kontrol zboží směřujícího do Severního Irska z jiných částí země a ráda by vyjednala celkové změny pravidel.

Panují také obavy, že Francie svou nedůvěru v USA a Británii přenese do NATO. Dá se předpokládat, že prezident Emmanuel Macron bude ještě více prosazovat myšlenku evropské obranné autonomie a unijní armády. V extrémním případě by země mohla znovu vystoupit z vojenských struktur aliance, kam se po čtyřech dekádách plně vrátila v roce 2009.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video