Zhruba měsíc před napjatě očekávaným klimatickým summitem v Glasgow hovoří ekologičtí aktivisté o bodu zlomu. Čínský prezident Si Ťin-pching při projevu ve Valném shromáždění OSN oznámil, že Peking nebude stavět nové uhelné elektrárny v zahraničí. Země se však nevyvázala z výstavby zdrojů na fosilní paliva doma a žádné přísliby neučinil další velký emitent, Indie. Je také otázka, jak se do summitu ve Skotsku promítnou nynější energetické problémy Evropy.
Peking dosud rozvíjel uhelné projekty v zemích, jako jsou Bangladéš, Mongolsko či Vietnam. Podle dostupných dat v letech 2013–2019 financoval třináct procent uhelných kapacit stavěných mimo Čínu. Vedení země dlouhodobě čelilo diplomatickým tlakům, aby s tím přestalo. Přesto nynější prezidentovo prohlášení překvapilo a potěšilo environmentální aktivisty i západní politiky, ačkoli projev neobsahoval žádné podrobnosti.
„Je to naprosto klíčový okamžik,“ sdělila agentuře al-Džazíra expertka na energetiku Sin-jüe Ma z bostonské univerzity. „Čína byla poslední zemí, která stále financovala zahraniční uhelné elektrárny,“ podotkl podle webu Politico Jake Schmidt z neziskové organizace Natural Resources Defense Council.
„Oznámení Číny je jednou z nejvýznamnějších klimatických událostí roku, protože může znamenat konec mezinárodního veřejného financování uhelných elektráren,“ míní podle Reuters i Christine Shearerová z amerického think-tanku Global Energy Monitor. „Mnoho zemí se tak obrátí k alternativním zdrojům a doufáme, že získají podporu, která zajistí, že půjde o čistou energii,“ dodala.
Její naděje by se mohly vyplnit. Čínské prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co se šéf Bílého domu Joe Biden zavázal ke zdvojnásobení americké finanční pomoci chudým zemím vypořádat se s klimatickými změnami na více než jedenáct miliard dolarů ročně do roku 2024. Už na jaře přitom fond zvyšoval své prostředky. V létě navíc západní finanční společnosti nastínily plán skupování asijských uhelných elektráren s cílem urychlit jejich uzavírání.
Všechny tyto signály jsou pro ekology příslibem před klimatickým summitem OSN, který na konci října začne v Glasgow. Někteří komentátoři však krotí nadšení. Z vágního proslovu čínského prezidenta nejsou jasné důležité detaily, například jestli se konec financování bude týkat zcela nových záměrů, nebo i těch už schválených, ale ještě nezapočatých.
Reuters uvádí, že oznámení by teoreticky mohlo ovlivnit více než čtyři desítky projektů v různém stadiu rozvoje v hodnotě zhruba padesáti miliard dolarů. Patří mezi ně i elektrárny v Bosně a v Srbsku. Už na počátku léta se přitom v médiích objevily zprávy, že Bělehrad výstavbu zařízení na lignit Kolubara B zastavuje. Podle některých zdrojů se už měsíce spekulovalo o tom, že Peking financování zastaví.
Slib každopádně neřeší zcela zásadní otázku: kdy Čína přestane spalovat uhlí doma. Loni na ni totiž připadla více než polovina veškeré elektrické energie vyrobené z tohoto zdroje. Peking navíc chystá výstavbu dalších uhelných elektráren a jako suverénně největší světový emitent skleníkových plynů očekává růst emisí až do konce dekády.
Časopis Time minulý měsíc uvedl, že Čína plánuje 43 nových uhelných elektráren. A pokračovat v jejich budování chce i sousední Indie, třetí největší světový znečišťovatel. Dává přitom najevo, že odradit ji od toho může jedině štědrá zahraniční pomoc.
Summit se navíc uskuteční v době, kdy se Evropa potýká s těžkými energetickými problémy v důsledku vysokých cen zemního plynu a elektřiny. Jednou z příčin je skutečnost, že obnovitelné zdroje dodávají méně energie, než se očekává. Hostitelská země tak musela zprovoznit již odstavenou, ale stále záložní uhelnou elektrárnu.
