„Transakční daň by si vyžádala množství nevinných obětí a stála by hospodářský růst,“ tvrdí Zídek, podle něhož se dotkne penzijních pokladen, středních podnikatelů i běžných investorů. „Myslím, že daň z finančních transakcí by eurozóně velmi uškodila,“ dodal Zídek. Česko ale podle něj státům měnové unie nebude bránit v tom, aby si ji zavedly.
Myšlenku daně z transakcí na finančních trzích nedávno odmítl i premiér Petr Nečas. Rezolutně s ní nesouhlasí také Velká Británie. Francie jako hlavní zastánce daně tak připouští její zavedení jen v zemích eurozóny, jejímiž členy Česko ani Británie nejsou.
Paříž v tomto záměru podporuje i německá kancléřka Angela Merkelová. Berlínská vláda se sice rozchází v názoru na rozsah uplatňování této daně - kancléřčini křesťanští demokraté připouštějí omezení jen na eurozónu, zatímco koaliční liberálové souhlasí se zavedením pouze v celé EU - to však Merkelové nebrání, aby spolu s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym nepracovala na prosazení daně.
Podle dnešního vydání listu Süddeutsche Zeitung to dokládá společný dokument obou vlád k přípravám unijního summitu 30. ledna, v němž Berlín i Paříž vyjadřují odhodlání podporovat plán Evropské komise na zavedení transakční daně. Ten počítá v případě odporu některých zemí s jejím zavedením jen v eurozóně.
Evropská komise přijala tento plán loni v září. Obchody s akciemi a obligacemi mají podle něj být zdaněny sazbou 0,1 procenta a s deriváty 0,01 procenta.
Idea zdanění finančních transakcí pochází od nositele Nobelovy ceny Jamese Tobina, který s ní přišel již na počátku 70. let minulého století jako s nástrojem, jak odradit od spekulativních obchodů. Někdy se pro ni proto používá název Tobinova daň.
