Benefity pro zaměstnance: Z těchto nemusíte odvádět daň z příjmu | E15.cz

Benefity pro zaměstnance: Z těchto nemusíte odvádět daň z příjmu

Andrea Kleinová

Stále více zaměstnavatelů se snaží pracovníky nalákat také na zaměstnanecké benefity. Ty mohou mít různou podobu – od stravenek, přes mobilní telefon až po jazykové kurzy.

Některé z nich, jako třeba možnost home office, klouzavá pracovní doba či dětský koutek na pracovišti, nejsou finanční podstaty a zaměstnancům místo peněžitého bonusu přináší spíše pohodlí. Na druhé straně jsou pak benefity, které poskytují nějaké finanční zvýhodnění, kompenzaci nebo úlevu. Ty se v mnoha případech mohou stát předmětem daně a zároveň se také mohou započítávat do základu pro sociální a zdravotní pojištění.

Cílem poskytování benefitu je však nabídnout zaměstnancům nějakou výhodu. Proto se i zaměstnavatelé snaží volit ty příspěvky, které z pohledu zaměstnance nepodléhají dani z příjmu, anebo jsou od ní osvobozeny. Přinášíme přehled nejčastěji využívaných benefitů, které zaměstnanci nemusí danit.

1. Vzdělávání

Jeden z velice oblíbených a stále častěji využívaných benefitů jsou vzdělávací kurzy, ať již ty, které úzce souvisí s profesí a rozvíjejí profesní dovednosti, nebo například jazykové. Ale pozor, kurz vždy musí nějakým způsobem souviset s výkonem povolání. Investice do zaměstnanců v oblasti vzdělání je navíc oboustranně výhodná.

Sociální odvody by mohly být nižší pro rodiny s více dětmi

Pokud kurz uhradí poskytovateli přímo zaměstnavatel, jde o benefit zcela osvobozený od daně z příjmu ze závislé činnosti a zaměstnanec z něj tak nemusí odvádět daň. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci částku ve výši ceny kurzu jako příplatek ke mzdě, z něhož by zaměstnanec měl školení uhradit, už by dani z příjmu podléhal a stejně tak by se započítával do základu pro sociální a zdravotní pojištění.

2. Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění

Ne všechny benefity, mohou být využity ihned. Zaměstnavatelé mohou pracovníkům také poskytnou příspěvek na životní pojištění a penzijní připojištění jako investici do budoucnosti. Pokud takový příspěvek nepřesáhne 50 000 korun za rok celkem v součtu za penzijní připojištění, penzijní pojištění a životní a důchodové pojištění, je jeho velkou výhodou oproti jednorázové odměně ke mzdě, že nepodléhá zdanění.

Pokud by zaměstnanec obdržel stejnou částku jako bonus ke mzdě, byla by z ní odvedena daň z příjmu a také strženy zálohy na sociální a zdravotní pojištění.. Jak v případě životního pojištění, tak penzijního spoření však musí být splněny stanovené podmínky.

Daně ukrojí v Česku větší část mezd než ve 27 jiných zemích OECD

Ve smlouvě musí být uvedeno, že výplata plnění je možná až po 60 kalendářních měsících a zároveň také nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Splněny musí být i další podmínky stanovené zákonem. Zaměstnanci však musí počítat s tím, že bonus nebudou mít k dispozici ihned.

Příspěvky přesahující stanovenou hranici 50 000 korun ročně pak již podléhají dani z příjmu a také odvodům na sociální a zdravotní pojištění, a to jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele.

3. Příspěvek na stravování

Dalším, dnes už poměrně běžným benefitem je příspěvek na stravování. Pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům formou stravenek, nemusí z něj pracovníci odvádět daň z příjmu.

4. Náklady na přechodné ubytování

Dalším benefitem, který může být osvobozen od daně je příspěvek na ubytování, pokud zaměstnanec bydlí v jiném městě, než je místo výkonu práce. Takový příspěvek může dosahovat výše 3 500 korun za měsíc. Je však nutné dodržet několik podmínek, aby byl příspěvek skutečně osvobozen od daně z příjmu.

Firmy málo využívají daňové odpočty na výzkum a vývoj, tvrdí TAČR

Tímto způsobem nesmí být hrazeno ubytování při pracovní cestě. Zároveň musí být obec přechodného ubytování jiná, než je obec trvalého bydliště zaměstnance a místo přechodného bydliště musí souviset s výkonem práce. A v neposlední řadě, je velice důležité, že se jedná o nepeněžité plnění, tudíž o situaci, kdy zaměstnavatel hradí cenu za ubytování přímo vybranému ubytovacímu zařízení či pronajímateli.

Jestliže nepeněžní plnění přesahuje , zaměstnanec pak musí z příspěvku nad tuto hranici odvádět daň z příjmu. Pokud by šlo o peněžité plnění, podléhalo by zdanění v plné výši.

5. Příspěvek na rekreaci a sportovní a kulturní akce

Vedle benefitů úzce spojených s výkonem práce, může zaměstnavatel nabídnout také příspěvky na volnočasové aktivity jako je rekreace, sportovní či kulturní akce a vyžití. V případě příspěvků na rekreaci nemusí zaměstnanec odvádět daň z příjmu, pokud nepřesáhnou částku 20 000 korun za rok.

Stejně jako u předchozích benefitů se však musí jednat o nepeněžité plnění, tedy je zaměstnanec nemůže obdržet jako částku na účet či v hotovosti, ale může mu zaměstnavatel například zaplatit zájezd nebo hotel. Stejně tak jsou od daně osvobozeny příspěvky na kulturní akce, jako jsou divadla či vernisáže nebo na zdravotní a sportovní služby, tehdy pokud mají nepeněžní podobu.

Firmy se přetahují o zaměstnance. Zvyšují benefity

Zaměstnavatel tak může nejen zaměstnanci, ale také členům jeho rodiny poskytnout různé vouchery do bazénu, posilovny nebo zdravotní poukázky apod. Obdobně jako v ostatních případech platí, že pokud by se zaměstnavatel rozhodl přispívat na tyto potřeby formou peněžního příspěvku na účet či hotově, podléhal by příspěvek dani z příjmu.

Autorka je daňovou poradkyní společnosti Crowe Horwath.

Autor: Andrea Kleinová
 

Mzdová kalkulačka