Pouhých 1 264 firem z více než půl milionu využilo podle aktuálních dat možnost odpisu nákladů na výzkum a vývoj. Podle Technologické agentury ČR (TA ČR) je problém v chybějícím nedostatku expertů schopných posoudit, co ještě je a co již není výzkum a vývoj. I proto se tato vládní agentura zaměřuje na odborná školení pro pracovníky finanční správy.
„Stále se pracuje se na dořešení odborného znaleckého posouzení, tedy co je v konkrétních projektech ještě výzkum a vývoj, a co již není,“ upozornil Petr Očko, předseda Technologické agentury ČR. Ta v uplynulých letech organizovala odborná školení pro pracovníky Generálního finančního ředitelství a finančních úřadů. Tzv. nepřímou podporu výzkumu a vývoje formou daňových odpočtů nákladů přitom mnoho států využívá jako významný nástroj stimulace výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. U nás však stále převažují firmy, které i přes zmíněnou možnost do inovací neinvestují.
„Podniky vydaly v roce 2014 na inovace rekordních 130,6 miliard korun, téměř o třetinu více než v roce 2012. Přesto v Česku převažují firmy, které inovace neprovádějí. V letech 2012 až 2014 inovovalo pouze 42 procent podniků a šlo hlavně o technické inovace,“ upřesnil Václav Sojka z Českého statistického ústavu (ČSÚ).
Informovanost firem o možnostech odpočtů je stále nízká
„V naší praxi nejčastěji řešíme nejasnosti firem ohledně určování způsobilosti svých nákladů a způsobu jejich kalkulace. Máme k dispozici data za rok 2014 a ta říkají, že ze zhruba 550 000 právnických osob u nás možnost uplatnit výdaje na výzkum a vývoj využilo 1 264 podniků. Celková hodnota takto realizované nepřímé podpory byla v tomto období necelé 2,3 miliardy korun,“ uvedla Gabriela Hoppe z poradenské společnosti IB Grant Thornton Consulting, která se dlouhodobě zabývá přípravou projektové dokumentace, analýzou i posuzováním oprávněnosti výdajů v oblasti výzkumu a vývoje.
„Informovanost je v této záležitosti klíčová a její úroveň je bohužel nízká. Jen málo firem ví o tom, že například mohou dopředu požádat o posouzení svých výdajů na výzkum a vývoj přímo správcem daně,“ doplnila Gabriela Hoppe s tím, že zákon o daních z příjmů navíc poplatníkům umožňuje uplatnit náklady vlastně dvakrát.
„V praxi to znamená, že výdaje nejdříve sníží hospodářský výsledek společnosti a následně ve stejné výši sníží ještě základ daně. Navíc je možné, aby daná firma odložila uplatnění nákladů až na dobu, kdy má vyšší zisk,“ upřesnila Gabriela Hoppe.
