Vysoké školy sázejí na marketing | E15.cz

Vysoké školy sázejí na marketing

Iveta Křížová

Studentů, kteří se zapisují na vysoké školy, rok od roku ubývá. Na vině je klesající demografická křivka. Se silnými populačními ročníky je konec, a tudíž i s enormním zájmem o vysokoškolské studium. Školy, ať už veřejné či soukromé, tak bojují o každého studenta. Nezbývá jim proto nic jiného než se uchýlit i k osvědčeným marketingovým trikům.

Od roku 2009 se počet vysokoškolských studentů snížil o čtvrtinu, propadl se ze 110 tisíc na 82 tisíc lidí. Nejpostiženější jsou soukromé vysoké školy, kterým ubyla více než polovina nastupujících studentů. V roce 2009 jich bylo 18 597, v roce 2016 jen 8592. Vyplývá to z dat ministerstva školství. Statistiky rovněž prokázaly, že až polovina maturantů vsadí na špatný studijní obor, a studium na vysoké škole proto nedokončí. Stát na těchto studentech výrazně prodělává a přichází tak zbytečně až o miliardy. Přitom by stačila lepší informovanost.

„Bohužel často je mezi zájemci o studium a školami velká komunikační propast. Nám například z průzkumu vyplynulo, že 80 procent studentů je po nástupu na školu nepříjemně překvapeno,“ řekl Adam Blišťan, zakladatel nového portálu Facult, jehož cílem je podat tápajícím studentům pomocnou ruku při výběru vysoké školy.

Nástupní plat vysokoškoláků až 37 tisíc. Které obory se nejvíce vyplatí?

„Z průzkumu Universum jsme věděli, že studenti často nejsou na škole spokojeni. Kdyby dopředu věděli, jaké studium bude, možná by volili úplně jinou školu nebo obor. Chtěli jsme jim dát nástroj, který jim pomůže do školy nahlédnout ještě před začátkem studia a zjistit, jestli je to pro ně vhodná volba,“ vysvětlil. Cílem je podle něj přinést do procesu výběru vysoké školy moderní technologie, na které jsou mladí lidé zvyklí a běžně je používají.

Z nouze ctnost?

Ačkoli byl marketing v akademické obci ještě před pár lety téměř až opovrhovanou disciplínou, nyní se univerzity velmi snaží. S každým chybějícím studentem jim totiž odchází z rozpočtu něco přes 30 tisíc korun. Doby, kdy se univerzity prezentovaly v Učitelských novinách či na veletrhu vysokých škol, jsou nenávratně pryč. S klesajícím počtem uchazečů se zvýšil konkurenční boj vysokých škol, čehož si všimly i marketingové agentury.

Přestože si vysoké školy obecně dělají svůj marketing a PR samy, občas své kroky konzultují s najatými odborní­ ky. Vlastní marketingové a PR týmy mají na některých školách i jednotlivé fakulty. „Rozsáhlý marketing je doménou především mladých soukromých vysokých škol, které jsou závislé na školném a také musejí budovat svoji značku a prestiž. Naší univerzity se toto nijak zásadním způsobem nedotýká,“ prozradil před časem mluvčí UK Václav Hájek. Připustil nicméně, že některé fakulty už služeb PR agentur využívají.

Metropolitní univerzita kvůli intervencím zvyšuje školné, ostatní vyčkávají

Výzva pro agentury

Řadě škol by spolupráce s marketingovými či PR agenturami výrazně pomohla. „Samozřejmě školy nemají takové marketingové rozpočty jako velcí komerční zadavatelé, zato mohou nabídnout něco jiného: atraktivní cílovou skupinu, pro kterou je radost pracovat. Mnohé reklamní, marketingové či PR agentury by v tomto segmentu pracovaly i za nižší odměnu s vidinou zajímavé práce do portfolia,“ zdůraznil nedávno k tématu Martin Charvát, kreativní ředitel agentury Remembership.

Podle něj většina vysokých škol nemá vůbec promyšlenou komunikační strategii, takže vlastně neví, co má říkat. Ve většině případů se jedná o náhodné nápady a výkřiky, chybí koncepční základ. Podobně situaci vidí i Adam Blišťan z Facultu. Připouští, že silný marketing je z logiky věci doménou hlavně soukromých škol, podcenit by ho ale neměli ani tradiční univerzitní matadoři. „Samozřejmě některé školy se musejí snažit víc, protože nemají takovou tradici, což je pro mnohé studenty důležité. Avšak to, že nějakou školu znám, ještě neznamená, že mě studium bude bavit a že je to škola pro mě,“ podotkl Blišťan.

Ilustrační foto.Ilustrační foto.Autor: pexels.com

Zavedené vysoké školy mají podle něj tu výhodu, že je lidé znají, ale to je pouze krok jedna. „Potom je potřeba komunikovat věci týkající se studia a oslovovat tak ty správné studenty. To je krok dva a bývá často opomíjen,“ dodal.

Microsites v kurzu

V letošním roce lákají některé školy potenciální studenty pomocí speciálních microsites, které poskytují informace přímo pro uchazeče o studium a obsahují jasná sdělení, hodně fotografií a videí. Student tak rovnou narazí na to, co ho zajímá, a nemusí se proklikávat často velmi nepřehledným webem. „Dobře funguje doporučení od kamarádů, současných studentů a bý­ valých absolventů, možnost získání atraktivního místa po studiu nebo prestiž univerzity. Důležitou roli hrají i pedagogové, bohužel ne všechny školy je umějí prodat,“ doplnil Blišťan.

Škola by měla fungovat jako společenská laboratoř, říká Bohumil Kartous

Co naopak už nefunguje vůbec, jsou informační letáky a brožury. V neposlední řadě školy sázejí na dnes již všudypřítomné sociální sítě. Budoucí studenty oslovují přes Facebook, LinkedIn, Twitter i přes YouTube. I v této oblasti by ale mohly být dle Blišťana aktivnější. „Školy tuší, že by měly mít profil na Facebooku, protože tam je cílovka, ale ten samotný obsah už pro sociální sítě vhodný není. Jsou samozřejmě výjimky. Osobně oceňuji snahu některých univerzit mít speciální facebookovou stránku pro zájemce o studium. Potenciální student tak snadno najde relevantní informace,“ zhodnotil.

Hon na cizince

Vysoké školy ale nemají políčeno jen na české studenty. Žhavým trendem posledních let je zaměření na zahraniční uchazeče. Marketing univerzit tak dostává i mezinárodní rozměr. Řada škol proto nabízí své propagač­ ní materiály i v cizích jazycích. Školy samozřejmě rozdávají upomínkové předměty, ale ty na finální rozhodnutí studenta nemají velký vliv. „Například univerzitní oblečení na českých školách tolik nefunguje, neznám moc studentů, kteří by ho nosili,“ uzavřel Blišťan. 

Autor: Iveta Křížová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!