Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula chce vyhrát prezidentské volby mimo jiné s plánem udělat z Pražského hradu „evropské budoucnostní centrum“. Zároveň slibuje, že v případě zvolení prošetří, co se v Kanceláři prezidenta republiky dělo za éry kancléře Vratislava Mynáře a prezidentova poradce Martina Nejedlého. „V případě zvolení prezidentem bych se na to určitě začal ptát velice rychle. Tady je třeba vědět,“ tvrdí Středula.
Oznámil jste, že budete o kandidaturu usilovat nedlouho poté, co prezident Zeman vyzval vaše kolegy v ČMKOS, aby vás ke kandidatuře přesvědčili. Potěšila vás tato výzva?
První reakce byla, že mě to překvapilo a potěšilo zároveň, že vyzval mé spolupracovníky k podpoře mé kandidatury. To je scénář, který i kdybych se snažil já sám vytvořit, tak by mě nenapadl. Ve chvíli, kdy to dořekl, jsem věděl, že to věci rychle změní. Myslel jsem si, že budu mít víc času a prostoru to rozhodnutí víc zvažovat. Brzy nato ale někdo začal rozšiřovat petiční listinu za mou kandidaturu a to už nešlo pomíjet. Byla by škoda, kdyby jakýkoliv hlas získaný takovou formou nebyla v souladu se zákonem. Takže jsme to spustili oficiálně.
V čem konkrétně byste chtěl na prezidenta Zemana navázat a v čem ne?
Jsou tři věci, které mě na posledních třech prezidentech zaujaly. U Václava Havla jeho vztah k vnějšku, nádherný vzkaz humanismu, respektu k lidským právům. To by měl být i nadále jeden z hlavním směrů České republiky. Druhým směrem jsou cesty úspěšných českých podnikatelů po světě, které začal ve velkém podnikat Václav Klaus. Je potřeba v tom pokračovat. Miloš Zeman ukázal cestu k častějšímu setkávání s českými občany, kteří nejsou ani podnikateli, ani politiky a přesto mají právo s prezidentem mluvit. Od toho je prezident volen v přímé volbě.
Přidal bych k tomu ještě čtvrtý aspekt – udělat z Pražského hradu a přeneseně z celé České republiky místo, které se stane nejen středoevropským, ale i evropským centrem, kde se budou vyměňovat názory, informace a hledat cesty do budoucnosti. I centrem, kam prostě jen lidé přijdou a budou rozjímat. Udělat z Pražského hradu kulturně-společenské budoucnostní centrum.
Jak chcete z Hradu udělat budoucnostní centrum? Chcete tam zvát nějaké slavné myslitele?
Ano, ale i lidi, kteří něco dokázali. Třeba děti, které uspěli v dovednostních či znalostních soutěžích. Ti by mohli diskutovat se staršími. Proč by také nemohla na Pražském hradě proběhnout diskuse o umělé inteligenci? Jsou to prostory, které mají žít a ne jen chytat prach. Jinak řečeno: byl bych rád, aby Davos měl v Praze něco, co by dále rozvíjelo tyto myšlenky.
Takže Praha jako obdoba Davosu?
Něco podobného. V České republice může být takových míst více. Například Ostrava jako místo, které dokáže změnit minulost v úspěšnou budoucnost. Nesmíme zapomenout také na Lidice, Ležáky či Terezín. I tato místa mají něco, co můžeme dát světu.
Zmínil jste pokračování zahraničních cest s podnikateli, Pražský hrad jako centrum umělé inteligence. Jak jinak byste jako prezident podporoval český byznys?
Ekonomická diplomacie je velmi důležitým kanálem, kterým se může šířit dobré jméno České republiky v zahraničí. Může být ještě mnohem intenzivnější.
Takže na post velvyslanců byste rád jmenoval lidi s byznysovou minulostí a zázemím?
Pokud jsou to schopní lidé a nemají žádnou temnou minulost, nejsou bezpečnostní hrozbou, tak proč ne? Už se to stává. Například velvyslanec v Paříži je také osoba, která v minulosti v byznysu dlouho působila. Na druhé straně kariérní diplomacie je také důležitá.
Jmenování Michela Fleischmanna, který dříve působil jako prezident mediální skupiny Lagardère Active ČR, velvyslancem v tak důležité zemi, jako je Francie, bylo ale předmětem vášnivých diskusí právě v souvislosti s jeho byznysovými vazbami.
Stejně důležitá země je i Slovensko, kde je velvyslancem bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý. Těch příkladů je více. Jde o to, že ta možnost jmenovat velvyslancem třeba podnikatele by tu po dohodě s vládou měla být.
Vraťme se ještě k tomu, v čem byste na prezidenta Zemana nerad navázal.
Mám zvyk nekritizovat své předchůdce. Žili v nějaké době a dělali nějaké kroky. Nějakých chyb se Miloš Zeman určitě dopustil. Například koho si vybral za své spolupracovníky. Já bych v případě zvolení prezidentem nechtěl udělat takové rozhodnutí, které by mě stavělo do úplně jiné role. Chtěl bych se obklopit lidmi, kteří jsou zdatní a nepoškodí ani mě, ani úřad a budou důstojnými zástupci.
Máte na mysli pana Mynáře a pana Nejedlého?
Možná že jsou i jiná jména, která by stála za zvážení. Ale tato dvě vystupují nad všechna ostatní. Vážná je také otázka s nedostatečným bezpečnostním oprávněním pana Mynáře. To se stát nemělo. Ve chvíli, kdy bych měl tu možnost, určitě bych se zeptal, co se všechno na Hradě dělo. Zatím nemám žádné právo ptát se na tyto věci kohokoliv z tajných služeb, ale v případě zvolení prezidentem bych se na to určitě začal ptát velice rychle. Tady je třeba vědět.
Co byste pak s těmi informacemi dělal?
Každý má oznamovací povinnost, pokud narazí na věci v rozporu se zákonem.
Co se týče spolupracovníků Miloše Zemana, působil u něj na Hradě také Miroslav Sklenář, s nímž teď vy spolupracujete na přípravě k vaší kandidatuře na prezidenta. To vám nevadí? Proč jste si ho vybral?
Pracoval deset let u Václava Havla, pracoval pro Václava Klause a také pro Miloše Zemana. Znám ho, znám jeho vlastnosti, je to jeden z nejlepších protokolářů, kterého jsme kdy měli.
Miroslav Sklenář pracoval také pro čínskou skupinu CEFC a Smíšenou česko-čínskou komoru vzájemné spolupráce. Jakou roli ve vašem týmu zastává? Je to šéf kampaně?
Je jedním z mých nejbližších spolupracovníků. Velmi mi pomáhá. Žádné otázky spojené s Čínou neřešení a řešit nebude.
Kdo další je vašem prezidentském týmu?
Spolupracujeme s agenturou Red elephant z Brna, s Hanou Kosovou (bývalou mediální spolupracovnící expremiéra Bohuslava Sobotky – pozn. red.), či Janem Korfem (členem představenstva společnosti Cíl, kterou vlastní ČSSD – pozn. red.). Se sběrem podpisů pod petici pomáhá předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych. Cílový stav je získat osmdesát až sto tisíc podpisů.
Už jste měl schůzky s některými potenciálními sponzory vaší kampaně?
Někteří projevili zájem. Jsou třeba z kulturní oblasti, jsou mezi nimi i podnikatelé. Zatím je to tak, že mě žádají o schůzku, což je pro mě jako odborového předáka překvapení. Ale je to moc milé.
Bavil jste se o případném sponzoringu i s Michalem Strnadem z CSG?
Pana Strnada různě potkávám, protože jsem původem ze strojírenské oblasti. Víme o sobě. Zda tam dojde o nějaké interakci, kdo ví. Tyto věci mají vzniknout spontánně.
Prezidentská kampaň má finanční limit 40 milionů pro první kolo volby a 10 milionů pro druhé kolo. Budete se snažit tento limit zcela využít?
Když vidím aktivity některých jiných, tak si myslím, že je to namístě.
Představte si situaci, kdy vezmete sponzorský dar od nějakého významného podnikatele a zároveň chcete během celé kampaně zůstat šéfem ČMKOS. Budete upřednostňovat spíše zájmy svého sponzora, nebo odborů?
Středula neudělá žádnou odbočku od zaměstnanců. Nikdy ty lidi neprodám. Stejně tak si budu vážit toho podnikatele a jeho cílů.
Řekl jste, že vaším favoritem na post nového guvernéra ČNB nebyl Aleš Michl, ale Marek Mora. S dosavadními kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb jste tedy spíše spokojen?
Tam není rovnítko. Neustálé zvyšování úrokových měr mě přivádí k otázce, nakolik je to ještě relevantní. Většina národních bank utlumuje sazby s tím, že nechce poškozovat ekonomiku. Je třeba to vážit na lékárnických vahách.
Takže fanouškem zvyšování sazeb nejste?
Jsem fanouškem stability. Byl jsem velkým kritikem devalvace české koruny od roku 2013.
Je teď reálnou pomocí pro české občany pětitisícový příspěvek rodinám s příjmem pod milion korun?
Je to špatně. Nepomůže to a navíc to zvýší byrokracii, přetíží to úřady práce. Je to špatně nastavené. Netýká se to například zdravotně postižených do 26 let. Mělo se to řešit valorizací stávajících sociálních dávek.
Pět tisíc rodinám je ale jednorázová dávka. Pokud by vláda valorizovala sociální dávky, promítne se to i dalších rozpočtů. Nebylo by to pro stát dražší?
Ne, bylo by to lepší, protože by vláda více myslela na lidi, kteří to potřebují. Navíc to lidé dostanou až někdy v září, takže to bude vnímáno jako předvolební pastelkovné. Ty peníze se utratí a nebude mít žádný efekt. A ceny růst nepřestanou. Jak to budeme řešit příště?
Jak by měla podle vás vypadat automatická valorizace minimální mzdy?
Pojďme se inspirovat návrhem evropské minimální mzdy, kde se počítá s 50 procenty průměrné mzdy nebo 60 procenty mediánu. A mělo by se to počítat z loňského roku.
V plánu odborů je snížit pracovní dobu o půl hodiny denně při zachování stejné mzdy. Čemu by to teď pomohlo?
Osmdesát procent firem, kde vyjednáváme kolektivní smlouvy, mají kratší pracovní dobu bez snížení mzdy. Takže nám chybí nějakých dvacet procent firem, abychom to dotáhli do konce. Podobnou situaci máme u pětitýdenní dovolené. Není tedy důvod, proč kratší pracovní dobu a pětitýdenní dovolenou nezavést všude. Je to mnohdy jen o organizaci práce.
Není lepší to nechat na kolektivním vyjednávání, když to funguje?
Když na Slovensku ze dne na den zavedli pětitýdenní dovolenou, nikomu to neublížilo, hospodářství nekleklo. Pomůže to lepšímu sladění rodinného a pracovního života.
Josef Středula (54)
Opavský rodák absolvoval tamní střední průmyslovou školu strojnickou. Následně pracoval na údržbě válcovací trati ve vítkovických železárnách. V letech 2005 až 2014 vedl velkou odborovou organizaci KOVO, v dubnu 2014 byl zvolen předsedou ČMKOS. Dvakrát tuto funkci obhájil, naposledy letos v dubnu. V květnu oznámil svůj záměr sbírat podpisy pod prezidentskou kandidaturu.
