Aktuální volební průzkumy: Petr Pavel se stane novým českým prezidentem, shodují se agentury
Druhé kolo prezidentské volby se odehraje již příští týden. Volební průzkum pro druhé kolo prezidentských voleb přinesly agentury Median, Ipsos, STEM, Data Collect a Kantar. Agentury zkoumaly aktuální preference Petra Pavla a Andreje Babiše. Jak budou vypadat výsledky voleb? Jak průzkumy odhadovaly výsledky voleb před prvním kolem? Jak se liší volební preference, volební model a volební potenciál?
Agentury zkoumají volební preference kanidádtů na prezidenta před druhým kolem voleb, které je naplánované na následující víkend. Favoritem prezidentské volby 2023 je podle nich Petr Pavel.
Prezidentské volby: Sledujte ONLINE >>>
Průzkumy pro druhé kolo prezidentských voleb
Podle posledního volebního průzkumu agentury Median, který se mezi 20. a 22. lednem dotazoval 1161 respondentů by v druhém kole zvítězil Petr Pavel se ziskem 57,9 procent hlasů, Andrej Babiš by měl 42,1 procenta. Podle Medianu se 76 procent voličů chce určitě zúčastnit prezidentské volby, dalších 12 procent to zvažuje. Sedm procent dotázaných neví, zda a koho volit. Šest a půl procent favorita má, neví ale, zda k volbám dorazí.
Petr Pavel má podle výsledků průzkumu mezi svými podporovateli více rozhodnutých voličů (85 %), kteří tvrdí, že k volbám určitě přijdou a dají mu i svůj hlas. U Andreje Babiše je o něco vyšší podíl těch, kteří nad hlasem pro něj stále váhají, případně neví, zda přijdou k volbám. Pevně rozhodnutých voličů má Andrej Babiš tak 74 procent.
Petra Pavla by volilo 78,8 procenta voličů Danuše Nerudové, 86,8 voličů Pavla Fischera a 75 procent voličů Marka Hilšera. Pavla preferují i voliči Karla Diviše a Tomáše Zimy. Pro Babiše by naopak hlasovalo 75 procent voličů Jaroslava Bašty.
Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos, který zkoumal náladu ve společnosti pro druhé kolo prezidentských voleb, by rovněž zvítězil Petr Pavel s 58,8 procenta hlasy. Jeho protikandidát Andrej Babiš by získal 41,2 procenta. Výzkum byl taktéž realizovaný ve dnech 20. až 22. ledna.
Agentura však předpokládá o něco nižší volební účast 69 procent a uvádí, že devět z deseti voličů Danuše Nerudové a Pavla Fischera by v druhém kole hlasovalo pro Petra Pavla. Generál Pavel by uspěl také u dvou třetin voličů Marka Hilšera. Babiše bude naopak podle agentury Ipsos volit sedm z deseti voličů Jaroslava Bašty. Nerozhodnutí jsou pouze dvě procenta voličů, sedm procent se přiklání spíše k jednomu nebo druhému kandidátovi.
Průzkum agentury STEM pro CNN Prima News favorizuje pro druhé kolo Petra Pavla s 57,6 procenta hlasů při volební účasti 68 procent. Průzkum si nechala zpracovat CNN Prima News a osloveno v něm bylo přes dva tisíce respondentů. Průzkum začal ihned v pondělí po prvním volebním víkendu a trval do středy. Průzkum STEM uvádí, že 30 procent voličů není rozhodnutých. Generála ve výslužbě Petra Pavla přitom upřednosťňuje 44,9 procenta voličů, Andreje Babiše 34,1 procenta.
Podle průzkumu agentur Kantar a Data Collect se hodlá voleb určitě zúčastnit 71 procent respondentů, dalších 13 procent to označilo za pravděpodobné. Petr Pavel by ve volbách, které by se konaly teď, zvítězil. Určitě mu podle průzkumu chce dát hlas 46 procent voličů, dalších 7 procent uvedlo, že se k němu spíše přiklání. Andreje Babiše chce volit 29 procent lidí, dalších 9 procent se k němu spíše přiklání. Celých 9 procent voličů neví, komu dá v druhém kole hlas. Průzkum si zadala Česká televize a mezi 16. a 19. lednem se ho účastnilo 1562 respondentů.
Podle průzkumu Kantaru a Data Collect chce Pavla volit více než 83 procent voličů Pavla Fischera, 84 procent voličů Danuše Nerudové a 71 procent voličů Marka Hilšera. Babiše preferuje 70 procent voličů Jaroslava Bašty. Bývalého generála preferuje také většina voličů koalice Spolu a PirSTAN (v obou případech 91 %), Babiše naopak voliči ANO (80 %) a SPD (69 %). V tomto týdnu se odehrávají vypjaté televizní debaty, které mohou volbu ovlivnit.
Také průzkumy konané před prvním kolem prezidentské volby favorizovaly Petra Pavla. Průzkum STEM uváděl, že pokud by proti sobě ve druhém kole stanuli oba favorité, Pavel by Babiše porazil poměrem hlasů 57 ku 43. Kantar viděl situaci podobně. Za favorita označoval před prvním kolem Pavla i průzkum Medianu.
Volební účast podle Medianu
Median odhaduje velmi vysokou volební účast. Podle posledního průzkumu z 20. až 22. ledna se voleb určitě zúčastní 76 procent dotazovaných, dalších 12 procent pak volební účast zvažuje.
V průzkumu, který se konal v období od 16. do 18. ledna 2023 mezi 1051 voliči pro Radiožurnál a iRozhlas.cz agentura uváděla, že se voleb hodlá zúčastnit 82 procent oslovených voličů. Takto vysoká volební účast nemá v historii samostatné České republiky obdoby.
Nejvyšší volební účast se čeká od těch, kdo volili v prvním kole Petra Pavla (98 %) a Andreje Babiše (97 %). K druhému kolu přijdou v hojném počtu i voliči Pavla Fischera (94 %). Z voličů Danuše Nerudové se chystá k volbám 86 procent z nich, z příznivců Marka Hilšera 72 procent a Jaroslava Bašty pak jen 70 procent.
Velkou volební účast deklarují mladí ve věku 18 až 29 let (80 %) a voliči s vysokoškolským vzděláním (85 %). Jedenadvacet procent respondentů se základním vzděláním k volbám naopak nepůjdou.
Volební průzkumy pro první kolo
Jak to vypadalo před prvním kolem? Podle posledního průzkumu agentury Median, který probíhal mezi 5. až 9. lednem mezi 1024 respondenty, se měl na prvním místě v prvním kole prezidentských voleb umístit Petr Pavel s 29,5 procenty. Na druhém místě se měl umístit Andrej Babiš s 26,5 procenty a na třetím místě Danuše Nerudová s 21 procenty.
Volební účast měla být podle průzkumu vyšší, než v minulých volbách. Čtvrtý se měl umístit Jaroslav Bašta (7 %), pátý pak Pavel Fischer (6 %) a šestý Marek Hilšer (4 %), Karel Diviš se měl umístit na sedmém místě s 2,5 procenty, stejné procento hlasů by získal Josef Středula (který z prezidentské volby odstoupil) a poslední Tomáš Zima s půl procentem. Volební preference Danuše Nerudové podle průzkumů evidentně klesaly, Pavlovy preference naopak stoupaly. Výsledky voleb tento trend potvrdily, Pavel Fischer nakonec dokázal Baštu předstihnout.
Volební preference kandidátů před prvním kolem
Josef Středula v televizní debatě České televize svou kandidaturu vzdal ve prospěch Danuše Nerudové. Podle analytika Přemysla Čecha by Nerudovou spíše podpořilo 50 procent voličů ze Středulovy základny, nikoliv sto procent. „Volby mohou ovlivnit spíše kauzy a debaty. V poslední době začal růst hlavně Bašta, ten by mohl mít kolem 12 až 13 procent,“ mínil Čech.
ONLINE: Prezidentské volby 2023 >>>
Další průzkum přinesla agentura Ipsos. Podle té měl v prvním kole zvítězit Andrej Babiš (28,6 %), s ním měl pak do druhého kola postoupit Petr Pavel (27,8 %). Danuše Nerudová měla skončit třetí (24,6 %). Průzkum se konal od 5. do 8. ledna mezi 1067 respondenty.
Na čtvrtém místě se v průzkumu agentury Ipsos umístil poslanec SPD Jaroslav Bašta (5,8 %), za ním následovali senátoři Pavel Fischer (5 %) a Marek Hilšer (3,3 %), odborový předseda Josef Středula (2,2 %), podnikatel Karel Diviš (2 %) a bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima (0,6 %). I zde je vidět, že Pavel Fischer nakonec dokázal přesvědčit o něco více voličů, než se čekalo, Nerudová o poznání méně.
Volební průzkumy zveřejnily i agentury STEM pro CNN Prima News a Kantar a Data Collect pro ČT. Agentury se dotazovaly respondentů na začátku ledna a i podle jejích výsledků zůstávala Nerudová třetí. STEM mírně favorizoval pro první kolo Babiše, Kantar naopak Pavla.
Kandidatura Karla Janečka byla ministerstvem vnitra zamítnuta pro nedostatek podpisů, na rozdíl od Diviše Janeček s odvoláním neuspěl u Nejvyššího správního soudu. Ten zároveň zrušil kandidaturu Denisy Rohanové, kterou opírala o podpisy exposlanců ČSSD a KSČM. Oba vyřazení kandidáti se obrátili na Ústavní soud. Ten zamítl obě stížnosti.
Volební potenciál a voličské jádro před prvním kolem
Volební potenciál se opět ukázal jako klíčová metrika. Ten indikuje, pro kolik procent oslovených voličů je daný kandidát volitelný. Podle průzkumu agentury Median měl nejvyšší volební potenciál Petr Pavel, a to 32,5 %, dále pak Andrej Babiš s 29 procenty, zatímco Danuše Nerudová už jen 24 %.
Výzkum volebního potenciálu agentury IPSOS potvrzoval v roli favorita voleb Petra Pavla. Tomu IPSOS přisuzoval volební potenciál nad 38,8 procenta, Danuše Nerudová byla na 35,2 procentech a Andrej Babiš na 34,2 procentech. Stejné pořadí s jinými číselnými hodnotami uváděly poslední průzkumy agentur Kantar, Data Collect i STEM. O velkém významu volebního potenciálu čtěte níže.
Jádro voličů indikující pevně rozhodnuté voliče měli podle Medianu poprvé nejvyšší oba dva přední kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš (18,5 %), druhé nejvyšší voličské jádro měla Danuše Nerudová (9,5 %).
Podle agentury IPSOS měl Andrej Babiš volební jádro 24,5 procent, Petr Pavel 22,4 procenta, zatímco Nerudová dosahovala v tomto ohledu podle průzkumu hodnoty 19,5 procenta. Kantar uváděl pro Babiše 17 procent, Pavla 11,5 procent a Nerudovou 7 procenta.
Úplný přehled potvrzených i nepotvrzených kandidátů s některými překvapivými jmény si můžete přečíst v našem speciálu:
PŘEHLEDNĚ: Kandidáti na prezidenta 2023 >>>
Co pojem volební preference vlastně znamená? Nejedná se o jediný údaj, z kterého lze vyčíst názory ve společnosti. Při čtení průzkumů je důležité rozlišovat termíny volební preference, volební model a volební potenciál.
Šance prezidentských kandidátů podle sázkařů >>>
Volební preference
Tento průzkum obvykle značí, který politický subjekt se dá považovat za nejoblíbenější. Potíž je v tom, že průzkumy ukazují rozložení politických sympatií toho nejširšího souboru dotázaných.
Takzvané stranické preference zahrnují například i občany, kteří nepůjdou k volbám, nejsou rozhodnuti jít volit anebo ještě přesně nevědí, kterého kandidáta si nakonec vyberou. Voličské preference jsou oproti tomu přesnější a zahrnují ty, kteří k volbám jistě půjdou, ačkoliv třeba nevědí, koho chtějí volit. Proto průzkumy operující s volebními preferencemi často neodpovídají výsledkům voleb.
Volební potenciál
Volební potenciál ukazuje, kolik procent by kandidát získal, pokud by se mu povedlo přesvědčit všechny voliče, kteří o něm uvažují. Odpovědi dotazovaných mohou zahrnovat i více politických subjektů a je tedy normální, že součet hlasů bývá vyšší než sto procent. Součástí průzkumů bývá mnohdy i volební jádro vyjadřující procento pevně rozhodnutých voličů.
Význam volebního potenciálu se projevil ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021. Koalici Spolu se povedlo využít většinu svého volebního potenciálu, a to evidentně na úkor koalice PirSTAN, jak ukazovaly tehdejší průzkumy volebního potenciálu Kantaru a Data Collect. Koalice Spolu díky tomu vyhrála volby.
Volební model
Volební model představuje nejpřesnější odhad výsledku voleb. Počítá totiž pouze s preferencemi těch, kteří jsou zcela rozhodnuti jít k volbám a vědí, komu dají hlas. Jeho sestavení je nicméně velmi ošidné a agentury při tom využívají různou metodologii.
Ne všichni přitom dokážou s jistotou říci, že se voleb skutečně zúčastní a nezmění do volebního dne názor. Do hlasů dotazovaných tak může ve výsledku promluvit nálada, emoce anebo nepředvídatelná událost ze závěru voleb.
Metodologie výzkumných agentur
Metody jednotlivých agentur jsou různé, což logicky ovlivňuje i samotné výsledky průzkumů. V České republice se v zásadě používají dva druhy výběru vzorku populace:
- pravděpodobnostní výběr (náhodný výběr)
- nepravděpodobnostní výběr (kvótní výběr)
Kvótní výběr znamená, že instituty do svých průzkumů zahrnou určitý vzorek populace na základě věku, pohlaví, bydliště anebo dosaženého vzdělání. Kvótní výběr se v českých průzkumech používá častěji.
Podobně různorodé jsou i metody sběru dat, kterými instituce sbírají data pro své průzkumy. Mezi tyto metody patří:
- osobní rozhovor (face-to-face) s dotazníkem (PAPI) či laptopem (CAPI)
- telefonický rozhovor (CATI)
- online dotazník (CAWI/CASI)
- dotazování poštou (již se příliš nepoužívá)
Jednotlivé metody se samozřejmě dají vzájemně kombinovat. Nejspolehlivější je rozhovor osobní, ten má však nevýhodu v tom, že je časově nejnáročnější. Nemluvě o tom, že v době pandemie některé agentury od této metody ustoupily.
Různou metodiku průzkumů vysvětluje i následující video:
Čím se metody agentur liší?
Průzkumy se zpracovávají a propočítávají různě, při zkoumání volebních výsledků však agentury používají obvykle následující metody:
Kantar
- Náhodný výběr
- Telefonické dotazování
STEM
- Kvótní výběr
- Kombinace telefonického a online dotazování, dříve i osobní
STEM/MARK
- Kvótní výběr dotazovaných
- Kombinace telefonického a online dotazování
IPSOS
- online dotazník
- Kvótní výběr dotazovaných
CVVM
- Kvótní výběr dotazovaných
- Osobní dotazování
Median
- Kvótní výběr dotazovaných
- Osobní a online dotazování
Data Collect
- Náhodný výběr
- Online a telefonické dotazování
Chybovost a proč se od sebe průzkumy liší?
Řada lidí se logicky ptá, proč se výsledky průzkumů prováděné různými institucemi navzájem liší. Odpovědí na tuto otázku je právě odlišná metodologie jednotlivých agentur. Není to však jediný důvod. Důležitou roli hraje objektivní nastavení parametrů pro sběr dat, které lze rozšířit na zbytek nedotazované populace. Kvůli různým metodologiím je proto klíčové sledovat průzkumy od více institucí.
Průzkumy v České republice se obyčejně zakládají na odpovědích tisícovky respondentů. Často se přitom jedná o občany, kteří volit třeba vůbec nepůjdou. K tomu se připočítávají měnící se poměry ve společnosti, aktuální situace, důležité události a nová prohlášení jednotlivých kandidátů. O změnách životní situace, v nichž se respondenti mohou zrovna nacházet, ani nemluvě.
Zásadní proto je datum, kdy bylo dotazování prováděno. Z průzkumů vyplývá, že se asi 15 procent lidí o svém kandidátovi rozhoduje až v den voleb. Během posledního týdne to je dokonce 20 procent lidí. Nelze se tedy divit, že výsledky voleb často překvapí.
